V roce 2010, kdy se realitní trh v Česku stále hlouběji propadal ke svému dnu, by sotvakdo uvěřil, že firma YIT Stavo prorazí mezi pět největších stavitelů bytů v Praze. Tento cíl si tehdy vytyčil jednatel a výkonný ředitel společnosti Vladimír Dvořák. Firma je součástí finské YIT, která je stavební jedničkou ve Finsku a má silnou pozici i v okolních skandinávských zemích. Loni YIT Stavo prodala v hlavním městě 425 bytů a s tímto počtem si zajistila pátou pozici v žebříčku největších rezidenčních developerů. Obrat firmy v minulém roce přesáhl jednu miliardu korun.

Aby Finové svou pozici neztratili, musí nakupovat další parcely. A to firma dělá − do nákupu stavebních pozemků investuje stovky milionů korun ročně. "Zajímáme se o velké projekty, kde můžeme stavět po etapách," říká Vladimír Dvořák.

HN: Loni jste prodali o pětinu více bytů, což vás v Praze vyneslo na pozici pětky trhu. Jak vidíte letošní rok?

Letos bychom chtěli prodat kolem 500 bytů. Dnes není problém byty prodat, ale rozjet výstavbu. Bohužel legislativa v Praze je špatná a snad si to začínají všichni uvědomovat. Nikdo si netroufne říct, kdy bude metropolitní plán. Někteří politici říkají, že Praha nepotřebuje, aby se tu dále stavělo. Jenže statistiky říkají, že zásoba bytů se výrazně zmenšila, počítá se s nárůstem obyvatelstva, bytový fond stárne… My chceme výstavbou vytvořit nové, kvalitní prostředí, nechceme to stávající ničit.

Vladimír Dvořák (60)

Jednatel a výkonný ředitel společnosti YIT Stavo. Dvořák vybudoval firmu Euro Stavokonsult, již v roce 2008 prodal finské stavební jedničce YIT. Ve společnosti YIT Stavo Dvořák stále drží minoritní podíl, stejně jako jeho sestra Helena Thérová. Dvořák vystudoval urbanismus na Fakultě architektury ČVUT. Své první pracovní zkušenosti sbíral v projekci společností IPS a Metrostav.

HN: Abyste udrželi krok s nejbližšími konkurenty, musíte nakupovat další pozemky.

Zajímáme se o velké projekty, kde můžeme stavět po etapách. Povolení na stavbu se většinou vydává na celé území a to nám umožňuje lépe plánovat. Pokud jsou to menší projekty, jsme v rukou úředníků. Proto se soustřeďujeme na rozvoj velkých území, chceme vstupovat do urbanismu a rozvoje městských částí, to je naše celokorporátní strategie. V Praze máme aktuálně ve třech lokalitách rozestavěných více než 600 bytů. Máme rozjednané další akvizice, v případě pozemků na Jižním Městě je jejich součástí i stavební povolení.

HN: Koncem ledna jste koupili blízko pražského přírodního parku Košíře-Motol pozemek se stavebním povolením pro projekt s 350 až 400 byty. Budete jej nějak upravovat ke svému obrazu?

První blok chceme začít stavět na jaře. V dalším kroku vzniknou loftové byty přestavbou stávajícího průmyslového objektu. Nová budova bude podle zpracované dokumentace, bylo by plýtvání časem i penězi, kdybychom projekt celý předělávali. Jeho hodnota je i v tom, že má povolení. Změny budou proto spíše drobné − ve skladbě bytů a v dispozicích. Bude tam více větších bytů 3+kk, o které vzrostl zájem.

HN: V Praze 9 − Hloubětíně budujete na území o devíti hektarech čtvrť s 874 byty. V lednu jste vedle něj od městské části koupili další pozemky. Co na nich postavíte?

Na nových pozemcích směrem ke Kolbenově ulici se dá postavit dalších 200 až 300 bytů. První bytové domy v Hloubětíně už vyrůstají a dokončené budou v letošním roce. Plánujeme, že bychom na podzim zahájili čtvrtou etapu − tím by se jeden celek projektu uzavřel. Jde to rychleji, než jsme původně plánovali. V Hloubětíně postavíme i obchody, služby, školku a park. Nebytové prostory ale nebudou jen v podnoží domů. V lokalitě je hodně showroomů aut, a proto si tam dokážu představit nějaké samostatné obchodní plochy. Jejich stavbu bychom v Hloubětíně rádi zahájili v příštím roce.

HN: Zajímáte se o výstavbu i mimo hlavní město?

Vzhledem k tomu, že chceme neustále růst, pouze byty v Praze to nemohou zajistit. Ohlížíme se proto i po komerčním developmentu a tam to nevážeme na Prahu, ale na příležitost, která se naskytne. Máme rozjednané akvizice i v regionech, ve městech jako Plzeň, Pardubice, Hradec Králové.

HN: Všechny vaše domy jsou nízkoenergetické, v Modřanech jste šli o úroveň výš a vyzkoušeli si stavbu bytového domu v pasivním energetickém standardu. Budete tímto směrem pokračovat?

Nemyslím, že budeme odteď stavět jen pasivní domy, ale určitě ještě nějaký zrealizujeme. V našich projektech budou však standardnější technologie, které jsou pro pasivní domy charakteristické. Patří mezi ně trojskla a rekuperace (systém řízeného větrání se zpětným získáváním tepla, pozn. red.). Tyto prvky se budeme snažit postupně zavádět. V ceně bytu to zákazník v podstatě nepocítí. V bytových domech v Hloubětíně, které začneme stavět na přelomu let 2018 a 2019, bychom chtěli mít běžně rekuperaci, ale ne ve všech domech.