Klaus o 20 letech ekonomiky: Nejhorší byl pád koruny, transformace nás ochránila před krizí

"Nejtěžším politickým rozhodnutím mé kariéry byla bezesporu devalvace koruny v roce 1990," řekl prezident Václav Klaus na semináři Vysoké školy ekonomické k 20 letům bankovních reforem. "Komárek chtěl marku za tři koruny," připomněl.

V celém svém projevu, který si prý sepsal v letadle při své nedávné cestě v USA, také konstatoval, že řada rozhodnutí nebyla nijak jednoduchá. "Neexistoval žádný předem připravený plán, podle kterého by se postupovalo." 

Prezident se ve svém vyzdvihl i to, že tehdy nepodlehl tlaku Mezinárodního měnového fondu. "Jsem rád, že jsme tehdy udělali kurz takový jaký byl, vydržel pak dalších šest let," prohlásil.

"Ti, kteří si stále ještě nějakým způsobem idealizovali kvalitu systému zděděného z komunismu, nás tlačili k devalvaci mnohem menší. ...žádná jiná transformující se země neměla 75 měsíců nezměněný fixní kurz," zdůraznil Klaus.

Jako další milník polistopadového vývoje označil i roztržení Československa na dvě nezávislé země. Měnová odluka v roce 1993 byla podle něj "velmi úspěšná".

"Zachování společné měny není otázkou chtění či politické vůle, ale otázkou shodnosti či neshodnosti ekonomických parametrů těchto dvou odlišných měnových oblastí. Dopady dnešní ekonomické a finanční krize na země střední a východní Evropy mající euro či svým uspořádáním na euro napojené, snad vyléčila všechny ty, kteří považovali přijetí eura pro naši zemi za ekonomicky téměř neutrální a bezbolestnou operaci," opřel se Klaus do jednotné evropské měny.

Škoda Zemanova zákazu privatizovat banky v 90. letech

Ve svém dalším hodnocení konce 90. let Klaus vyzval, aby se přestal používat výraz bankovní socialismus, který je používán ve spojitosti s tehdejším stavem tuzemských bank poskytujících úvěry bez ohledu na riziko. To mj. vedlo i k pádu IPB a svízelnou situací v některých dalších bankách, z které jim musel pomoci stát.

"Je to jen politická nálepka a ne výrok o naší realitě. Špatné úvěry byly částečně dědictvím komunismu, částečně dílem nákladné transformační operace. Banky jistě dělaly chyby, ale asi tak velké jako v nedávné době banky americké. Nikdo nikdy nikoho nenutil poskytovat úvěry," uvedl Klaus.

Prezident uvedl, že této velmi nákladné sanaci bankovního sektoru se mohlo Česko vyhnout nabýt zákazu privatizace bank ze strany tehdejší vlády v čele s Milošem Zemanem. "To byl obrovský morální hazard. Privatizací bank se transformace začínat nedala, a když to už kolem roku 1995 začínalo být možné, zakázala to na návrh Miloše Zemana ČSSD v tehdejším parlamentu," konstatoval Klaus.

„Proti tomu, co prožívá nyní Irsko, nebo co prožíval Island, to však nebylo nic," srovnal Klaus předchozí stav českých bank a situace některých zemí, které otřásly bankovním sektorem ve světe loni a důsledky jsou patrné i letos.

Krize ukazuje dobré základy

Podle Klause se však během uplynulých 20 let, v jejichž zejména první polovině probíhala radikální ekonomická transformace, se podařilo v Česku vybudovat stabilní ekonomický systém, ze kterého těžíme dodnes a který prověřila úspěšně hospodářská krize.

"Přes tuto naši velmi nelehkou a komplikovanou historii uplynulých 20 let, bych si troufal tvrdit, že dnešní finanční a ekonomická krize ukázala, že naše ekonomika a náš bankovní a finanční systém stojí na dobrých základech, a to podle mého názoru není vůbec málo," podtrhl.

reklama

Diskuse

Zasílat reakce

Zveřejnit e-mail

Zobrazit náhled

Zbývá 1000 znaků

• Diskuse
• Celkem 212 příspěvků