Na trhu práce se v současnosti střetávají tří různé věkové skupiny, pro které se vžilo označení generace X, Y a Z. Každá z těchto skupin má jiné nároky na zaměstnavatele. Před lídry tak vyvstává nová výzva, jak správně nastavit způsob komunikace, odměňování a motivace jednotlivých kategorií zaměstnanců.

Mezi manažery českých firem je v současnosti velká část zástupců takzvané generace X (dnešní čtyřicátníci a padesátníci). Ti se v posledních letech musí vyrovnávat s nástupem generace Y (dnešní třicátníci), která má zcela jiný přístup k práci a odlišný žebříček hodnot. Na trh práce navíc začíná vstupovat také mladá internetová generace Z (teenageři a dvacátníci).

Průlomová generace Y

Velký zlom nastal s příchodem generace Y. Odborníci ji považují za průlomovou hned z několika důvodů. Neakceptuje totiž věci tak, jak se dosud dělaly, a chce měnit zažité procesy a praktiky. Na rozdíl od svých rodičů z generace X nezastává přístup "celoživotní kariéry". Lidé z této věkové skupiny častěji mění zaměstnání a několikrát za život i kariéru.

"Jako zaměstnanci se vyznačují značnou flexibilitou a výbornou znalostí technologií. Kladou velký důraz na to, aby pracovali ve firmě, jejíž hodnoty jsou v souladu s jejich vnitřním přesvědčením. Práci jinak nepovažují za smysluplnou a motivující," popisuje Ivana Folwarczná Martinková, HR manažerka společnosti Vilímková Dudák & Partners.

Dnešní třicátníky motivuje důraz na kontinuální učení a pravidelnou zpětnou vazbu. Tyto dvě věci jsou pilířem jejich osobního i kariérního rozvoje. Spíše než povýšení tak ocení nové pracovní výzvy. Chtějí, aby jim zaměstnavatel naslouchal a vtahoval je do připravovaných změn. Důležité pro ně je, aby cítili odpovědnost za svoji práci, směřování kariéry i osobní rozvoj.

"Chytrý šéf bude podporovat jejich zdravé sebevědomí, schopnost jiného pohledu na věc a odvahu ke změnám. Umožní jim změnu kariéry ve firmě nebo zahraniční stáž. Pokud to udělá, budou jeho kolegové motivovaní a dodají skvělý výsledek," říká Folwarczná Martinková.

Internetová generace Z

Firmy v současnosti zažívají také nástup nové generace Z. Vystihuje ji potřeba svobody, nezávislosti a silné individuality. Její zástupci přitom střídají zaměstnání ještě častěji než příslušníci generace Y. Podle průzkumu britské Asheridge College z roku 2012 chtějí dnešní absolventi měnit práci zhruba po dvou letech.

Lidé z generace Z disponují větší internetovou gramotností, ale často jim chybí emoční inteligence. "Vyrostli před počítačem a největší výzvou pro firmy bude je začlenit do svých týmů a naučit je spolupracovat a vytvářet interpersonální vztahy," říká Folwarczná Martinková.

Starší manažeři sice vnímají absolventy jako vysoce inteligentní nositele změny, ale ve vzájemných očekáváních mnohdy panuje nesoulad, především v oblastech odpovědnosti, rychlosti povýšení a úrovně náročnosti práce.

"Manažeři si myslí, že jsou absolventům dobrými kouči a mentory, absolventi se však domnívají, že tuto roli neplní. Lidé z generace Z netouží po pozicích svých předchůdců a především je neláká jejich životní styl. Považují své manažery za vyhořelé," vysvětluje Folwarczná Martinková.

Obě skupiny proto potřebují aktivně komunikovat a vzájemně si naslouchat, aby pochopily pohled druhé strany a předcházely tak nedorozuměním.