Váš účet za čistou elektřinu - 6300 Kč. Kvůli chybě politiků, kteří jaksi zaspali

Už loni krize srazila energetické trhy. Před dvěma lety stála megawatthodina proudu víc než 80 eur, letos se ceny potácejí kolem 50 eur. Trh hned tak neožije. Český spotřebitel z pádu cen nemá nic.

V lednu českým domácnostem klesla cena ani ne o čtyři procenta. Nejedna firma pořád ještě platí dokonce vysoké předkrizové ceny.

V roce 2011 se konečně mohl na fakturách za elektřinu promítnout pád cen a rostoucí konkurence obchodníků. Nic z toho nebude.

Napak, přijde prudké zdražení. Jak HN propočetly, zaplatí Češi v příštím roce nedobrovolnou daň 48 miliard korun. Právě na tuto sumu podle nejnovějších údajů ministerstva průmyslu za rok 2011 vyšplhá podpora obnovitelných zdrojů. Kdo je za to zodpovědný?

ČEZ boom kritizuje

Z podílu na zdražování elektřiny před vypuknutím krize lze do jisté míry podezřívat manažery firmy ČEZ. Jsou totiž zainteresovaní na růstu cen akcií, vysokém zisku a tudíž i na vysokých cenách proudu z firemních elektráren.

Tentokrát ale hlavním viníkem ČEZ určitě není.

Vysoké dotace na výrobu "zelené" elektřiny mají na svědomí zákonodárci. Před pěti lety stanovili pravidla, podle nichž mají investoři do obnovitelných zdrojů zajištěny pevné výkupní ceny na 15 až 30 let dopředu. Smyslem "dotací" je rozhýbat byznys, který by za tržních podmínek neměl šanci. Podobně podporuje tyto technologie celá Evropa. Později parlament schválil ještě další zásadu, podle níž se nesměly výkupní ceny měnit o víc než o pět procent ročně.

Před dvěma lety začaly ceny solárních panelů prudce klesat a původně patnáctiletá návratnost solárních investic se zkrátila skoro na polovinu. Většina zemí v Evropě v té době systém podpor přehodnotila, v Česku se nedělo nic. I proto se letos zřejmě staneme zemí, s největším podílem "zelených" elektráren na hlavu i na vyrobenou megawatthodinu proudu na celém světě.

Znalci trhu jsou přesvědčeni, že politici se změnou zákona otáleli záměrně, protože řada z nich v něm má tajně peníze. Veřejně je známo jediné jméno: exposlanec Jan Špika, spjatý s firmou Lumen, která ze solárního boomu profituje. Za co nejvyšší státní podporu pro obnovitelné zdroje údajně také lobbovaly banky, které tyto projekty úvěrují. Jde pro ně totiž o mimořádně bezpečný byznys. Důkazy pro to, stejně jako pro angažmá politiků, nejsou, zůstává jen u spekulací.

O tom, že se chystá malér, mluví odborníci od půli loňského roku. Šéfové ERÚ až na podzim přesvědčili Fischerovu vládu, že je třeba zákon změnit. Před koncem roku doputovala do sněmovny novela, která uvolňuje ERÚ při snižování podpor ruce. Ale až na jaře, těsně před volbami, byla novela schválena. Díky ní je možné snížit příští rok dotaci a boom zbrdit. Je ale pozdě.

V roce 2003 byla v Česku jediná solární elektrárna. Teď jich je k síti připojeno 9600 a další se staví.

Zelené ceny

48 miliard

Čeští spotřebitelé zaplatí za podporu obnovitelných zdrojů příští rok až 48 miliard korun. Každý typ "zelené" elektrárny má zákonem zaručenou výkupní cenu, kterou mu za jeho dodávky platí firmy ČEZ Distribuce nebo E.ON Distribuce.

Výkupní ceny u solárních elektráren činí až 12,25 korun za MWh, což je desetkrát víc než
u tepelných či jaderných elektráren.

Stát garantuje cenu solárním elektrárnám na 20, malým vodním elektrárnám dokonce na 30 let dopředu. Výši výkupní ceny stanoví ERÚ, pro příští rok zákon dovoluje cenu výrazně snížit, ale jen pro zdroje instalované po 1. lednu 2011.

Vítr

2,23

Malé vodní elektrárny

3,00

Geotermální

4,12

Biomasa

až 4,58

Slunce

až 12,25

Víc slunce = vyšší cena

(červená křivka = Solární elektrárny v Česku)

• Diskuse
• Celkem 423 příspěvků