Do sporu o rekordní, téměř miliardovou pokutu 16 firmám z nadnárodních holdingů za kartelovou dohodu o rozdělení trhu s měřicími přístrojemi pro energetiku zasáhne Evropský soudní dvůr v Lucemburku. Požádal jej o to Krajský soud v Brně, který nyní řeší spory o oprávněnost pokuty.
Pokutu ve výši 941 milionů korun dal šestnácti firmám před třemi lety Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Jenže firmy se proti ní odvolaly k soudu a argumentovaly tím, že za obdobné jednání je potrestala už Evropská komise – a že jde tedy o dvojí trest za stejný čin.Před evropskými soudci se tak mj. objevuje zásadní otázka: Jaké má vlastně pravomoci český antimonopolní úřad. A zda má právo trestat i v případě, když byly uvedené firmy za totožné jednání již potrestány Evropskou komisí – byť v té době ještě Česko nebylo členem unie.
O kartelu pochyb není
„Tyto otázky dosud nebyly jasně a srozumitelně zodpovězeny,“ uvedl předseda senátu Krajského soudu v Brně David Raus.
O tom, že se kartelová dohoda o rozdělení trhu a cenách uskutečnila přitom není sporu: Přiznala ji jedna z firem a potpořily ji i dokumenty, získané při následných raziích v podnicích, které se kartelu účastnily.
Stát musí vrátit strojírenským gigantům rekordní pokutu - čtěte ZDE
EK uložila druhou nejvyšší sankci za kartel v historii - čtěte ZDE
A z šetření vyplynulo, že kartel trval od roku 1988 až do května 2004, kdy se jeden z účastníků – firma ABB – přiznal výměnou za beztrestnost. Evropská komise poté rozdala zúčastněným firmám - mezi jinými i z věhlasných skupin Fuji, Siemens, Toshiba, Areva či Mitsubishi - pokuty za celkem 21 miliard eur.
České soudy se neshodly
Krajský soud tehdy argumentaci firem uznal a rozhodnutí antimonopolního úřadu zrušil. Došel totiž k tomu, že ÚOHS po vstupu Česka do unie neměl pravomoc se uvedeným kartelem zabývat.
Jenže po kasační stížnosti antimonopolního úřadu mu Nejvyšší správní soud případ vrátil. A ve svém verdiktu konstatoval, že uvedená kartelová dohoda jsou právně dva navazující skutky – první skončil vstupem do unie v dubnu 2004, druhý tím datem naopak začal.
Téměř miliardová pokuta tak opět začala platit a brněnský krajský soud tak musí rozhodnout znovu. Firmy už přitom v minulosti pokuty jednou zaplatily, po jejich zrušení jim je musel stát vrátit zpět. Nyní část firem zaplatila podruhé, části z nich úřad povolil odklad.
Jaké právo platí?
I přes verdikt Nejvyššího správní soudu prý podle Rause není jasné, jakým právem se má při rozhodování řídit. Proto požádal Evropský soud, aby vyjasnil, jak se má evropská legislativa v Česku aplikovat.
„Dosavadní vývoj případu před českými soudy zřetelně ukazuje, že použitelná pravidla nelze považovat za „acte clair“ (věc objasňující, pozn. red.),“ uvedl Raus v usnesení, které adresoval Evropskému soudnímu dvoru.
- Diskuse
- Celkem 3 příspěvků
Jedna se o zakonem vynuceny podvod a vsechny bank jsou mu podrizene...
A co kartelová dohoda rafinérií o tom, že budou všechny dodávat...
Takze se jedna o nesmysl. Nebyt rady narizeni chranicich velke...
- Relationship Manager - Top Corporations
- Regionální manažer Oblasti korporátní financování - Čechy
- Vedoucí obchod. týmu bankovních poradců (MM)_ Praha 5
- Hlavní projektový manažer
- Účetní metodik/čka
- 10.000 Kč měsíčně k vašemu platu, odpolední směny
- Účetní s dobrou znalostí AJ


























