Zakázky pražského Dopravního podniku se často dostávají k antimonopolnímu úřadu. Neúspěšní uchazeči si stěžují, že byli neoprávněně vyloučeni ze soutěže. Šéf podniku Martin Dvořák ale svůj postup obhajuje a patří mezi kritiky nového zákona o veřejných zakázkách. Tvrdí, že některé firmy antimonopolní úřad pouze zneužívají k tomu, aby mohli vydírat a získat na kontraktu subdodávky.

HN: Vydělali jste 1,3 miliardy korun, není pak těžké obhájit si zdražování?
Jde o přiměřený zisk, který nám umožňuje investovat. My ale nezdražujeme, my máme své ceny za služby, které prodáváme městu. To pak rozhoduje, kolik bude stát jízdné. Nám může být jedno, kolik jízdné stojí. Peníze dostaneme podle desetileté smlouvy.

HN: Takže jízdné už neurčujete?
Hodně se změnilo. Za tarifní politiku převzal odpovědnost Ropid, který s námi nové ceny jen formálně prodiskutoval. Naše představa o zdražení byla jiná.

HN: Jak jiná?
Jsem zastáncem zdražení i časových kuponů. Zdražil bych je úměrně s jízdenkami. Ale politici se rozhodli. Děti do patnácti let budou jezdit zdarma, lidé na 65 pojedou zdarma, nechci říkat, jestli je to dobře nebo špatně. Myslim, že to má svoje pozitiva v tom, že jízdné v Praze bude dál s přehledem nejlevnější v celé Evropě a nejlevnější v celé republice.

Turnikety představíme na podzim

HN: I kvůli černým pasažérům prosazujete znovuzavedení turniketů. Jak je na tom projekt dnes?
Jsem stále větším zastáncem turniketů. Myslím, že jsme schopni se k projektu vrátit během podzimu. Hledáme úspory v rámci projektu, aby ta cena šla dolů. A chtěl bych s projektem jít před vedení města někdy v září nebo v říjnu.

HN: Nový zákon o veřejných soutěží by měl umožnit, aby se do tendrů mohlo přihlásit více subjetků. Co to tedy znamená pro vás?
Nemyslím si, že ten zákon je šťastný. Upřímně je mi jedno, kdo ty firmy vlastní. Zajímá mě možnost stanovovovat kritéria tak, jak si myslím, že je to správně. Pouštět do soutěže všechny bez rozdílu a rozhodovat jen podle ceny je podle mě u složitějších zakázek těžké. To prostě nejde.

HN: Proč?
Když jedním kritériem u autobusů je cena a vyhraje ten nejlevnější, tak je to možná dobře z hlediska investičních nákladů, ale je to špatně z hlediska provozních nákladů. Protože vyhraje levný ale nepříliš kvalitní dodavatel, který dá krátkou záruku a po dvou letech se to začne projevovat v provozních nákladech. To je prostě špatně. Když máte tisíc autobusů a musíte je udržovat, tak máte enormní náklady. Pro mě je lepší mít co nejlepší záruku.

Celý rozhovor s ředitelem DPP Martinem Dvořákem čtěte v úterních HN.

čtěte v úterý v Hospodářských novinách