Bohatí nebudou od příštího roku méně zdaněni, tvrdí John. Kalousek to popřel

V souvislosti s důchodovou reformou vzroste v příštím roce zdanění lidí s nadstandardními příjmy nad 141.000 korun měsíčně. V Otázkách Václava Moravce to bez dalších podrobností řekl ministr vnitra a předseda Věcí veřejných Radek John. Podle něho se na tom již dohodly strany vládní koalice. Ministr financí Miroslav Kalousek podle iDnes.cz uvedl, že se jedná o mylnou informaci.

"Jsme s koaličními partnery dohodnuti, že v souvislosti s důchodovou reformou bude progresivní zdanění těch nejbohatších, čili nastane to příští rok," řekl John s tím, že jeho strana měla ve volebním programu zavedení daňové progrese pro občany s měsíčním příjmem nad 141.000 korun.

"Nic takového potvrdit nemohu. Na jaře 2011 budu předkládat nový zákon o dani z příjmu a koaliční dohoda je, že v rámci tohoto zákona bude odstraněna degrese, která je v tuto chvíli nad stropy zdravotního a sociálního pojištění. Je samozřejmě tolik variant, jak se s touto degresí vypořádat, a nemůžu potvrdit, že stoupne míra zdanění tak, jak říká předseda John," sdělil Kalousek.

Vyšší daň pro bohaté navrhoval ve svém záchranném balíčku na příští rok i bývalý ministr financí Eduard Janota. Ten sice na jednu stranu plánoval snížit stropy na placení zdravotního a sociálního pojištění z šestinásobku na čtyřnásobek průměrné mzdy, což by samo o sobě odvody lidem s vysokými příjmy snížilo, jenže zároveň navrhoval nad čtyřnásobek průměrného platu zvýšit daň na 31 procent z hrubé mzdy.

"Jakékoli zvyšování sazeb u daní z příjmu lidí i firem je něco, co je pro nás neakceptovatelné a je to v podstatě na hraně účasti ve vládním projektu," vzkazoval před sestavením vlády premiér Nečas.

Na konci sprna v rozhovoru pro HN však připustil, že je nakonec ochoten souhlasit s návrhem stokoruny měsíčně na povodně. O tu by měla být snížena sleva na dani, tudíž de facto zvýšeno daňové zatížení. A proti tomu byla před volbami ODS i TOP 09.

John při vytváření koalice trval na tom, že by lidé z příjmu nad šestinásobek průměrné mzdy (což je dnes zhruba 141 tisíc hrubého měsíčně) měli platit stejnou 23procentní daň z hrubé mzdy jako z příjmů do 141 tisíc.

Dnes to tak není. Kvůli speciální konstrukci superhrubé mzdy a stropům na zdravotní a sociální pojištění odvádí lidé z měsíčních příjmů nad šestinásobek průměrného platu jen 15 procent z hrubé mzdy.

"My nechceme nějakou zvláštní daň pro nejbohatší. Jen chceme, aby všichni odváděli ze svých příjmů stejnou sazbu daně, a proto navrhujeme narovnat zdanění příjmů nad šestinásobek průměrné mzdy," vysvětloval ekonomický vyjednávač Věcí veřejných Kamil Jankovský.

reklama

Diskuse

Zasílat reakce

Zveřejnit e-mail

Zobrazit náhled

Zbývá 1000 znaků

• Diskuse
• Celkem 162 příspěvků