Efektivita insolvenčních řízení v České republice je velmi nízká. Současné statistiky popírají tvrzení Světové banky, podle které je výtěžnost insolvencí v tuzemsku na úrovni 65 procent. Ve skutečnosti je to pouhých 7 procent. Dlouhodobě selhává i stát, jehož úřady jsou uspokojovány úplně nejhůře. Vyplývá to z analýzy insolvenčních řízení tuzemské podnikatelské sféry z let 2011-2012, kterou vytvořila Asociace malých a středních a podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) a InsolCentrum.

Co zůstane věřitelům

13,6 miliard:  Tolik prostředků si firmy půjčily 

1,9 miliard:  Tolik  se získalo  z prodeje 

1 miliard:  Náklady insolvenčního řízení 

900 milionů:  Zbyde na přihlášené věřitele 

230 milionů:  Zůstane nezajištěným věřitelům

 

Analýza, která dlouhodobě monitoruje výsledky konkurzních řízení, uvádí, že naprosto minimální je uspokojení nezajištěných věřitelů, tedy věřitelů bez zástavních práv, jejichž výnos ve výši 2,5 procenta zpravidla nepokryje ani jejich náklady na vymáhání v rámci insolvenčních řízení. Ve svém důsledku to znamená, že věřitelé v současnosti v podstatě rezignují na jakoukoliv účast v insolvenčních procesech. 

V roce 2012 bylo pro představu podle insolvenční databáze podnikatelské sféry v České republice ukončeno 831 konkursů, kam věřitelé přihlásili pohledávky za 13,6 miliard korun. 47 procent z nich byly banky, 15 procent stát a 38 procent další subjekty. Průměrně získali zajištění i nezajištění věřitelé v konkursu 6,94 procent. Konkrétně banky 8,5 procenta, stát 4,5 procenta a ostatní 6 procent. Ani korunu nevymohlo 58 procent věřitelů.

Stát nevymáhá efektivně

Velmi zajímavě dopadlo porovnání úspěšnosti bank, státu a ostatních věřitelů, kdy navzdory svým mimořádným oprávněním zajišťovat majetek či provádět vlastní exekuce, státní orgány ve výsledcích dopadají nejhůře.

V roce 2011 byly banky úspěšné v 9,55 procentech případů vymáhání, běžní věřitelé v 7,36 procentech a stát pouze u 2,3 procent. V roce 2012 byla statistika nicméně o něco lepší. Nejúspěšnější byly opět banky (8,49 procent), ostatní věřitelé byli druzí (6 procent) a stát vymohl 4,5 procenta pohledávek. 

Výzkum
  • Výzkum insolvenčních řízení podnikatelských subjektů pokračuje pátým rokem

  • Vychází z insolvenčního rejstříku, který je jedním z mála veřejných rejstříků v Evropě 

  • Výzkum je zaměřen na ekonomické výsledky 

  • Ve výzkumu jsou kompletně zpracována insolvenční řízení podnikatelské sféry v ČR 
  • Statistika případů ukončených v letech 2011 a 2012 

  • Každý případ sledován v průměrně 150 ukazatelích 

  • Databáze v současné době obsahuje 227 000 základních údajů (do 07/2015 bude databáze rozšířena o rok 2013 na 420 000 údajů) 

  • Výzkum ukazuje, jak se chovají dlužníci, věřitelé, správci i soudy

"Jestliže je běžný živnostník, který nemá k dispozici štáby vymáhacích úředníků ani vlastní legislativu, výrazně úspěšnější než státní orgány, signalizuje tento stav selhávání státní správy v oblasti vymáhání pohledávek," komentuje předseda AMSP ČR Karel Havlíček.

Například finanční úřady nezajišťují včas majetek dlužníků, ač tak mohou učinit svými výměry. Jejich vymáhání prostřednictvím vlastních exekucí je obvykle neúspěšné. V roce 2011 byla jejich efektivita jen 2,46 procenta, o rok později 3,91 procenta. 

Zarážející je i to, že finanční úřady až na výjimky nepodávají insolvenční návrhy. Přitom nedoplatky daní, zdravotního a sociálního pojištění dosahují již více jak dvojnásobku deficitu státního rozpočtu. Daňové nedoplatky státu tak činí 111 miliard korun, odepsané nedoplatky v minulých letech pak představovaly podle zprávy NKÚ 71,5 miliardy korun.

Neutěšený je i údaj o tom, v kolika procentech nedostanou věřitelé ani korunu. Průzkum ukazuje, že se tak stane u 58 procent insolvenčních řízení. 

"Z analýzy je jasně vidět, že nelze ukázat na jednoho viníka. Selhává insolvenční proces jako celek. Pokud právu nevěří ani státní orgány, měli bychom začít bít na poplach. Namísto nahodilých změn musí stát konečně přijít s jasnou koncepcí řešení, které bude založeno na reálných datech," říká jednatelka společnosti InsolCentrum Jarmila Veselá. 

Havlíček k tomu uvádí: "Je nepochybné, že současný stav výtěžnosti insolvenčních řízení je neudržitelný. Insolvence ztrácí jakýkoliv smysl a soudná firma raději nechá pohledávku jako nedobytnou, než aby se pracně pokoušela získat nějaký efekt z konkurzu. Docílili jsme paradoxně toho, že insolvenční proceduře nevěří dlužníci, věřitelé ani státní orgány. Chyba přitom není v zákoně, ale v liknavosti všech aktérů, zejména potom státu."