Jak z takové dohody profituje stát, respektive daňový poplatník? Kurzarbeit může být pro stát levnější než scénář, který by nastal, kdyby zaměstnavatel situaci hospodářky nezvládl a musel propouštět. Nejdůležitější je fakt, že kurzarbeit zabrání propouštění jako takovému. To znamená, že se nezvýší nezaměstnanost, podporovaní zaměstnanci stále vykonávají svou práci a odvádějí z ní daně, nepotřebují finančně nákladnější podporu v nezaměstnanosti.

Poté, co jsou hospodářské potíže zaměstnavatele zažehnány, má zaměstnavatel stále k dispozici tým svých zapracovaných zaměstnanců, takže může rychle reagovat na nárůst poptávky po svých výrobcích. Odborná veřejnost je přesvědčena, že úspěšná realizace kurzarbeitu v Německu byla jedním z důvodů, proč se Německo rychle vzpamatovalo z nedávné ekonomické krize.

Kurzarbeit v Česku až na druhý pokus

Zatímco Německo kurzarbeit úspěšně zavedlo, a opatření tak pomáhala v časech ekonomické krize, v Česku se první pokus o zavedení příliš nezdařil. Opatření bylo přijato v tak modifikované verzi, že v praxi nenašlo širší uplatnění. Zaměstnavatelé s přechodným nedostatkem zakázek překonávali krizi díky překážce na straně zaměstnavatele dle § 209 zákoníku práce (v praxi nazývané také jako částečná nezaměstnanost), na základě které mohl zaměstnavatel svým zaměstnancům po dohodě s odborovou organizací nebo (nepůsobí-li u něj odbory) vydáním vnitřního předpisu upravit výši náhrady mzdy za dobu, kdy zaměstnanci nepracovali pro přechodný nedostatek zakázek nebo odbytu.

Zaměstnavatel byl v takovém případě povinen vyplácet náhradu mzdy ve výši minimálně 60 procent jejich průměrného výdělku. Pokud by zaměstnavatel takzvanou částečnou nezaměstnanost nezavedl, ale práci pro své zaměstnance neměl, měli by zaměstnanci za dobu, po kterou nepracovali, protože pro ně zaměstnavatel neměl práci, nárok na náhradu mzdy ve výši svého průměrného výdělku.

Buďte v obraze

Staňte se naším fanouškem na Facebooku a neunikne Vám žádná novinka na portále ProByznys.info

Od počátku října 2015 je účinná novela zákona o zaměstnanosti, podle které se zavádí nový příspěvek, který může úřad práce poskytnout zaměstnavateli na základě dohody uzavřené s ním po předchozím souhlasu vlády, pokud na straně zaměstnavatele nastane překážka v práci z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách nebo z důvodu přerušení práce způsobeného živelní událostí.

Jak získat příspěvek?

Kromě splnění podmínky snížení odbytu nebo živelní katastrofy musí zaměstnavatel, který chce o příspěvek požádat, splňovat následující kritéria:

- zaměstnavatel nemůže svým zaměstnancům přidělovat práci v rozsahu nejméně 20 procent stanovené týdenní pracovní doby,

- zaměstnavatel v době podání žádosti již zaměstnanci poskytuje pro některou z výše uvedených překážek v práci náhradu mzdy a od uzavření dohody o poskytnutí příspěvku s úřadem práce bude poskytovat zaměstnanci tuto náhradu mzdy ve výši nejméně 70 procent průměrného výdělku,

- zaměstnavatel se musí v dohodě o poskytnutí příspěvku zavázat, že v době sjednané pro poskytování příspěvku se zaměstnancem, na kterého bude příspěvek poskytován, nerozváže pracovní poměr z důvodu zrušení či přemístění zaměstnavatele či nadbytečnosti podporovaných zaměstnanců.

Předpokladem pro podání žádosti o podporu v rámci kurzarbeitu je existence vládního nařízení, ve kterém vláda mimo jiné stanoví začátek a konec období, v němž lze o příspěvek požádat, důvody, pro které může být příspěvek poskytnut, a zveřejní vzor žádosti o příspěvek.

Z historie

Kurzarbeit byl poprvé zaveden v roce 1910 s cílem udržení pracovních míst a kvalifikace dělníků při omezování těžby a zpracování draselných solí v Německu. Později bylo toto podpůrné opatření využito i ve vyhlášce o podpoře v nezaměstnanosti (Verordnung über die Erwerbslosenunterstützung) z roku 1924 v Německu.

O každé žádosti o tuto podporu bude rozhodovat vláda. V případě, že stát příspěvek poskytne, hradí 50 procent náhrady mzdy zaměstnavatel, 20 procent stát. Zároveň platí, že příspěvek státu může být poskytnut ve výši maximálně 0,125násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla uzavřena dohoda o poskytnutí příspěvku.

Podporu je možné zaměstnavatelům vyplácet výhradně v době trvání překážky v práci z důvodu částečné nezaměstnanosti nebo živelní události, nejdéle však půl roku s možností jednoho opakování. V odůvodněných případech může vláda nařízením stanovit delší podpůrčí dobu.

Vzhledem k tomu, že zákonodárce podmínil možnost získání příspěvku podmínkou dokonce dvojího rozhodnutí vlády, je víc než pravděpodobné, že ani druhý pokus o kurzarbeit v Česku nebude chtít nebo moci využít většina zaměstnavatelů. Administrativní zátěž spojená s žádostí o příspěvek a nejistý výsledek pravděpodobně většinu odradí. Raději sáhnou k opatřením, která jim nabízí zákoník práce a která sice mohou být ve svém důsledku finančně o něco nevýhodnější, ale časově a administrativně méně náročná. A především zaměstnavatel nepotřebuje k jejich zavedení souhlas vlády.

Jak funguje kurzarbeit v Německu?

Prvním rozdílem je doba vyřízení a menší byrokracie. V některých odvětvích, jako je třeba stavebnictví nebo zahradnictví, se podpora v rámci kurzarbeitu vyplácí sezonně jako takzvaná podpora při špatném počasí (Schlechtwettergeld) v období od 1. listopadu, popřípadě prosince do 31. března. Rozhodnutí spadá do kompetence místního úřadu práce (Arbeitsagentur), který zná místní poměry. Souhlas ministerstva práce je nutný až v případě, že by mělo dojít k prodloužení doby výplaty dávky za kurzarbeit.

Německý úřad práce vyplácí (za určitých okolností) podporu v rámci kurzarbeitu ve výši 67 procent čisté mzdy (pokud se zaměstnanec musí starat o děti), u bezdětných zaměstnanců pak 60 procent.

Žadatel o podporu je povinen podat u úřadu práce oznámení, ve kterém mimo jiné vylíčí takzvaný "podstatný výpadek práce" (§96 SGB III) a připojí stanovisko zástupců zaměstnanců (§95 S. 1. 4, 99 SGB III)

Výpadek práce je podle §96 považován za podstatný tehdy, pokud spočívá v ekonomických důvodech nebo neodvratitelné události a pokud je dočasný, nelze mu zabránit a vede k tomu, že v příslušném kalendářním měsíci (nárokovém období) by byla nejméně jedna třetina zaměstnanců podniku postižena výpadkem mzdy ve výši přesahující 10 procent jejich měsíční hrubé mzdy; výpadek mzdy může činit i 100 procent měsíční hrubé mzdy.

Vychází nové číslo

Lednové číslo magazínu Moderní řízení vychází 27. 1. 2016. Radí, jak těžit z patentů a vydělat na inovativních nápadech. Předplatit si ho můžete prostřednictvím našeho e-shopu.

Podpora v rámci kurzarbeitu se vyplácí maximálně po dobu 6 měsíců, prodloužení výplaty je možné až na 24 měsíců po schválení ministerstvem práce. V době krize pak může dojít ke schválení příslušného vládního nařízení - v posledních letech se tak dělo i častěji. Kurzarbeit se v současné době nevztahuje na agenturní pracovníky (§11 IV AÜG), byť je tato úprava nyní v Německu diskutovaným tématem zejména v souvislosti se situací v automobilce VW.

Jedním z dalších předpokladů pro výplatu podpory v rámci kurzarbeitu, a i zde nacházíme rozdíl oproti české úpravě, je požadavek na to, aby zaměstnavatel vyčerpal v provozu ostatní přípustné možnosti krácení pracovní doby. Může tak jít částečně o vyrovnání kont pracovní doby nebo čerpání řádné dovolené. Úřad práce kontroluje u každé podané žádosti mimo jiné, zda byly splněny podmínky pro kurzarbeit a důvodem pro nižší počet zakázek je opravdu obecná ekonomická situace v odvětví, a ne třeba jen špatný management firmy.

Že je kurzarbeit nástrojem, jehož aplikace závisí zejména na ekonomickém rozvoji země, ukazují nejlépe statistiky. V Německu se nacházelo v létě 2015 v režimu kurzarbeit jen asi 25 000 osob, oproti 1,5 milionu zaměstnanců v květnu 2009. Pokud přijde krize, a nezáleží na tom, zda jde o povodně, nebo ruské embargo, je nutné jednat rychle a není možné, aby byla rozhodnutí o poskytnutí finanční pomoci zaměstnancům určitého podniku závislá na politických tlacích a podmiňována vládním rozhodnutím - to je dle našeho názoru největší slabinou vylepšené české úpravy. Bude to až příští hospodářská krize - a nepochybujeme, že přijde - která ukáže, zda je česká verze kurzarbeitu funkční.

/Článek vyšel v lednovém vydání magazínu Moderní řízení./