Pořídit starší verzi operačního systému nebo kancelářského programu z druhé ruky je cesta, jak výrazně ušetřit náklady a přitom získat legální software.

Pro starší počítače může být mnohdy vhodnější a zaměstnanci dostanou programy, na které jsou zvyklí. Úspory mohou přitom dosáhnout i padesáti a více procent.

Software z druhé ruky je možné nejčastěji koupit od jiné firmy. A to buď samostatně, nebo společně se staršími počítači a vybavením. Zvláště menší podnikatelé pak mohou nakupovat i v bazarech specializovaných na počítačovou techniku.

Jak koupit starší programy?

V počítačových bazarech

Většinou je možné zakoupit ve specializovaných bazarech takzvaný krabicový software. U něj je především potřeba ověřit, zda jde opravdu o originální balení, a nikoliv o nelegální napodobeninu.

Se starším hardwarem

Nejčastější případ je koupě staršího počítače s předinstalovaným operačním systémem nebo kancelářským balíkem. I v tomto případě je potřeba dát pozor na to, zda jde o originální software. Prodejce nesmí mít prodávanou kopii na žádném svém počítači. Měl by předat i veškerou dokumentaci a doklad o pořízení.

Koupě od jiné firmy

Kusový prodej je bez potíží, problém však může nastat u takzvaných multilicencí - dodávek více kopií programů pod jednou licencí. Ty nemusí jít rozdělit a rozprodat po jednotlivých kusech.

Setkat se lze s několika typy licencí k softwaru. Podle právníků je přitom díky nedávným verdiktům evropských soudů možné nakupovat programy i v těch případech, kdy výrobci tvrdí, že to není legální.

Vždy samozřejmě platí, že na rozdíl od hudby nebo filmů se u počítačových programů nesmí pořizovat kopie pro vlastní potřebu.

Software tak nemůže zůstat nainstalovaný na firemním ani domácím počítači prodávajícího, ten ho musí vždy smazat.

1. Krabicový software

Nejjednodušší situace nastává, pokud je program v běžném "krabicovém" balení včetně manuálů, CD/DVD, tedy bez toho, že by byl například nainstalován na kupovaném starším počítači.

Potom platí přirovnání například ke knize. Její autor ani vydavatelé také nemají žádnou možnost omezit, komu se její výtisk dál prodá. Právníci to označují termínem "vyčerpání práv".

"Vztahuje se na rozmnoženiny v hmotné podobě, a je tak v případech krabicového softwaru bez větších problémů v praxi používán," říká Pavel Hejl z advokátní kanceláře Bird&Bird.

2. Bez CD či DVD

Oracle vs. UsedSoft

Evropský soudní dvůr řešil v létě ve sporu mezi společnostmi Oracle a UsedSoft, zabývající se koupí a prodejem „použitého“ software, a nakonec rozhodl ve prospěch UsedSoft.

Společnost UsedSoft nabízela v říjnu 2005 „již použité“ licence společnosti Oracle. Zákazníci společnosti UsedSoft, kteří doposud nebyli držiteli programového vybavení společnosti Oracle, toto vybavení poté, co získali „použitou“ licenci, stáhli přímo z internetové stránky Oracle.
Zákazníci, kteří již uvedené programové vybavení měli a licenci dokupovali pro dodatečné uživatele, dané programové vybavení stáhli do operační paměti osobních počítačů těchto dalších uživatelů.

Společnost Oracle žalobou podanou v Mnichově žádala, aby bylo společnosti UsedSoft uloženo zdržení se těchto praktik. Soud prvého stupně žalobě vyhověl a odvolací soud jeho rozsudek potvrdil. K dovolání podanému společností UsedSoft položil německý Spolkový soudní dvůr několik předběžných otázek Evropskému soudnímu dvoru. Jeho závěry jsou závazné a jeho dopady mají bezprostřední vliv i na české subjekty.

Stručně řečeno ESD konstatoval, že se právo na rozšiřování rozmnoženiny počítačového programu vyčerpává, i pokud nabyvatel pořídil rozmnoženinu se svolením nositele práv stažením programu z internetu na nosič dat. V předání on-line totiž ESD spatřuje funkční ekvivalent předání na hmotném nosiči. I smluvní vztah, na základě kterého nabyvatel se souhlasem nositele autorských práv stáhne software, lze tedy klasifikovat jako první prodej rozmnoženiny počítačového programu, přičemž ani případ, kdy dochází na základě smlouvy o údržbě (resp. jiné obdobné smlouvy, jejímž předmětem je maintenance či subscription) ke stahování update, upgrade či patches původního software a tím k jeho změně, nebrání aplikaci institutu vyčerpání autorských práv, neboť ten se vztahuje vždy na poslední verzi takového software.

Zdroj: Patria Online

Složitější je situace v případě, kdy se soubory s programy stahují z internetu a prodává se jen licenční číslo pro jejich aktivaci. V dnešní době jde o stále častější praxi, se kterou se setkávají firemní i domácí zákazníci.

Program lze obvykle zakoupit na webu výrobce nebo jiného dodavatele, ze kterého se stáhnou i instalační soubory. Platba proběhne elektronicky a aktivační kód přijde zpravidla e-mailem. Přirovnání ke knize pak ale příliš nefunguje a producenti se snaží bránit své ušlé zisky i žalobami.

Právě firma UsedSoft se díky tomu nedávno dostala až k nejvyšší soudní instanci EU. Ta však dala přeprodeji softwaru zelenou i v tomto případě, kdy chybělo fyzické CD nebo DVD s programem. (více o sporu v boxu vpravo)

"Dá se to vnímat jako průlom, protože lze dovodit, že zásada vyčerpání platí i pro software získaný on-line. Druhotný prodej je tedy přípustný," míní Tomáš Matějovský, partner kanceláře CMS Cameron McKenna.

S tím souhlasí i advokát Lukáš Jansa z kanceláře Jansa, Mokrý, Otevřel. "Rozhodnutí má dopad i na české prostředí, jelikož legalizuje prodej použitého softwaru dalším uživatelům. Přestože jde o software získaný on-line, například stažením z webových stránek výrobce," potvrzuje.

Právníci přitom upozorňují, že v Česku k podobnému sporu (na rozdíl například od Německa) zatím nedošlo. "Předpokládám, že i naše soudy budou rozhodovat jako v ostatních zemích a vycházet i z rozhodnutí Soudního dvora EU," doplňuje Jansa.

Nejasnosti jsou způsobené tím, že právní předpisy vznikly v době, kdy nebylo stahování velkých souborů z internetu zdaleka běžné a zákon s ním přímo nepočítal.

"Soud EU zareagoval na společenský a technologický vývoj a snaží se vyjít vstříc uživatelům, kteří si licenci při stažení programu zaplatili bez časového omezení. V případě, že mají licenci "napořád", ale nemají zájem ji dále využívat, dává smysl, aby ji mohli přeprodat někomu jinému," podotýká Hejl.

Problém však stále může vzniknout v případě nákupu softwaru od velkých firem se stovkami až tisíci počítačů. Zvláště u nich nemá dodávání fyzických kopií smysl, a často tak od prodejce dostávají jen řadu licenčních čísel. Podle některých právníků není možné dle českého práva takové multilicence automaticky dělit a rozprodávat "po kusech", pokud to podmínky výrobce nedovolí.

3. OEM licence

Co je OEM licence?

Zkratka OEM (z anglického Original Equipment Manufacturer) představuje programové vybavení, které je dodáváno společně s počítačem (ať už přímo nainstalovaný nebo předinstalovaný).
V případě OEM tak neuzavírá koncový uživatel smlouvu např. se společností Microsoft, ale s firmou, která zařízení instaluje nebo ho prodává. Na tuto firmu se pak také obrací s žádostí např. o technickou podporu apod.

Nejen ve firmách jsou oblíbené předinstalované, takzvané OEM verze programů. Například operační systém se zpravidla prodává přímo s notebookem a obvykle za nižší cenu než při nákupu samostatně.

Výrobci se pak snaží tvrdit, že software lze prodat jen a právě s koupeným počítačem. Jako kdyby knihu zakoupenou ve výhodné akci společně s lampičkou nebylo již dále možné prodat bez svítidla.

"Dle mého názoru to možné je. Dojde k vyčerpání práv bez ohledu na licenční podmínky. Nositel práv pak již nemůže kontrolovat další rozšiřování, tedy prodej," říká advokát Josef Aujezdský z kanceláře Mašek, Kočí, Aujezdský.

Tomu oponuje Jiří Černý, ředitel pro právní záležitosti českého Microsoftu. "Software je možné převést přímo na třetí stranu pouze současně s licencovaným zařízením a spolu s nalepeným štítkem Certifikát pravosti," uvádí Černý.

S tím ale právníci nesouhlasí. "Vyčerpání práv dopadá i na OEM verze a tvrzení Microsoftu je pouze jejich tvrzení, a nikoliv rozhodnutí soudu," míní Jansa.

Černý navíc argumentuje tím, že Microsoft poskytuje licence českým spotřebitelům dle irského práva. I v takovém případě však platí rozhodnutí nejvyšší instance Evropské unie, protože právo EU platí ve všech členských zemích.

4. Předplatné a aktualizace

Software nelze koupit v případech, kdy se konkrétní program prodává formou předplatného vázaného na určitého podnikatele, obvykle včetně pravidelných aktualizací. Zvláště producenti antivirů nebo podnikových systémů dnes své produkty běžně dodávají za poplatek na určitou dobu. Dodavatel přitom spoléhá na to, že jeho software se musí pravidelně aktualizovat s ohledem na nové viry či změny v legislativě.

Prodávat dále takový program pak nedává smysl, převod na někoho jiného záleží na podmínkách konkrétního výrobce. "Umožňujeme převod licence na nového majitele za symbolický manipulační poplatek," říká k tomu Alice Habartová z ABRA Software, dodávající informační systémy pro podnikatele. Podle ní k těmto situacím dochází například při prodeji společností nebo jejich fúzích. Počítají se v jednotkách případů ročně.

V praxi jsou běžná i další faktická omezení. Například údržba a aktualizace programů poskytované jen prvním majitelům. V poslední době je navíc stále populárnější poskytování softwaru jako služby: tedy provoz aplikací přes webový prohlížeč ze vzdáleného serveru a prakticky ve formě předplatného.