Ministr financí Miroslav Kalousek.
foto: HN - René Volfík
Ministerstvo financí pro letošní rok počítá se stagnací ekonomiky, respektive s mírným růstem reálného HDP o 0,2 procenta. MF to dnes zveřejnilo v nové makroekonomické prognóze.
Změna proti říjnové makroekonomické predikci, která počítala s jednoprocentním růstem, je dána zejména další eskalací problémů v eurozóně a zhoršenými makroekonomickými vyhlídkami hlavních obchodních partnerů. nová prognóza upozrňuje, že od říjnové varianty "nedošlo k žádnému zásadnímu posunu v řešení dluhové krize eurozóny a situace není o nic jasnější."
Ministerstvo ovšem úplně nevylučuje ani recesi české ekonomiky. V roce 2013 by se pak měl ekonomický výkon ČR zvýšit o 1,6 procenta.
hlavní rizika podle MF
- řízený či neřízený default některé země eurozóny
- nutnost přijetí pomoci některou z velkých zemí eurozóny
- ohrožení stability bankovního sektoru eurozóny
- nikoli mělká recese v Německu
- odchod jedné či několika zemí z eurozóny
"Vzhledem k vysokým nejistotám ohledně dalšího vývoje v eurozóně je nová predikce zatížena významnými riziky směrem dolů a s naprostou jistotou nelze vyloučit ani opakování recese z přelomu let 2008 a 2009.
Klíčová čísla roku 2012
Vývoj makroprognózy leden 2012 vs. říjen 2011
HDP 0,2% (předtím 1,0%)
Inflace: 3,2 (předtím 3,2%)
Nezaměstnanost: 7% (předtím 6,9%)
Kč/euro: 25,6 Kč/euro (předtím 23,9 Kč/euro)
Kč/USD: 19,7 Kč/USD (předtím 18,9 Kč/USD)
Zdroj: MF ČR
Další vývoj české ekonomiky bude do značné míry záviset na tom, zda a jak rychle se podaří současnou situaci v problémových zemích eurozóny vyřešit," uvedl ministr financí Miroslav Kalousek.
Obrovské nejistoty podle ministerstva vedly k tomu, že makroekonomická predikce je založena na tzv. "no-event" scénáři, který, obdobně jako jiné aktuální makroekonomické prognózy, přináší mírné zhoršení očekávaného vývoje.
"Nový odhad MF považujeme za mnohem přesnější, ovšem pouze za předpokladu, že nedojde k další eskalaci dluhové krize uvnitř eurozóny,“ uvedl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.
Podstatné je podle něj to, že prognóza MF nepředpokládá hluboký propad ekonomiky. Podobná zjištění má i svaz, podle jehož kvartálního šetření bude letošek v českém průmyslu ve znamení zpomalení. Drama se ale nekoná a řada odvětví očekává, že výroba by se mohla udržet na úrovni loňského roku.
"Podniky nepanikaří a není mezi nimi patrný hluboký pesimismus. Většina průmyslových odvětví nečeká, že bychom si zopakovali situaci z roku 2008. Navíc jsou na současnou situaci lépe připraveny, než tomu bylo v letech 2008 a 2009 a podle toho se také chovají," poznamenal Špicar.
MF také zveřejnilo údaje za minulý rok, když podle posledních výpočtů se výkonnost české ekonomiky v loňském roce podle
zvýšila o 1,8 procenta. "Růst však v průběhu prvních tří čtvrtletí postupně zpomaloval. Ve 3. čtvrtletí dokonce došlo k mírnému mezičtvrtletnímu poklesu o 0,1 procenta," upozornil Kalousek.
Ceny letos porostou rychleji
Pro rok 2012 odhaduje MF růst spotřebitelských cen na 3,2 procenta, v roce 2013 by měla průměrná míra inflace dosáhnout 1,5 procenta. Poměr deficitu běžného účtu platební bilance k HDP by měl zůstat na udržitelné úrovni.
Díky situaci ve světě také na konci minulého roku došlo k výraznému oslabení koruny, uvedlo MF. "Šlo o důsledek velmi napjaté situace na finančních trzích, narůstající averze k riziku a částečně se projevil i fakt, že ne všichni investoři dostatečně rozlišují různé makroekonomické podmínky jednotlivých zemí našeho regionu," uvádí makroprognóza.
MF však oslabení vnímá pozitivně zejména kvůli exportétům. Díky dluhové krizi však MF podstatně změnilo výhled na budoucí kurz koruny. "Průměrný kurz by měl v roce 2012 dosáhnout 25,6 CZK/EUR (v minulé prognóze ministerstvo uvádělo 23,9 CZK/EUR) oproti dlouhodobému trendu by tak měl být o cca 9 % slabší," stojí ve studii. Nicméně v delším horizontu by koruna měla posilovat.
Směnné kurzy – roční
(zdroj: makroprognóza MF - leden 2012) |
| |
2006 |
2007
|
2008 |
2009 |
2010 |
2011
(odhad) |
2012
(predikce) |
2013
(predikce) |
2014
(výhled) |
2015
(výhled) |
CZK / EUR
roční průměr |
28,34 |
27,76 |
24,96 |
26,45 |
25,29 |
24,59 |
25,60 |
25,30 |
25,0 |
24,6 |
CZK / USD
roční průměr |
22,59 |
20,31 |
17,06 |
19,06 |
19,11 |
17,69 |
19,7 |
19,4 |
19,2 |
18,9 |
Nejistota trhu práce
Situace na trhu práce by měla odrážet pomalý růst ekonomiky a zvýšenou nejistotu ohledně dalšího vývoje. Zaměstnanost by se letos měla snížit o 0,3 procenta, pro rok 2013 počítá MF s její stagnací.
Míra nezaměstnanosti (měřená metodikou VŠPS, která je odlišná od metodiky registrované nezaměstnanosti užívané MPSV) by z loňských 6,7 procenta měla letos vzrůst na 7,0 procenta, k dalšímu mírnému nárůstu nezaměstnanosti by mělo dojít i v roce 2013.
"Mzdy porostou jen velmi mírně a nezaměstnanost by měla obrátit směr nahoru," domnívá se analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Co makroprognóze říkají analytici
Petr DufekDavid MarekAleš MichlJan BurešJiří ŠkopPavel Sobíšek
Petr Dufek, analytik ČSOB
1. Jak hodnotíte zveřejněná čísla (jak o vývoji HDP za rok 2011, tak i výhled pro rok 2012?
Nejnovější výhled MF se nijak výrazně nerozchází s naším pohledem na vývoj české ekonomiky. Scénář výrazného zpomalení ekonomického růstu a ve výsledku pak kladné nuly odpovídají i našemu výhledu. Stejně jako očekávaný propad spotřeby domácností a ochladnutí investiční aktivity.
2. Na kolik se to rozchází od Vašich prognóz?
Vidím jen velmi malé rozdíly od naší podzimní prognózy. Když se zaměřím na detaily, tak předpokládáme o něco vyšší růst nezaměstnanosti a naopak pomalejší tempo v přírůstku mezd a platů. To bude mít za následek i o něco větší pokles soukromé spotřeby. Ve srovnání s MF jsme optimističtější pokud jde o kurz koruny, která bude podle našeho názoru silnější než prezentovaných 25,60 za euro. Na druhé straně však nejsme až tak optimističtí jako centrální banka, která předpokládá kurz koruny na konci roku na úrovni 22,70 za euro.
3. Vzhledem k tomu, že jde víceméně o stagnaci, jaká nejvážnější rizika vidíte pro českou ekonomiku?
Hlavním rizikem pro českou ekonomiku zůstává vývoj evropské poptávky. Evropská ekonomika balancuje na hraně recese, zatímco dluhová krize i nadále pokračuje. Není zřejmé, jakým směrem se Evropa vydá, zda bude razantně řešit dluhy, nebo stále více debatovat. Z tohoto pohledu proto zůstává výhled evropské poptávky zásadním rizikem pro jakýkoliv odhad vývoje u nás. Pozitivní je v tuto chvíli snad jen síla německé ekonomiky a úspěchy tuzemských automobilek na zahraničních trzích.
4. Může nám v souvislosti s vývojem v EU uškodit to včerejší Nečasovo „Ne“ přidružení se k fiskální unii?
Zatím bych uvedené NE nepřeceňoval. Od EU bych po více než dvou letech dluhové krize čekal více, pokud jde o fiskální disciplínu, transparentnost a nakonec i o úspory na nejvyšší evropské úrovni. Nový pakt je především pro členy eurozóny, kteří své státní finance příliš nezvládají a vlastně tak řeší problém, který dlouhodobě opomíjeli. Nechám se překvapit konkrétní podobou smlouvy a její „razantností“.
David Marek, hlavní ekonom Patria Finance
1. Jak hodnotíte zveřejněná čísla (jak o vývoji HDP za rok 2011, tak i výhled pro rok 2012?
Za současné situace, kdy není jasné, zda se podaří zvládnout dluhovou krizi v eurozóně, obestírá prognózy značná dávky nejistoty. Právě dluhová krize představuje největší riziko prognóz pro ekonomiku eurozóny, a tedy i ČR. Stále není možné vyloučit riziko recese, nicméně na přelomu loňského a letošního roku se začala objevovat řada příznivých indicií v Evropě i zámoří.
2. Na kolik se to rozchází od Vašich prognóz?
Aktuální prognózy ministerstva financí pro roky 2011-2013 se jen minimálně liší do našich projekcí prakticky ve všech parametrech.
3. Vzhledem k tomu, že jde víceméně o stagnaci, jaká nejvážnější rizika vidíte pro českou ekonomiku?
Menší, ovšem stále důležitou roli hraje domácí hospodářská politika. ČNB drží měnovou politiku uvolněnou a bude v tom patrně pokračovat po celý rok. Vláda se snaží o další snížení strukturálního salda, což mírně brzdí ekonomiku, ale bohužel je to nevyhnutelné.
4. Může nám v souvislosti s vývojem v EU uškodit to včerejší Nečasovo „Ne“ přidružení se k fiskální unii?
Aktuální rozhodování o „fiskálním kompaktu“ či půjčce MMF výsledky české ekonomiky bezprostředně neovlivní, pokud se ovšem začne ČR posouvat do role Maďarska a jeho nečitelných kroků, může se to projevit na finančních trzích i v důvěře zahraničních investorů v ČR.
Aleš Michl, portofoliový stratég Raiffeisenbank
1. Jak hodnotíte zveřejněná čísla (jak o vývoji HDP za rok 2011, tak i výhled pro rok 2012?
Nesleduji HDP. Důležité jsou pro mě teď jednotkové náklady práce a reálný kurs - protože teď jde o konkurenceschopnost ekonomiky nikoliv o závody v růstu. Řecké firmy mají proti roku 2005 jednotkové náklady práce v průmyslu vyšší o 36,9 procent. Taková země si zaslouží bankrot. Německé firmy o 5,5 procenta. České nižší o 6 procent – to je naše konkurenční výhoda a proto se českým firmám podařilo udržet tržní podíl na světovém obchodě. Škoda, že jich tak málo vydává akcie, hned bych si je koupil… Když mluvím s klienty, řediteli firem, říkají mi, že mají zakázky, že jsou celkem OK, to co je sužuje není reálná ekonomika, ale evropskými politiky vyvolaná nejistota.
2. Na kolik se to rozchází od Vašich prognóz?
Nijak. Myslím si, že budoucnost bude o hodně horší anebo o hodně lepší než všichni teď říkají.
3. Vzhledem k tomu, že jde víceméně o stagnaci, jaká nejvážnější rizika vidíte pro českou ekonomiku?
Největší riziko je poslouchat blázny hovořící o tom, že na větší a větší státní dluh je možné si koupit ekonomický růst. Japonsko by muselo být nejrychleji rostoucí ekonomikou v galaxii, kdyby to šlo.
4. Může nám v souvislosti s vývojem v EU uškodit to včerejší Nečasovo „Ne“ přidružení se k fiskální unii?
Nemůže. Evropě ale uškodí jejich "Ano". Evropa tlačí jen nějaký nový "Pakt" s pravidly - když se nedodržoval ten minulý, proč by se měl najednou začít dodržovat tento? Racionální řešení je podle mě Jižany poslat z EUR pryč a ten zbytek pak podle mě zkusí federaci. V lepším případě vzniknou Spojené státy evropské. Anebo Svaz evropských republik, tedy něco autoritativnějšího a centralizovanějšího. Z Berlína budou řízeny daně i hlavní výdaje. Proto se naučte Wilhelmstrasse 97 – sedí tam německé ministerstvo financí. Takže to Ne beru tak, že chci aby mi o financích rozhodovali stále na Letenské 15.
Jan Bureš, hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny
1. Jak hodnotíte zveřejněná čísla (jak o vývoji HDP za rok 2011, tak i výhled pro rok 2012?
2. Na kolik se to rozchází od Vašich prognóz?
Pro tento rok očekávám podobný růst jako MF (0,5%). Za výrazným zpomalením by měla stát slabší poptávka ze zemí eurozóny, které zavádějí bolestivá úsporná opatření. V důsledku bude i vetšina domácích podniků opatrná s navyšováním mezd a přijímáním nových pracovníků, což bude nepříjemná brzda pro spotřebu domácností (očekávám reálnou stagnaci).
3. Vzhledem k tomu, že jde víceméně o stagnaci, jaká nejvážnější rizika vidíte pro českou ekonomiku?
Výhled pro českou ekonomiku se může zhoršit, pokud eurozóna nebude schopna ztlumit přetrvávající napětí na trzích.
4. Může nám v souvislosti s vývojem v EU uškodit to včerejší Nečasovo „Ne“ přidružení se k fiskální unii?
Osud Česka je, ač jsme nečleni, bytostně spojen s osudem eurozóny. Proto se nám vyplatí držet se hlavního proudu debat o budoucí podobě měnové unie. Kategorické ne fiskálnímu paktu tak není z dlouhodobého pohledu rozumné.
Jiří Škop, analytik Komerční banky
1. Jak hodnotíte zveřejněná čísla (jak o vývoji HDP za rok 2011, tak i výhled pro rok 2012?
2. Na kolik se to rozchází od Vašich prognóz?
3. Vzhledem k tomu, že jde víceméně o stagnaci, jaká nejvážnější rizika vidíte pro českou ekonomiku?
Zveřejněná prognóza MF se z pohledu dynamiky HDP, výhledu nezaměstnanosti i inflačního vývoje příliš neliší od naší prognózy z prosince loňského roku.
Největší rizika stále pramení z vnějšího prostředí, konkrétněji pak z nevyřešených dluhových problémů EMU. Hlubší recese v EMU by se pak samozřejmě nejvíce dotkla průmyslové výroby, nicméně i cestovní ruch a další cyklická odvětví by nebyly ušetřeny.
4. Může nám v souvislosti s vývojem v EU uškodit to včerejší Nečasovo „Ne“ přidružení se k fiskální unii?
Daleko důležitější než "NE" je to, zda se bude domácí vláda chovat fiskálně zodpovědně či nikoliv. Celkově jsou fiskální pravidla, pokud se dodržují, užitečná. A ČR by si je měla stanovit sama.
Pavel Sobíšek, analytik UniCredit Bank
1. Jak hodnotíte zveřejněná čísla (jak o vývoji HDP za rok 2011, tak i výhled pro rok 2012?
Ministerstvo financí srovnalo svou prognózu s konsensuálním názorem na finančním trhu. Česká ekonomika by měla v tomto roce stagnovat, což není výsledek nad nímž bychom měli jásat, zároveň ale neznamená žádnou katastrofu. Stejně jako jiná analytická pracoviště, i Finance letos čekají mírný propad spotřeby, stagnaci tvorby investic a lehký předstih růstu exportu nad importem. Mzdy porostou jen velmi mírně a nezaměstnanost by měla obrátit směr nahoru. Změna oproti minulým letům by mělo být zastavení růstu cen ropy a potažmo zastavení zhoršování směnných relací. Ke změně došlo i ve výhledu kursu koruny na letošních průměrných 25.60. Stagnace ekonomiky bude údajně znamenat zhoršení salda veřejných financí na 3.8% HDP.
2. Na kolik se to rozchází od Vašich prognóz?
Výhled UniCredit Bank na letošní rok se od MF liší jen v detailech. Mírně optimističtější jsme ohledně nominálního růstu HDP, což by mělo pomoci příjmům státního rozpočtu a mohlo by udržet trend snižování schodku oproti loňským 3.7% HDP. O něco pozitivněji se také díváme na horizont roku 2013, kdy čekáme růst HDP o procentní bod vyšší než MF a pokles míry nezaměstnanosti. V zásadě ale pokládáme prognózu MF za realistickou a přiměřeně konzervativní.
