Nemovitosti zažívají zlaté časy. Přes prudký růst cen v posledních dvou letech lákají investory, kteří řeší, jak dosáhnout vyšších výnosů, než jim přináší uložení peněz do depozitu. "Řada privátních investorů, kteří dříve do realit neinvestovali, nyní rozšiřují svůj okruh o výnosové nemovitosti," říká jednatelka a ředitelka realitněporadenské společnosti Knight Frank Zdeňka Klapalová.

Současně dodává, že díky růstu cen se v nabídce objevují i nemovitosti, které dříve na prodej nebyly. "To znamená, že i na straně nabídky vidíme posun. Kdo zvažoval prodej, má nyní ideální příležitost," dodává Klapalová.

Podle publikace Trend Report 2017, kterou představila Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí (ARTN), v Česku na trhu nemovitostí posilují otevřené podílové fondy. Ty hrály na rozdíl od západní Evropy donedávna spíše okrajovou roli. To však přestává platit, a to především díky nemovitostnímu fondu České spořitelny, který je se svým objemem zhruba 14 miliard korun vůbec největším českým fondem svého druhu. Vloni byl na trhu komerčních nemovitostí ostatně hodně vidět. Celkem uskutečnil čtyři velké transakce. Největší z nich byla koupě mrakodrapu City Tower na pražské Pankráci za 4,4 miliardy korun.

Za zmínku však podle Trend Reportu 2017 stojí i čtyřmiliardový ZFP fond, který vloni investoval do nemovitostí v Ostravě a Budapešti.

Česká národní banka podle zprávy vloni v Česku registrovala celkem 85 fondů v kategorii nemovitostních či smíšených, které do realit rovněž investují. Kapitál, který mají v nemovitostech uložený, se pohybuje v řádech desítek miliard korun. Zmíněný počet přitom zahrnuje jak fondy kvalifikovaných investorů, tak podílové fondy zaměřené na drobné investory.

Podle zmiňované publikace jen za poslední rok a půl zamířily dvě desítky realitních fondů na burzu. Celkem jich na ní v této době je 36. Tento nárůst je podle odborníků dán změnou legislativy, ke které došlo před dvěma lety. Ta umožňuje fondům kvalifikovaných investorů i nadále platit pětiprocentní daň z příjmů, a to právě za předpokladu, že jsou obchodovány na regulovaném trhu. Pouhé formální přijetí k obchodování na burze cenných papírů fondu přitom podle ministerstva financí nezaručí, že namísto standardní 19procentní sazby daně bude podléhat nižší sazbě. Fondy musí splňovat i další podmínky.

Daňové úpravy z roku 2015, které se měly dotknout především zmiňovaných fondů kvalifikovaných investorů, útlum na trhu nevyvolaly. "Změny zvýšily složitost týkající se založení a provozování fondů. Nedomníváme se ale, že by vedly k tomu, že se fondové struktury staly méně oblíbenou formou kolektivního investování," říká partner KPMG ČR Pavel Kliment, který je odpovědný za sektor nemovitostí.

Podle Trend Reportu 2017 naopak ještě během roku 2015, kdy začaly daňové úpravy platit, zahájily činnost nové domácí fondy a odborníci očekávají, že další budou vznikat. "Potvrdila se tedy naše predikce, která platí i pro další období, že fondy zaměřené na privátní investory budou přibývat," uvádí studie.

Část ze zmiňovaných fondů je zakládána silnými společnostmi, které poskytnou své jméno i počáteční kapitál – jmenovitě například Central Group, Cimex či RSJ Real Estate. Jiné fondy pak vznikají za účelem peníze získat postupně, Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí v tomto ohledu uvádí jako příklad brněnský fond Impera Invest. Zcela specifickou entitou se stal katolický investiční fond, který letos v únoru rozšířil svůj záběr právě o oblast nemovitostí a založil realitní podfond.

"Neznamená to pouze investice do obvyklých realitních sektorů, jako jsou kanceláře či maloobchodní centra, plány zahrnují i aktiva typičtější pro církevní majetky, například zemědělskou půdu či lesy. Vzhledem k objemu prostředků, které církev obdrží od státu v rámci odluky a které budou nějakým způsobem investovány, se však tento fond může postupně stát jedním z významných hráčů na trhu," uvádí Trend Report 2017.