Na čem se evropští lídři dohodli? Zde jsou 3 nejdůležitější výstupy summitu EU

Větší dohled nad národními rozpočty ze strany Evropské unie, snaha o oživení růstu v Evropě a o snížení nezaměstnanosti ve státech EU. To jsou cíle, které si předsevzali státníci na pondělním summitu EU. Jestli je splní, to je otázkou.

Velká Británie a Česká republika se k dohodě ohledně vytvoření "rozpočtově zodpovědné unii" jako jediné dvě země evropské sedmadvacítky nepřipojily.

1. Hlavní úspěch - Pakt o rozpočtové disciplíně

Podpis nové dohody členskými zeměmi Evropské unie se očekával. Podle evropských lídrů je základním kamenem pro dlouhodobu stabilitu EU. Jak už jsme zmínili, nakonec ji ale nepodepsaly dva státy - Velká Británie a Česká republika. Podle Petra Nečase nám totiž nepřinese žádný benefit, a to ani záruku účastnit se summitů eurozóny ohledně dalšího postupu v řešení krize. Proti podpisu je i prezident Václav Klaus.

O co ale v nové dohodě jde? Pak o rozpočtové disciplíně vyžaduje, aby státní rozpočty jednotlivých zemí EU byly vyrovnané, nebo se dokonce držely v přebytku. Toho je podle parametrů dohody dosaženo, pokud vládní strukturální deficit nepřekročí 0,5 % HDP dané země. Nejedná se tedy o vyrovnaný rozpočet tak, jak bychom ho normálně chápali. Stále je zde prostor pro vykázání schodku.

Pokud by ale některý z vládních deficitů překročil stanovenou mez, země by měla  být finančně potrestána až do výše 0,1 % HDP země. Pokud by potrestaná země byla členem eurozóny, finanční prostředky z "pokuty" do fondu stability ESM. Pokud by země stála mimo eurozónu, pak by peníze šly do rozpočtu EU.

Dohoda by měla být podepsána v březnu tohoto roku a vstoupí v platnost, až ji schválí alespoň 12 zemí eurozóny.

HNByznys najdete i na Facebooku. Nenechte si ujít nejdůležitější zprávy ze světa financí a staňte se našimi fanoušky - ZDE

2. Podpora růstu a snížení nezaměstnanosti

Státníci se mimo rozpočtového paktu zabývali i tím, jak zvýšit hospodářský růst Evropy, podpořit mladé lidi v získávání zaměstnání a podpořit střední a malé podniky.

Podle lídrů EU je jednotný evropský trh hlavním motorem růstu hospodářství starého kontinentu. Státníci ho proto chtějí podpořit vyšší mírou standardizace, energetické efektivity a díky patentům Evropské unie. Prosazován by pak měl být i rozvoj informační ekonomiky, stejně jako obchodu.

Co se týče malých a středních podniků, EU si je vědoma toho, že právě ty mají největší problémy v současné době sehnat úvěry pro svůj rozvoj a investice. EU si dále podle prohlášení uvědomuje, že právě tyto podniky jsou hlavním poskytovatelem pracovních míst, je tedy nezbytné, aby jim byl co nejvíce usnadněn přístup k penězům.

EU proto chce mobilizovat tzv. strukturální fondy EU, které by se více zaměřili na malé a střední podnikatele a také chce posílit zdroje Evropské investiční banky (EIB).

Další výzvou pro evropské představitele je pak usnadnit vstup mladých lidí na trh práce, a tím snížit nezaměstnanost v tomto segmentu pracovního trhu. Evropské fundy by se proto měly více zaměřit i na tuto oblast, například aby mladým lidem po ukončení školy byla do několika málo měsíců nabídnuta adekvátní pracovní pozice nebo další vzdělání.

3. Výzva ohledně další pomoci pro Řecko

Lídři Evropské unie také na summitu v Bruselu vyzvali ministry financí členských zemí eurozóny, aby do konce týdne dokončili práce na druhém záchranném balíku pro zadlužené Řecko.

Dokončení programu, na který mělo podle dohod z loňského října jít 130 miliard eur, souvisí s dokončením jednání mezi Aténami a soukromými věřiteli o dobrovolném seškrtání řeckých dluhů. Je ale možné, že se tato suma nakonec ještě zvýší.

• Diskuse
• Celkem 161 příspěvků