Poptávka po agenturních zaměstnancích za poslední rok vzrostla o 18 procent. U velkých tuzemských firem, především výrobních či logistických, tvoří nájemní pracovníci více jak pětinu. Vyplývá to ze statistiky personální agentury Grafton Recruitment. Ministerstvo práce a sociálních věcí chce ale vládě do konce června předložit návrh, který podmínky agenturního zaměstnávání značně zpřísní. Mimo jiné stanoví patnáctiprocentní kvótu pro podíl agenturních zaměstnanců ve firmě. 

"Zatímco v dřívějších letech využívaly české firmy agenturní zaměstnance především z důvodu větší flexibility, dnes jsou agentury využívané i jako zdroj kvalitních zaměstnanců, kterých je aktuálně nedostatek, a to především v technických oborech a ve výrobě," vysvětluje zájem firem Michal Navrátil z agentury Grafton Recruitment.

Otázkou samozřejmě je, proč ony kvalitní zaměstnance nemá daný podnik zájem přijmout na klasickou pracovní smlouvu. Nad tím se zamýšlí i ministerstvo.

"Zjistili jsme, že celkový počet osob zaměstnaných agenturami práce neustále narůstá. Zatímco v roce 2011 je jednalo o 171 787 zaměstnaných, v roce 2014 už tento počet dosáhl 254 947. A to navzdory zlepšující se hospodářské situaci. Dle MPSV není důvod k tak markantnímu nárůstu sektoru agenturního zaměstnávání. Jsou vidět evidentní snahy trvale nahradit pracovněprávní vztahy kmenových zaměstnanců, kteří u zaměstnavatele působí, pracovněprávními či jinými dodavatelskými vztahy agenturních zaměstnanců," popisuje Jiří Vaňásek, ředitel odboru služeb trhu práce MPSV.

To je jedním z důvodů, proč ministerstvo přichází s návrhem, který má celou situaci změnit. Největší rozruch mezi agenturami vzbudilo stanovení kvót, zákazu zřetězování pracovních poměrů na dobu určitou v agenturním zaměstnávání a povinnosti agentur prokazovat finanční způsobilost.

Vaňásek vysvětluje: "Hlavním záměrem návrhu je především regulace trhu agenturního zaměstnávání s cílem minimalizace jeho negativních jevů a posílení postavení seriózních agentur práce, tedy těch agentur, které neporušují právní předpisy. Cílem opatření je i zajistit, aby dočasně přidělovaní zaměstnanci u uživatele trvale nenahradili kmenové zaměstnance."

Ministerstvo versus agentury

Podívejme se na navrhované změny podrobněji:

  • Kvóty

V současné době zákoník práce nejvyšší možný přípustný podíl dočasně přidělovaných zaměstnanců ve firmách k jeho "kmenovým" zaměstnancům neupravuje. Nově stanovuje maximální 15procentní kvótu."Při stanovení kvóty se MPSV inspirovalo například rakouskou právní úpravou, kdy některé obory mají kvótu mezi 10 až 15 procenty," popisuje Vaňásek.

S tímto návrhem ale některé společnosti nesouhlasí. Například personálně-poradenská firma McROY Czech považuje zavedení kvót pro agenturní zaměstnance za nepřijatelnou regulaci trhu. "Toto nařízení by zásadně ovlivnilo zaměstnanost a atraktivitu Česka pro investory a zaměstnavatele. Navíc pro zavedení kvót není žádný důvod," uvádí Tomáš Surka, Country manager McROY Czech.

Podle něj domácí firmy zpravidla nemají více než 15 procent agenturních zaměstnanců. Jejich podíl se obvykle pohybuje mezi 10-15 procenty, avšak často limit překročí kvůli aktuální situaci na trhu. Kvóty jsou prý nevýhodné hlavně pro ty firmy, jejichž činnost má sezonní či nárazový charakter. "Takové firmy využívají až 80 procent agenturních zaměstnanců a je pro ně nemožné mít je jako kmenové," dodává Surka. 

Podle Vaňáska ale zákoník práce k zajištění flexibility pracovního trhu nabízí i jiné nástroje než přidělování zaměstnanců prostřednictvím agentur práce. "Předně lze zmínit institut dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, tedy dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti, prostřednictvím kterých lze nárazové a krátkodobé práce vykonávat. Dále lze využít institutu takzvaného dočasného přidělení."

  • Prokázání finanční způsobilosti

Daná problematika není v současnosti žádným způsobem právně řešena. Nově by měl žadatel o povolení k agenturnímu zaměstnávání ve správním řízení u Úřadu práce ČR svoji finanční způsobilost prokázat tím, že složí kauci ve výši 500 000 korun. Ta bude deponována po celou dobu platnosti povolení na příslušném účtu. Pokud se jedná o fyzickou osobu, pak prokazuje svou finanční způsobilost složením kauce ve výši 50 000 korun.

"Prokázání finanční způsobilosti se ukazuje jako důležitý předpoklad reálného výkonu zprostředkovatelské činnosti a zajištění základních požadavků na kvalitu zprostředkování zaměstnání. V praxi se velmi často vyskytují případy, kdy vznikají subjekty, které účelově splní formální podmínky pro zprostředkování zaměstnání, avšak ve skutečnosti pouze různými způsoby participují na výkonu této činnosti. Například dělají nábor pracovníků ze zahraničí a podobně," vysvětluje Vaňásek.

S tím ale zásadně nesouhlasí Radovan Burkovič, člen výboru a prezident Asociace pracovních agentur. "Opatření postihují jenom legální agentury práce, legální agenturní zaměstnance a legální uživatele, tedy firmy. A to je špatně, s tím zásadně nesouhlasíme. Protože je to přímé poškození těch, co se chovají dle práva. Ti, co jej nedodržují již nyní, ho nebudou dodržovat i nadále. A firmy, které si pseudoagentury objednávají, budou mít zase o důvod více, nebrat legální agenturní zaměstnance."

Podle Burkoviče je navíc výše záloh problematická pro malé agentury. "Psycholožka, která si v rámci poradenství zřídí agenturu práce, zaplatí padesát tisíc, pokud si založí společnost s ručením omezeným, pak 500 tisíc. Tato malá agentura práce uhradí stejnou částku jako velký nadnárodní kolos s dvaceti pobočkami v Česku. Jak to má ozřejmit finanční způsobilost? Jak to má ochránit agenturního zaměstnance? Nijak," zdůrazňuje.

Buďte v obraze

Staňte se naším fanouškem na Facebooku a neunikne Vám žádná novinka na portále ProByznys.info

Podobně návrh vidí i Radka Čechová, manažerka pražské pobočky Grafton Recruitment. "Oceňujeme, že tripartita vnímá potřebu řešit regulaci trhu agenturního zaměstnávání. Cílem by mělo být posílení postavení seriózních agentur práce, které dodržují zákoník práce. Bohužel aktuálně navrhované řešení je koncipované spíše tak, že právě seriózní agentury omezí a naopak nahraje agenturám, které  právní předpisy nedodržují a případně obcházejí dočasné přidělení různými formami outsourcingu."

  • Zákaz řetězení pracovních poměrů na dobu určitou

V současné době zákoník práce stanovuje výjimku z obecného zákazu zřetězování pracovních poměrů na dobu určitou pro agentury práce. To by se mělo změnit.

I zde by tudíž mělo platit, že doba trvání pracovního poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami (agenturou práce a jejím zaměstnancem) nesmí přesáhnout tři roky ode dne vzniku prvního pracovního poměru na dobu určitou, přičemž může být opakována nejvýše dvakrát. Za opakování pracovního poměru na dobu určitou se považuje rovněž i jeho prodloužení. 

Ani tato úprava se agenturám nelíbí. "Takové nařízení by přineslo další dramatické snížení flexibility pracovního trhu, což by v konečném důsledku způsobilo pokles ekonomiky a ztrátu zaměstnání mnoha lidí. Flexibilita pracovního trhu je v dnešní době jedním z hlavních ukazatelů pro zahraniční investory," uzavírá Surka.