Státní zaměstnanci si pohoršili. Reálné mzdy jim klesly

Zatímco reálné průměrné mzdy v soukromé sféře rostou, ve veřejném sektoru jsou zaměstnanci spíše jakýmisi "otloukánky". Reálné mzdy v nepodnikatelské sféře klesly o 3,6 procenta. Informoval o tom Český statistický úřad (ČSÚ).

Reálné mzdy v nepodnikatelské sféře patří k vůbec nejnižším za posledních devět čtvrtletí, nižší byl naposledy zjištěn ve čtvrtém čtvrtletí 2005, dříve jen ve druhém kvartále 2004. Tehdy šlo ale podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka o ojedinělý pokles.

"Za posledních sedm let mimo těchto dvou výjimek reálné mzdy ve veřejné správě neustále stoupaly," okomentoval pro server iHNed.cz Marek.

Tvrdá ruka ministerstva financí

Podle Marka je to způsobeno zejména tvrdou rukou ministerstva financí, které neustoupilo požadavkům v jednotlivých vládních resortech na zvyšování mezd. "Počet zaměstnanců ve státní sféře se snížil jen o 1,1 procenta a ten celkový objem prostředků je rozdaný, tak nezbylo příliš na zvyšování průměrné mzdy v této oblasti," upozornil Marek.

Průměrná hrubá měsíční mzda v Česku v prvním letošním čtvrtletí přitom vzrostla meziročně o 10,4 procenta na 22 531 korun. Oproti stejnému období loňského roku tak byla o 2 120 korun vyšší.

Reálná mzda se přitom v celkovém průměru zvýšila o 2,8 procenta. Mzdy v podnikatelské sféře se reálně zvedly o 4,5 procenta.

Aktuální data o průměrných platech tak podle Marka mohou vést ke stupňování tlaku na vládu, aby lidem ve veřejném sektoru zvýšila mzdy. Podobně jako se budou v druhé polovině roku valorizovat dodatečně důchody, dovede si Marek představit, že vzniknou i dodatečné zvýšení mezd ve druhé polovině roku v reakci nejen na inflaci, ale především na "růst" mezd ve veřejné sféře.

"Například ve školství berou pracovníci více jen o 3 procenta. Současně i nadále platí, že na průměrnou mzdu většina českých pracovníků nedosáhne," uvedl pro server iHNed.cz hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš.

Velké rozdíly

Nejnižší relativní růst nominálních mezd totiž pocítili v prvním letošním čtvrtletí zaměstnanci ve vzdělávání, veřejné správě, obraně a povinném sociálním zabezpečení, shodně o tři procenta. Ve zdravotní a sociální péči a veterinárních činnostech se mzdy nominálně zvedly o 5,3 procenta.

Naopak nejvyšší růst podle ČSÚ vykázala výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody (o 18,2 procenta) a rybolov a chov ryb, kde se mzdy meziročně zvýšily o 17,2 procenta.

Nejvyšší nominální mzdu mají dlouhodobě zaměstnanci finančních institucí, v průměru 52 154 korun. Je tak zhruba 3,6krát vyšší než nejnižší průměrná mzda, kterou vykazuje sektor domácností ve výši 14 538 korun.

• Diskuse
• Celkem 41 příspěvků