Petr Uličný (33)

Vítěz prvního ročníku soutěže pořádané Agenturou pro regionální rozvoj s názvem StartUp Harvest. Mezinárodní porotu zaujal svojí produktovou řadou MouthMouse - zařízení k ovládání inteligentní domácnosti lidmi s pohybovým omezením.

Od roku 2009 se zabývá vývojem robotických pomůcek pro zdravotně handicapované. Před třemi lety dostal od agentury CzechInvest příležitost prezentovat svůj nápad v Bostonském inovačním centru.

Je absolventem fakulty robototechniky, VŠB-TU Ostrava, kde v roce 2004 promoval.

Hraje na kytaru v hudební skupině Maryland a LucieLive.

Svůj volný čas tráví aktivně. Ze sportovních aktivit ho baví Fitness a Workout nebo kolečkové brusle. Rád čte. Nepohrdne ani dobrým jídlem a kvalitním spánkem.

Přijmout příchozí hovor na mobilním telefonu je pro mnohé z nás záležitostí jednoho tahu placem, pro člověka s žádnou nebo omezenou pohybovou schopností je ale tento úkon bez pomoci neřešitelný. Pro potřeby těchto spoluobčanů vytvořil Petr Uličný, absolvent Vysoké školy báňské, inteligentní kompenzační pomůcky. Ty lze ovládat ústy, rty, jazykem nebo hlasem. Na zařízení je možné připojit a jeho prostřednictvím ovládat všechna elektrická zařízení domácnosti.

Za svůj nápad získal dnes třiatřicetiletý ostravský podnikatel uznání porotců v prvním ročníku soutěže StartUp Harvest. Šestice potenciálních investorů vyzdvihla zejména to, že nápad Petra Uličného řeší reálný problém. Jím nabízené pomůcky jsou multifunkční a přizpůsobují se potřebám handicapovaného, což je odlišuje od na českém trhu existující konkurence. Rozhovor s ještě mírně dojatým Petrem Uličným, vítězem StartUp Harvestu, jsme realizovali krátce po jeho vyhlášení.  

Co Vás inspirovalo k tomu vyrábět zrovna kompenzační pomůcky pro občany se zdravotním postižením?

Těch inspirací bylo hned několik. Kdysi jsem zcela nezištně, aniž bych tušil, kam mě tato cesta zavede, vyrobil pro svého kamaráda, který se nemohl pohybovat, zařízení na ovládání lampy. Mojí zálibou byla mechanika a robotika, ale v té chvíli jsem ještě netušil, čím se v budoucnu budu zabývat. Své sehrálo i zázemí rodiny, která se hodně zabývá sociální oblastí. Viděl jsem, jaká je situace v nemocnicích, protože spousta mých blízkých v nich pracuje. Až při studiu na strojní fakultě Vysoké školy báňské jsem se zaměřil na předmět, kterým je biorobotika a uchvátilo mne studium umělé inteligence. Na katedře robototechniky mě s ohledem na budoucí nasměrování velmi ovlivnil její současný šéf - profesor Petr Novák a profesoři Vladimír Mostýn a Jiří Skařupa. To všechno přispělo k tomu, že vznikla produktová řada inteligentních kompenzačních pomůcek.

Jak klikatá byla cesta prvních prototypů kompenzačních pomůcek na český trh?

V roce 2009 jsem začínal doslova v kuchyni, kde jsem si roztáhl součástky a začal tvořit první skutečné prototypy kompenzačních pomůcek, které by měly pomáhat. Ale byla to opravdu velmi dlouhá cesta, než tato zařízení začala skutečně pomáhat. Mnohá z nich se skutečně neosvědčila a stala se pouze předlouhou pro ty přístroje, které již byly založeny na přáních, návrzích a doporučeních skutečných uživatelů.

Na vývoji jednotlivých prototypů se totiž podílela řada lidí s postižením, se kterými jsem v kontaktu a u kterých jsem zjišťoval jejich reálné potřeby a možnosti. To vše jsem dělal na začátku při svém běžném zaměstnání v IT firmě. Trvalo bezmála čtyři roky, než jsem vydělal dost peněz, které jsem mohl vložit do podnikání a takzvaně se „postavit na vlastní nohy“. Nyní podnikám z přístavby rodinného domku, a to dnes již i se svými dvěma kolegy. Celý projekt je ekonomicky soběstačný, dokážeme tak pomoci lidem velmi rychle a pružně.

Před téměř třemi lety jste byl vyslán CzechInvestem v rámci projektu CzechAccelerator do inovačního centra v americkém Bostonu, kde jste měl možnost svůj projekt kompenzačních pomůcek představit investorům. Co Vám pobyt na půdě „Cambridge inovation center“ přinesl a jaké ponaučení jste si ze Spojených států amerických odvezl?

Vrátil jsem se se zjištěním, že cesta do Ameriky vede především skrze Evropskou unii. Cesta je to dlouhá a vyžaduje si hodně investovaného času, financí, práce a energie. Nicméně v USA jsem se potkal s úžasnými lidmi, kteří mi na začátku byli velkou inspirací a poskytli mi cenné rady jakou cestou se vydat a jakým způsobem ji projít. Dva z nich usedli i v porotě StartUp Harvestu.

Kam jste projekt za ty tři roky posunul?

Obecně se ví, že receptem na úspěšný produkt je neustálé provádění inovací. Toho se držím a tak své úsilí a prostředky vkládám do komunikace s lidmi a výzkumu a vývoje. Ptám se našich klientů a uzpůsobuji pomůcky jim na míru. Rozšiřujeme funkce i celou produktovou řadu. Díky neustálým inovacím se zařízení dostalo do takové unikátní úrovně, kterou mohu deklarovat jak na českém trhu, tak i za hranicemi.

Zmínil jste, že jsou vaše pomůcky unikátní? V čem se tedy liší od vaší konkurence a co všechno jimi lze ovládat?

Produkty jsou vybaveny prvky umělé inteligence. Ústy, rty, jazykem nebo hlasem můžete ovládat prakticky celou domácnost. Od mobilního telefonu, přes světlo, zvonek, počítač, televizi, DVD přehrávač, hi-fi systém, topení, ventilátor, hračky atd. Vedle multifunkčnosti bych vyzdvihl i vlastnost přizpůsobení se člověku. Uživatel se totiž nepřizpůsobuje zařízení, ale zařízení se přizpůsobuje možnostem, potřebám a schopnostem uživatele, které se mohou v čase měnit. Typickým příkladem je diagnóza roztroušené sklerózy, kdy se zdravotní stav uživatele mění. Jeho potřeby jsou zcela jiné v prvním roce upoutání na lůžko a pak třeba za deset let.

Produkt je do budoucna rozšířitelný o další funkce a uživatel tak není nucen kupovat stále nové pomůcky podle toho, jak roste jeho potřeba. Plusem je i snadné ovládání a manipulace se zařízením, to proto, aby se asistující osoby nemusely zabývat přílišnou technikou.

Kolik kusů těchto inteligentních pomůcek jste na českém trhu prodali?

Dnes mluvím o bezmála 100 produktech.

Kolik v průměru stojí jedno takové zařízení?

Ceny zařízení závisí na konfiguraci přístroje a pohybují se od 3000 do 85 000 korun. Chystáme nyní nové modely přístrojů, nové updaty funkcí a díky tomu, že známe situaci lidí, kteří se ocitnou v nelehké životní situaci, chceme k cenové politice přistupovat tak, abychom na jedné straně udrželi projekt po stránce ekonomické a na druhé straně abychom člověku a rodině pomohli - poskytnutou informací, službami a samozřejmě cenovou politikou.

Z úst porotců zaznělo ke všem prezentujícím start-upům doporučení, aby jejich plány byly více ambiciózní. Jak to z Vaší pozice vnímáte?

Investoři, kteří k nám hovořili, byli velmi sympatičtí a volili správná a pravdivá doporučení, se kterými nemohu než souhlasit. Samozřejmě člověk, který žije v Ostravě nebo obecně v ČR, má ty ambice velmi stísněné oproti člověku, který žije v USA. Díky soutěži StartUp Harvest je ale šance na úspěch jakéhokoli nápadu z Ostravy mnohem vyšší.

Jaké jsou tedy Vaše budoucí plány?

Osobním cílem je pomáhat dále lidem, protože jejich problémy dobře znám. Firemní plány se točí okolo budování silnějšího zázemí pro poskytování ještě kvalitnějších produktů a služeb. K tomu je zapotřebí mimo jiné budovat kontakty a cesty jak u nás tak v zahraničí.

Co pro to děláte?

Máme podané patentové přihlášky. Můžeme dále využívat práva přednosti na technické vynálezy, máme registrován užitný vzor, ochrannou známku i CE známku. Takže je vše zaopatřeno tak, abychom mohli vystupovat i mimo Českou republiku, v zemích EU. Jeden z porotců, pan Čestmír Gříbek dodal v doplňujících otázkách po mé prezentaci, že je ještě mnoho práce před námi, uvědomuji si to a naprosto souhlasím.

Jaké trhy vás tedy nejvíce zajímají?

Vnímám v tomto případě slovo trh velmi opatrně. Jedná se v překladu o množství lidí, kteří potřebují především pomoc a sílu k uzdravení. Jsou to lidé v opravdu těžkých životních situacích. Především přeji všem zdraví, pokud se ale ocitnou v nelehké situaci a naleznou pomoc v přístrojích, které jsem vymyslel, získají samostatnost, nezávislost a zkvalitní se jim jejich životní styl, pak budu rád, když to bude nejen u nás v ČR, ale také kdekoli jinde ve světě.

Jak se vám před porotou prezentovalo?

Člověk cítil nervozitu, ale díky přístupu investorů ve mně celá soutěž zanechala krásný dojem a zároveň i dojetí nad celou tou cestou, kterou jsem doteď urazil, i finální výhrou. Bylo to silné, měl jsem v hlavě najednou během jedné sekundy všechny vzpomínky, všechny příběhy lidí, které znám, se kterými jsem kdy komunikoval, měl jsem takové to mrazení na zádech, které mě nadále ujišťuje v tom, že to co dělám, dělám rád a že jde vše správným směrem. Ten pocit je důležitý myslím pro kohokoli, kdo něco tvoří, kdo někam míří. Ten pocit opravdu pomáhá a posouvá dopředu.

Zaskočily Vás na závěr vaší prezentace dotazy porotců, kteří zde vystupovali jako potenciální investoři?

Jsem na tento typ dotazů již zvyklý. Jednak proto, že jsem již mluvil s mnoha lidmi z této oblasti, ale i díky tomu, že se velmi intenzivně zajímám o to, jak přistupovat k projektu, jak zvládnout nemalé a klasické překážky podnikání. Kritéria na úspěch jsou velmi tvrdá a tak i otázky musí být velmi přímé a přesné, což dnešní dotazy investorů zcela jistě splňovaly. Jsou to zkušení lidé - profesionálové.

O jakou investici jste investory žádal a jak velký podíl ve firmě jste nabízel?

Žádal jsem o investici ve výši jednoho milionu dolarů a nabízel jsem 15procentní podíl ve firmě. Jak ale investoři správně poznamenali, teprve ty následné rozhovory a další detailní průzkum finančních plánů a byznys plánů ukáže rezervy projektu a nastíní myšlenky k těm správným cestám na zahraniční trhy.

Jakým způsobem plánujete, že se dostanete na zahraniční distribuční sítě?

K tomu je nutná komunikace s distributory, importéry a hlavně se zdravotnickým personálem, což je asi nejdůležitější cesta, jak s našimi produkty seznámit naše budoucí klienty.