Správný manažer by neměl zapomínat své podřízené motivovat cíli. Měl by jim připomínat smysl jejich práce, dát jim možnost v ní vyniknout. Se správnou motivací se ale musí pojit i harmonie a efekt flow - ponoření a plynutí. Pokud chybí, může jen samotná motivace vést k vyhoření manažera a otrávení jeho podřízených.

Na cestě k vyhoření

Manažer většinou léta pracuje deset až dvanáct hodin denně. Zaměstnavateli věnuje, stejně jako zaměstnanci, nejproduktivnější část života. A každý den také tu nejproduktivnější část dne, kdy jsme svěží a máme chuť něco dělat. Pro ty, které milujeme - pro svou rodinu -, zbývají jen unavené večery s minimem energie. Přitom ani o víkendech manažeři obvykle svou mysl nevypnou, jsou on-line, pořádně si neodpočinou. Plíživě se dostavuje částečné či úplné vyhoření.

Syndrom vyhoření postihuje všechny, kteří vynakládají mnoho emoční energie, povaha jejich práce je nikdy nekončící proces a mají vysokou míru odpovědnosti. Takový člověk, obvykle velmi motivovaný, vynakládá mnoho emocí a málo dostává zpět v uznání, poděkování, povzbuzení, odpočinku apod.

Proces vyhoření probíhá léta. Nejprve to začíná sisyfovským pocitem trvale nesplněných úkolů, které neustále valíme před sebou. V tomto stadiu už neplatí motivace, ale nastolení harmonie. V opačném případě přichází různé neurózy, strachy a úzkosti, které provázejí poruchy spánku, dostavují se zdravotní potíže.

Bez ohledu na vnější a vnitřní motivaci, vyhoření nejčastěji postihuje lékaře, psychology, učitele, manažery, kriminalisty, sociální pracovníky, lidi pracující ve službách a pracovníky reklamačních oddělení. Nejméně jím trpí manuální pracovníci, kteří si mohou osahat výsledky své práce - zedníky, pekaře, zahradníky a další.

Prevence vyhoření a závislostí

Vzácností už nejsou ani u nás případy, že manažer "vyskočí z jedoucího vlaku", nečekaně skončí s manažerskou funkcí a věnuje se naprosto něčemu jinému - poradenství, zahradničení, podnikání v malém, cestování, otevře si restauraci či kavárnu, nechává se zaměstnat v oboru, který vždycky chtěl dělat. Nebo si dá rok dva pauzu, projede Tibet či Patagonii a najde nový smysl života a duchovní sílu.

Buďte v obraze

Staňte se naším fanouškem na Facebooku a neunikne Vám žádná novinka na portále ProByznys.info

 

Prevencí vyhoření jsou také koníčky, zájmové aktivity, které působí radost. Různorodost práce a zájmů představuje mnoho polínek, a tak člověk nikdy zcela nevyhoří, i když jedno polínko zklame.

Pravidlo malých příčin a velkých následků

Výzkumnice Leslie Perlowová a Jessica Porterová uskutečnily tisíce rozhovorů s manažery, právníky a konzultanty. Zjistily, že 94 procent z nich tráví na pracovišti více než 50 hodin týdně a téměř polovina více než 65 hodin týdně. Dalších 20-25 hodin trávili telefonováním či mailováním z domova a prací na počítači. Průměrný počet odpracovaných hodin tak činil 70-90 hodin týdně.

Obě autorky uskutečnily ve společnosti Boston Consulting Group zajímavý experiment. Vybraným pracovním týmům přikázaly, že mohou pracovat jen čtyři dny v týdnu. Doma nesmějí pracovat na PC, připojit se k pracovnímu serveru ani služebně telefonovat. Ani během večerů ve všední den, ani o víkendech či dovolené. Ostatní týmy mohly dřít až do úmoru.

Po pěti měsících srovnaly výsledky týmů. Týmy se čtyřdenním pracovním týdnem měly mnohem lepší pracovní výsledky. Lidé v těchto týmech zažívali pocit vyváženosti, kreativity, díky níž byli efektivnější v práci i doma, měli pocity osobního růstu a dostatku času na rodinu. Jejich klienti tvrdili, že jim přinesli vyšší přidanou hodnotu.

Tato zkušenost jasně dokládá, že práce od rána do večera každý den, bez volných večerů a víkendů, je krajně neefektivní a zničující. Často jde o pseudoaktivity bez valných výsledků. V tomto případě je motivace (touha po skvělých výsledcích) bez aktivní moudrosti a harmonie nedostatečná.

Pokud člověk usiluje o efektivitu práce a zároveň s tím i o efektivitu všech činností a života jako celku, seberealizuje se a nehrozí mu vyhoření. Doporučuji k tomuto tématu několik knih o tzv. Paretově pravidlu malých příčin a velkých následků - 20/80, které se uplatní při řízení firem i vašeho života. Nebo knihu Richarda Kocha: Pravidlo 80/20 pro manažery a knihu Perryho Marshalla Pravidlo 80/20 v prodeji a marketingu. Při čtení zjistíte, že všechno lze dělat jinak - s malým úsilím dosahovat velkých efektů.

Kde vzít sílu ke změně?

Cest, jak předcházet vyhoření a nacházet v sobě nové myšlenky a chuť plánovat nové věci, existuje několik. Nejčastější z nich je dobrý kouč a dobrá kniha. Mezi kouče s dobrými referencemi patří Jan František Bím, který chodí s klienty - manažery - po horách a oni mu cestou vyprávějí svůj příběh. Pod vlivem jeho otázek, přírody, atmosféry a introspekce manažeři přijdou na to, co je špatně a co s tím mají dělat. A pak často udělají nějaké správné rozhodnutí.

Soustavnou práci kouče a motivátora manažerů provádí i Helena Futerová, bývalá personální ředitelka nadnárodní společnosti. Zvláštním úkazem mezi kouči je také Martina Wojtylová Opava. Její koučování hladí po duši a objevuje v člověku velký vnitřní potenciál. Práce těchto koučů vede k rozvoji engagementu všech zúčastněných.

Kouzlo delegování

Správný manažer může odolat vyhoření i tím, že si umí práci v týmu zorganizovat, a tak dosahuje vytčených cílů pomocí svých podřízených. Na ně vhodně deleguje konkrétní úkoly a dokáže je k jejich plnění motivovat výzvami, vysvětlováním smyslu jejich práce, povzbuzením, poděkováním, podpořením nebo projevením uznání. Delegování je zároveň i účinnou ochranou před vyhořením pro všechny zúčastněné.

Pokud tedy manažer přijde ráno do práce, místo čtení záplavy e-mailů nejprve pozdraví a povzbudí svůj tým, probere jejich dotazy, problémy, vyřídí ty nejnutnější schůzky a porady, zkontroluje a ocení odvedenou práci podřízených, pak nemusí v práci trávit večery a noci. Daří se mu tak skloubit práci s rodinou a koníčky. Navíc se necítí tolik unavený a vyčerpaný. Takový šéf vynakládá málo energie a dosahuje výborných výsledků.

Psycholog jako poradce

Má-li manažer ve zdraví zvládat své pracovní úkoly a žít svůj osobní život, musí si umět vybírat to podstatné, co přináší největší efekty a co řeší systémové a principiální otázky. Koncepčnost musí mít převahu nad operativou. Vyčerpaný manažer nic kloudného nevymyslí ani nemůže nikoho motivovat. Základem výkonu a efektivity manažera jsou nejen dostatečný pravidelný spánek, zdravá výživa a tělesné a duševní cvičení, ale k psychohygieně patří mít svého psychologa. Ten je rádcem, koučem, klade otázky, nastavuje zrcadlo. Není "cvokař", neléčí nemoci, ale pomáhá klientům podívat se na konkrétní problém jinýma očima.

Vychází nové číslo

Lednové číslo magazínu Moderní řízení vychází 27. 1. 2016. Radí, jak těžit z patentů a vydělat na inovativních nápadech. Předplatit si ho můžete prostřednictvím našeho e-shopu.

Klade otázky, které by člověka nejen nikdy nenapadly, ale asi by neměl odvahu si je vůbec položit. Psycholog pomáhá člověku posilovat sebeúctu, sebevědomí, sebelásku a naučí jej sebeřízení a správné sebemotivaci. Člověk s vysokou sebeúctou se nenechá vmanévrovat do pasti závislosti na práci, benefitech, jistotě místa a vysokého platu. Váží si sám sebe a své rodiny a hledá moudrost, jak si peníze vydělat jinak a jinde, když to nejde ve firmě, kde zrovna pracuje. Umí motivovat sebe i druhé a vytvářet harmonii.

Aby toto vše zvládl a cítil se šťastný, velmi doporučuji přečíst si několik velmi motivujících knih. První od Michaela Sinclaira a Josie Seydelové - Všímavost: Cesta ke zklidnění mysli, pro ty, co nestíhají. Druhou je kniha Jurgena Wolffa "Soustřeď se - síla cíleného myšlení". A tou nejdůležitější publikací je kniha "FLOW, o štěstí a smyslu života", kterou napsal americký psycholog Mihaly Csikszentmihalyi.

V čem nacházíte smysl všeho?

Je úspěšná kariéra to jediné a nejlepší v životě? V jakém věku? I na jeho konci? Před časem byl v hospicích dělán průzkum, který se umírajících tázal, co by udělali jinak, kdyby mohli svůj život prožít znovu. Téměř všichni řekli, že by méně pracovali a více se věnovali rodině. Škoda, že si to člověk uvědomí většinou až na smrtelné posteli, kdy není možná náprava.

/Článek vyšel v lednovém vydání magazínu Moderní řízení./