Obstarání všech potřebných papírů k tomu, aby člověk mohl začít stavět, dnes připomíná hlášku z filmu Na samotě u lesa: "To máte hygienu, památkáře, hasiče, životní prostředí, policii…" Ani novela stavebního zákona, která odešla do Senátu, lidem stavbu v tomto směru neusnadní.

Na rodinné domy sice bude stačit ohláška, pokud se ale v příslušné vyhlášce nic nezmění, stále bude nutné zajistit souhlasná stanoviska výše zmíněných dotčených orgánů státní správy a řady dalších. Jejich zajištění podle stavitelů standardně trvá tři měsíce.

"Novela nijak nevylučuje ze hry objem dokumentace, kterou je nutné doložit, aby se mohlo začít stavět," říká Peter Mosio, architekt a inspektor společnosti Bytecheck. Obsah by pak zůstal rozsahem stejný jako pro stavební povolení.

48 razítek

Až tolik tzv. vyjádření dotčených orgánů státní správy si před podáním žádosti o stavební povolení musí vyběhat stavebník.

"Kdyby existovala nějaká nepravděpodobná situace, kde by bylo nutné mít vyjádření od všech orgánů státní správy a správců sítí, bylo by jich okolo 50. Ale většinou jich je do 15," popisuje Mosio.

Zásadní zlepšení od novely neočekává ani Česká komora architektů (ČKA). "Myslíme si, že nyní má cenu novelu přijmout, i když se bude jednat pouze o malá dílčí zlepšení," říká Pavel Hnilička, první místopředseda ČKA.

Stanoviska dotčených správních orgánů by podle něj měl obstarat stavební úřad, a to pouze od těch, které jsou příslušné pro dané povolení do věci vstupovat. Tím by měl stavební úřad jednoznačnou kontrolu nad celým řízením. "Současný přebujelý systém je mimo kontrolu státu, protože stavební úřad nemá žádný přehled o tom, na jakém dotčeném orgánu se vyskytuje jaká verze dokumentace a k jakému předmětu se příslušný orgán vlastně vyjadřuje," dodává Hnilička.

Úřady někdy požadují od stavebníka doplnění stanovisek, a to i přesto, že v území již obdobně rozhodly. "Úřady samotné jsou v pasti vyhlášek, definic a rozsahů platnosti rozhodnutí, nutnosti postupovat jednotlivě," uvádí Mosio.

Všechny požadavky na stavbu − například od hygieny nebo hasičů − však podle něj nejsou překonané. "Ač se mohou někdy zdát přehnané, primárně chrání zájem uživatele či jeho okolí," říká Mosio.

Kdyby podle něj chtěl někdo skutečně udělat revoluci stavebního zákona, měl by zjednodušit množství papírů v povolovacím procesu. "Zároveň by měl stát vyžadovat poměrně přísnou kontrolu stavby," říká Mosio.

Kontrolu by mohly provádět nějaké expertní organizace − jakási prodloužená ruka státu. Ty by rozhodly, zda je dům způsobilý k užívání. Lidi by potom více zajímala kvalita stavby. Úřady by naopak nebyly tolik zahlceny rodinnými domy a jinými menšími stavbami a měly by volnější ruce na větší stavby.

"Zákon by odpovědnost za bezpečnost a spolehlivost výrazněji přenášel na samotné stavebníky, i když i dnes úřad nezodpovídá za technickou realizaci, ale za správnost záměru vůči zákonům a vyhláškám," dodává Mosio.

Podle Hniličky by se mělo začít pracovat na novém stavebním zákonu, který by lépe vyvážil práva občanů a státu, umožnil vést pro jednu stavbu pouze jedno řízení, které by pak případně mělo pouze jeden soudní přezkum.

Předloženou novelu vítají velcí developeři, kteří si od ní slibují zrychlení stavebního řízení až na polovinu (na 2,5−4 roky). Důvodem je to, že návrh zákona umožní sloučit nyní oddělené územní řízení, stavební řízení i posuzování vlivu na životní prostředí (EIA). Menší stavebníci však tuto změnu příliš nepocítí, protože rodinné domy na rozdíl od větších staveb nepotřebují EIA, které kvůli častým odvoláním různých spolků povolování stavby prodlužuje.

"Jako pozitivní změnu také vnímáme řešení odvolání či žalob, které by se měly řešit jednokolově, a ne dvoukolově jako doposud," říká ředitelka Skanska Reality Naďa Ptáčková.