Vláda brojí proti byrokracii. Do tří let chce snížit podnikatelům náklady o 22 miliard

Ve srovnání s rokem 2005 má podle vládního plánu klesnout administrativní zátěž podnikatelů o 30 procent. Některá ministerstva postupují ale v odbourání zbytečných administrativních bariér pomalu.

Administrativní zátěž, tak, jak ji vyčísluje ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), před rokem dosahovala hodnoty 62,2 miliard korun. Oproti 73,7 miliardám nákladů podnikatelů na administrativu, vyčíslených v roce 2005.

Podle vládního plánu na snižování administrativní zátěže podnikatelů by měla ministerstva zrušit či zredukovat zákonné normy a vyhlášky tak, aby administrativní náklady klesly v Česku v roce 2014 na 51,5 miliardy korun.

„Loni se podařilo snížit administrativní náklady o zhruba 12 miliard korun. V odbourávání zbytečných paragrafů chceme jít ještě dál," vyjádřil se premiér Petr Nečas.

Budou se měnit zákony?

Mluví například o novelách živnostenského nebo vodního zákona nebo zákona o léčivech, které údajně přinesly podnikatelům úspory díky omezení zbytečných úředních požadavků v řádu stovek miliónů korun.

MPO uvažuje nyní o zrušení zhruba 40 administrativních povinností. Rok například jednalo s ministerstvem zdravotnictví o zrušení či redukci vyhlášky, která nařizuje podnikatelům, kdy mají vymalovat své provozovny. Jednalo se také o případy absurdních požadavků zákona, zbytečných a přitom povinných hlášení a dokládání dokumentů jako je třeba výpis z Rejstříku trestů při zakládání společnosti, přestože ten je pro soud dostupný online na internetu.

Náměstek MPO Danda přiznává, že snížení administrativní zátěže podnikatelů a řešení konkrétních případů je někdy zdlouhavé. „Když jde o případ z jiného rezortu, který má daný zákon v gesci, musíme vyjednat s druhou stranou, aby podala návrh na změnu zákona. A to je někdy komplikovanější,“ říká.

Finance a zdravotnictví - ráj byrokracie?

S průběžným plněním plánu neměla podle rok staré zprávy zprávy MPO ze šesti sledovaných ministerstev problém ministerstva zemědělství, životního prostředí, práce a sociálních věcí, průmyslu.

Naopak zredukovat zbytečné vyhlášky či zákony a tedy snížit administrativní zátěž podnikatelů zatím nestíhá ministerstvo zdravotnictví a ministerstvo financí – což údajně souvisí s komplikovaným a zdlouhavým průběhem reformy zdravotnictví a probíhající daňovou reformou.

Částečným řešením mělo například být na letošek chystané zřízení jednotného inkasního místa, kde budou podnikatelé řešit současně daňová přiznání i platby sociálního a zdravotního pojištění. Jenže plán ministerstva financí nevyšel. Senát loni tenhle Sněmovnou připravený balík zákonů změnil a zřízení jednotného inkasního místa se odkládá až na rok 2015.

"To souvisí s tím, že Senát opravil zákon ohledně loterií. Takovou daní za to bylo posunutí zřízení jednotného inkasního místa. Pan ministr bude letos usilovat o to, aby se termín účinnosti urychlil o rok, tedy od začátku roku 2014,“ uvedl náměstek ministra financí Ladislav Minčič.

Mluvčí Hospodářské komory Petr Kopáček připomíná, že vznikají mnohdy zbytečné a nesmyslně složité předpisy, mění se pravidla za pochodu, nebo se trvá na dodržování absurdních povinností, které berou firmám a podnikatelům čas i peníze, aniž by například státu něco reálně přinášely.

"Je pozitivní, že vláda a zejména ministerstvo průmyslu a obchodu si jsou vědomi toho, že vysoká administrativní zátěž je jednoznačnou a zbytečnou brzdou ekonomiky, a snaží se s tím něco dělat, i když ve snižování administrativní zátěže jsou jednotlivá ministerstva různě aktivní,“ reaguje Kopáček na snahy vlády a MPO.

reklama

Diskuse

Zasílat reakce

Zveřejnit e-mail

Zobrazit náhled

Zbývá 1000 znaků

• Diskuse
• Celkem 33 příspěvků