Zatímco do stavby nových obchodních domů se dnes pouští málokdo, stále více developerů investuje peníze do výstavby nákupních parků. Ty se nacházejí většinou na okrajích měst a jejich součástí je jen několik samostatných prodejen s potravinami, textilem či elektronikou. Na rozdíl od klasických obchodních center nemají tyto retail parky zastřešenou pasáž a do jednotlivých obchodů se vchází přímo z parkoviště.

Podle průzkumu poradenské společnosti Cushman & Wakefield v Česku nastává boom výstavby nákupních parků. Těch je nyní v tuzemsku 192, přičemž developeři plánují v následujících letech postavit dalších 66. Letošní rok bude přitom jeden z vůbec nejsilnějších. Developeři dokončí 55 tisíc metrů obchodních ploch v nákupních parcích. To je nejvíce od roku 2008.

"Největší potenciál mají v současnosti města, která navzdory tomu, že v nich není efektivní postavit klasické obchodní centrum, poskytují dostatečné množství koupěschopných zákazníků. Developeři se rovněž stále více dívají po lokalitách, které tvoří satelitní strukturu pražské aglomerace. Jedná se o menší města s velmi silnou kupní silou, která se nachází převážně ve Středočeském kraji," říká Jiří Kristek z poradenské společnosti Cushman & Wakefield, který se specializuje právě na nákupní parky.

Developeři míří už i do menších měst

Ve Středočeském kraji se nákupních parků nachází vůbec nejméně. Právě to je jedním z důvodů, proč tam developeři míří. V posledních letech budují nákupní parky ve stále menších městech. V těch větších jich je už dost a další by mohly mít problém se uživit. V roce 2007 se otevíraly ve městech, kde žije 25 tisíc obyvatel, v roce 2011 je už developeři stavěli i ve městech s 10 tisíci obyvateli. Dnes už plánují jejich výstavbu i ve středočeských obcích a městech s méně než čtyřmi tisíci obyvateli, jako jsou Horoměřice nebo Nehvizdy. Tento trend vede k tomu, že se zmenšuje průměrná nákupní plocha nových parků. Zatímco před několika lety se pohybovala většinou okolo pěti tisíc metrů čtverečních, dnes je to výrazně méně.

Nákupní parky v číslech

"Dnes za optimální velikost nákupního parku v menších městech považujeme 2500 metrů čtverečních," popisuje Kristek. Podle něj je potenciál pro stavbu nákupních parků kromě Středočeského kraje například také na Vysočině a na Šumavě.

České parky za zahraničními zaostávají

Nejvíce parků se v současné době nachází v Moravskoslezském a Olomouckém kraji. Na tisíc obyvatel tam v nich připadá více než 100 metrů čtverečních obchodní plochy. Přestože je o nákupní parky zájem ze strany developerů, některé se právě i díky vysoké konkurenci potýkají s existenčními problémy. Příkladem je nákupní park v Prostějově, kde vlastník kvůli dlouhodobé neobsazenosti maloobchodních prostor zvažuje přestavbu na autoservis a sklady. Podle odborníků se dá očekávat, že přes velký zájem developerů budou některé neúspěšné parky zavírat a měnit se právě na sklady a případně podnikatelská centra.

Proměnou však budou procházet i úspěšné projekty. "Nákupní parky mají před sebou období velkých změn. Oproti zahraničí stále zaostávají v designu a službách a tím nejenže přináší svým zákazníkům menší požitek z nakupování, ale také se samy ochuzují o příležitost vyšších zisků při plném využití potenciálu daného nákupního parku. Developeři si začínají stále častěji tento handicap uvědomovat, a tak se snad i zde brzy dočkáme kýžených proměn," říká Kristek z Cushman & Wakefield.

Podle něj se řada parků během následujících let dočká modernizace. Podobně jako v obchodních centrech se také v nich začnou objevovat kavárny, restaurace i dražší značky. Česko by se v tomto mohlo přiblížit zemím, jako je například Francie, kde mají v nákupních parcích své prodejny i módní značky, jako je například Zara.

Sportovní značky už o nákupní parky příliš nestojí

Některé značky už naopak o nové prostory v nákupních parcích nestojí. Příkladem je nábytkářská firma Jysk, která má už prodejnami trh pokrytý. Tolik již také neexpandují sportovní značky. Podle Cushman & Wakefield se však dá očekávat, že bude přibývat například poboček bank, cestovních kanceláří a dalších nájemců z oblasti služeb, kterým stačí prostory o rozloze okolo 150 metrů čtverečních. Trendem jsou také showroomy. "Ze starých skladů vznikají vzorkovny i maloobchodní prodejny," popisuje Kristek.

V nákupních parcích dnes lidé nejčastěji najdou supermarket či hypermarket, hobbymarkety, obchody s obuví nebo levnějším oblečením, nábytek, drogistické řetězce, prodejny s elektronikou a sportovním zbožím. Před čtyřmi lety do nich zamířily i e-shopy.

Vůbec první nákupní parky v tuzemsku začaly vznikat po roce 1995 − tehdy to byly ale spíše samostatné hypermarkety nebo hobbymarkety na krajích měst. Klastry začaly vytvářet až na přelomu nového milénia.

Většina nákupních parků v Česku je v zahraničních rukou. Největšími vlastníky jsou německé firmy Saller a Intercora a následně tuzemská CPI podnikatele Radovana Vítka. Zahraniční kupci přitom stojí především o větší parky. Mezi takové patří například pražský Avion Shopping Park na Zličíně, který letos prodala společnost Ikea realitnímu fondu Pradela, prodej zahrnoval celkem 25 evropských retail parků především na území střední Evropy.

Zájem o maloobchodní prostory ze strany investorů je v současnosti enormní. "Očekáváme, že v letošním roce investice do maloobchodních nemovitostí dosáhnou až za hranici dvou miliard eur," říká Hana Kollmannová z investičního týmu poradenské společnosti JLL. Nejvíce peněz však neproudí do nákupních parků, ale klasických obchodních center.