Tunel Blanka: Ušetřit či neušetřit? Firmy se přou, jak dál razit, aby tunel nespadl

Již druhým dnem měl Metrostav razit jednu z nejobtížnějších částí tunelu Blanka: úsek kolem Brusnice v těsném sousedství Pražského hradu. Stavba ale stojí. A to kvůli dilematu: stavět bezpečněji a dráž, nebo rychleji a laciněji, ovšem s větším rizikem, že se tunel propadne?

Bezpečnější, ovšem také nákladnější a pomalejší tzv. vertikální způsob ražby prosazuje projektant tunelu firma Satra, která s tímto způsobem počítá ve svých plánech.

Jenže Mestrostav, který je ve skluzu a nedaří se mu i kvůli dvěma propadům ve Stromovce dodržet plánovaný rozpočet, by rád ušetřil. A proto požaduje, aby se razilo horizontálně, což je rychlejší a levnější cesta.

Rozhoduje se o desítkách milionů korun

Rozdíl je zjednodušeně řečeno v tom, že při horizontální ražbě se razí tunel v celé šíři najednou, při vertikálním způsobu se ale razí po třetinách. Úspora v nákladech při použití levnějšího způsobu ražby je zhruba deset procent. Metrostav by tak mohl ušetřit až desítky milionů korun.

To, že diskuse o způsobu ražení probíhá, potvrzuje i Jaroslava Trnková, kterou jako koordinátorku strategických projektů na jednání o tunelu vysílá městská část Praha 6. „Apelovali jsme na to, aby se použilo co nejbezpečnějších metod,“ říká Trnková. Podle ní by definitivní slovo po uvedených vrtech měl mít Český báňský úřad.

Obě firmy ale současné spory zlehčují. „Ražba standardně postupuje. Teď se dělá jeden z mnoha průzkumných vrtů a po něm se rozhodne, jak dál,“ říká mluvčí Metrostavu František Polák. „Co zvolíme záleží na výsledku pozorování a není pravdou, že každý chceme něco jiného,“ dodal.

A podobně opatrně mluví za Satru její výrobní ředitel Alexandr Butovič, který má Blanku na starosti. „Řeší se to,“ říká stručně. To, jaká metoda se použije, bude podle něj „rozhodnuto na základě dodatečného průzkumu tento týden“.

Přípravy na havárii

O tom, že se stavitelé ale případných problémů obávají, svědčí ale zprávy z kontrolních dnů stavby, kdy Metrostav opakovaně upozorňuje na „nebezpečí nadvýlomu ražených tunelů v tomto místě“ a to, že se pro tuto situaci připravuje výstražná signalizace a objízdné trasy.

„Kdyby se tam něco stalo, jsme povinni s tím počítat a být schopni operativně přerušit či omezit dopravu v té ulici, to je úplně standardní věc,“ vysvětluje Polák. „Kdybychom to nedělali, tak nás zase taháte po novinách, že nic neděláme,“ dodává.

Čtyři spadlé tunely

Podle zdrojů HN ale nakonec Satra zřejmě ustoupí a odsouhlasí lacinější verzi. Poslední sondy totiž prý ukázaly, že podloží v úseku Brusnice je pevnější než se původně předpokládalo.

Výstavbu tunelu Blanka přitom provázejí komplikace od počátku. Jeho zprovoznění se totiž nejen kvůli propadům ve Stromovce nejméně o rok opozdí, ale tunel navíc přišel o stavební povolení na jednu část ze Špejcharu do Holešoviček. Soud je pravomocně zrušil již loni v květnu, ale Metrostav stále tvrdí, že oficiálně o ničem neví a staví dál.

Problémy s Blankou navíc nejsou jediné. Kromě dvojího propadu Blanky předloni ve Stromovce totiž Metrostavu v posledních letech spadly další dva tunely. V květnu 2003 se mu zřídil železniční tunel ražený v Březně u Chomutova, loni v listopadu pak další železniční tunel u Jablunkova. Ten sice stavěla Subterra, která je ovšem dceřiná firma Metrostavu.

reklama

Diskuse

Zasílat reakce

Zveřejnit e-mail

Zobrazit náhled

Zbývá 1000 znaků

• Diskuse
• Celkem 44 příspěvků