Filip Major

Získal bakalářský titul na italské univerzitě v Turíně IAAD, 2012, magisterské studium v Miláně předčasně ukončil, protože dal přednost praxi. Během studia pracoval souběžně na projektech pro automobilky a studia, jako například Audi, Lamborghini, De Tomaso, AC Cars a Fioravanti. Už během této doby se zrodil nápad na založení projektu Busyman.cz, který propojuje inovativní projekty a soukromé investory. V roce 2011 založil společnost Genesis Invest, pod kterou portál spadá. V letech 2011 až 2013 provozoval dva kamenné obchody Luxury Milano v Praze s italskou značkovou módou.

V současnosti se plně soustředí na Busyman.cz a tři další start-upy, které Busyman vygeneroval. Ve volném čase rád cestuje „mimo civilizaci“, kde nemusí řešit telefony a e-maily, nebo se věnuje svým koníčkům, kterými jsou automobily, umění a bojové sporty.

Zhruba v roce 2009 začal vznikat v hlavě Filipa Majora během jeho několikaletého pobytu v Itálii nový projekt - propojit nadějné inovativní projekty se soukromými investory. Databáze kontaktů těchto dvou skupin vznikala tajně, aby případné napodobování přišlo co nejpozději.

Nakonec před startem portálu Busyman.cz obsahovala databáze zhruba 80 projektů a až 90 investorů, dnes je projektů už 200 a investorů okolo 350. Jaké projekty jsou nejčastější? A jak se můžete zapojit do hledání investorů nebo nadějných projektů vy? Povídala jsem si v rozhovoru s partnery portálu Busyman.cz Filipem Majorem (FM) a Janem Brodym (JB).

Kde jste ze začátku hledali první startupové projekty?

FM: Shodou okolností jsem měl k hledání tenkrát ještě jednoho partnera, což byl novinář nejmenovaných novin. Denně měl schůzky s podnikateli, českými investory a tam jsme je začali s tím projektem seznamovat. Tak tedy vznikl základ a pak už to šlo samo.

Kolik máte v současnosti v databázi inovativních projektů a investorů?

JB: Teď je tam asi 200 projektů a lehce přes 350 investorů.

FM: Investorů je více, protože zatímco investory nevyhazujeme, projekty často aktualizujeme. Ať už z toho důvodu, že se projekt nějak zasekl, nebo ho nechceme nabízet našim klientům. Jsme spíše pro méně projektů, ale kvalitnějších. 

Nabízí se tedy otázka, jak při výběru poznáte, že jsou kvalitní?

JB: Osobně jsem vstoupil do projektu minulý rok, kdy jsme si s Filipem padli do oka. Pracuji asi 14 let ve velké firmě a tento projekt mě zaujal, protože start-upy jsou fenoménem této doby. A jakým způsobem vybíráme? Je to intuice. Během rozhovorů si všímáme dvou základních věcí. Přístup člověka, jestli je sám o sobě nositelem nápadu a kam ho chce směřovat. Druhým důležitým parametrem je sektor, ve kterém chce projekt působit – ať už je to internet nebo sport, tak přece jen sledujeme trendy, co se děje a co si myslíme, že se bude dít v budoucnosti.

FM: Důležité je možná také to, že se na to díváme z pozice investora, tedy jinak než nějaká zprostředkovatelská služba.

JB: To je možná třetí parametr. Nechceme, aby naši investoři investovali přes nás do projektu a ztratili peníze. Snažíme se tedy ty peníze opatrovat, i když to nejsou zrovna naše peníze. I sami do některých projektů investujeme. Často se i stává, že člověk má problémy a snaží se řešit vymýšlením projektů, aby získal peníze. Je pak zoufalý a může se jednat i o podvod, což musíme odhalit, abychom neohrozili případného investora.

Jan Brody

Studoval na střední škole v Guayaquilu, Ekvádoru a poté čtyři roky na University of Florida v Gainesville, USA.

V roce 2001 nastoupil do divize skupiny České spořitelny, kde se věnoval poradenství při fúzích a akvizicích významných společností v regionu střední a východní Evropy. Podílel se například na poradenství Fondu národního majetku ČR při privatizaci Českého Telecomu do rukou španělské Telefóniky O2.

Od roku 2008 působil tři roky jako investiční manažer pro český a slovenský trh, ve vídeňském fondu soukromého kapitálu Invest Equity spravujícím 100 mil. eur a investujícím do perspektivních společností ve střední Evropě.

V roce 2012 založil svoji firmu Brody Advisory, která spojuje středně velké české a slovenské firmy s evropskými a globálními fondy soukromého kapitálu. Od roku 2013 je partnerem v projektu Busyman.cz.

A to hned napoprvé poznáte? Nebo probíhají pohovory v jistých periodách?

JB: Napoprvé to nepoznáme, ale máte již z toho zájemce nějaký pocit. Když se projekt rozjíždí dál, cítíte během dalších schůzek, kam záměr směřuje. Když z toho nemáme dobrý pocit, tak to zabalíme.

FM: Aniž by to chtěl dát autor najevo, prozradí na sebe spoustu věcí. Už máme nějakou zkušenost, měli jsme tu několik set autorů, tak problémy a potenciál vycítíme, i když to nemá souvislost s podnikatelským plánem.

Co je nejčastějším důvodem pro neschválení projektu? V čem často mladí lidé chybují?

FM: Například někdo přijde na první pohled s dobrým nápadem, ale už si neumíte představit, že by s tím mohl být trochu dál. Pak záleží na povaze investora, jestli se chce na projektu aktivně podílet, nebo je to jen o vložení peněz a čekání na výsledky. Dost často ti investoři ani nemají takovou kapacitu, aby u nich pilně seděli. Spíš preferují projekty, u nichž mají jednu schůzku za týden, aby si zhodnotili předešlé a následující kroky. Nestačí tedy projekt jen vymyslet, ale pak také umět zrealizovat.

JB: Často se stává, že přijde člověk, který má jen nápad a myslí si, že ten nápad už stačí, aby byl úspěšný. Ale ani ten nápad nedá na papír, neudělá si průzkum trhu a potom samozřejmě si naivně myslí, že přijde sem a tím to skončí. Tím to ale ještě ani nezačalo. To je jeden problém a druhý problém je, že někteří lidé by ani neměli podnikat. Nemají na to vlohy. Nemají ekonomický, obchodní a selský rozum. Dnes ani nemusíte umět dobře počítat, na to jsou různé kalkulačky a poradci. Počítač to za vás spočítá, ale často chybí hlavně selský rozum. Na druhou stranu, když vidíme potenciál, ale sám navrhovatel na to nestačí, snažíme se ho spojit s investorem, který nechce jen dát peníze a čekat, ale chce se proaktivně podílet.

FM: Někteří investoři disponují volnými prostředky a hledají si aktivitu. Jsou otevření pomoci projektu při startu. My je musíme správně pospojovat. 

Jak Busyman funguje?

Jestliže investor do projektu investuje, máte z toho určité procento. Existují ještě další podmínky účasti? Například jak dlouho mohou být projekty vystaveny na internetu.

JB: Celé to funguje tak, že autor projektu se přihlásí na Busymana a vloží do naší databáze svůj projekt. My si interně řekneme, jestli má nebo nemá smysl. Pokud nemá smysl, tak mu napíšeme, že mu děkujeme, ale projekt nesplňuje požadavky. Pokud má smysl, tak ještě před tím, než jeho projekt vystavíme, pozveme si ho k sobě do kanceláře a pobavíme se o smysluplnosti celého projektu. Až projde toto kolečko, potom nabídku vystavujeme. Ta visí na stránkách za určitý poplatek po dobu šesti měsíců. Podle nás je to dostačující doba, aby si projekt našel svého investora.

Provize je podle vašich stránek 1 až 8 %. Podle čeho se její výše určuje?

Regresivně podle výše investice. Začínáme někde kolem několika set tisíc, nejdražší projekty jsou i kolem 100 milionů korun.

Existují i podmínky pro investory? Pokud bych například chtěla investovat do nějakého projektu jako fyzická osoba, mohu?

FM: Snažíme se dát prostor všem. Máme tu i běžné fyzické osoby, které mají navíc volný kapitál, profesionální podnikatele, kteří už něco dokázali, vygenerovali kapitál, který nechtějí někde nechávat na účtech, ale třeba je ani nezajímají příběhy, ale tvrdá čísla. Škála je velmi široká. Nově je součástí portálu také tzv. Busyman Club. Investorům, kteří jsou jeho členy, se budeme věnovat ještě individuálněji.

Členství myslím dělá 12 tisíc korun ročně.

FM: Ano, přesně tak.

Vím, že se ten klub rozjíždí, ale kolik v něm už máte investorů?

FM: Deset, ale další investoři jsou zaregistrování a čekají na potvrzení. Než ty investory do klubu začleníme, tak jim chceme ukázat, že to pro ně má opravdu přidanou hodnotu. Netlačíme na ně. Naopak sami čekáme, až oni sami za námi přijdou.

Ve kterém oboru je nejvíce projektů?

JB: Tady je důležité říci, že hrozně rádi pracujeme s mladými lidmi, protože nejsou zatížení žádnou historií. Zkrátka se narodili do nového světa, takového čistšího. Přijdou s myšlenkou a neschovávají nějaké dluhy. To neznamená, že tam nemáme vědce, který vymyslí něco geniálního a je mu 50 let, ale když se ptáte na témata, nejvíce letí projekty z oblasti internetu a IT. Je to takový trend.

FM: Jsou ale i investoři, kteří k nám přijdou a mají zájem o projekty, aniž by přišli na základě něčeho konkrétního, co si u nás na té naší platformě našli. I když se jich pak zeptáme na pár základních otázek, abychom si o nich vytvořili představu, téměř vždy zvolí IT za oblast, která je zajímá. Láká mnohdy menšími vstupními náklady a potenciálními většími zisky. Nemusí to tak ale být vždy samozřejmě.

Kam dál směřujete?

JB: My nespíme. Pracujeme intenzivně na zlepšování toho konceptu. V příštím měsíci uvedeme jednu novinku - kromě teaseru, který nabízíme autorům projektů, nabídneme vypracování profesionálního videa, kde bude v kostce projekt vysvětlen. Posouváme se vizuálního světa. Nikdo nechce číst dlouhé reporty, ale chce si prohlídnout minutové video, aby pochopil, o co jde. Narazili jsme na šikovné kluky z Brna, kteří ta videa budou tvořit.

FM: Postupem času máme v plánu vstupovat do dalších a dalších projektů. Jako jedni z prvních chceme například začít akceptovat tzv. kryptoměny, což jsou digitální peníze.

JB: Samozřejmě těch myšlenek je víc. Jednou z nich je, že už nebudeme investorům nabízet jen projekt toho autora, ale uvažujeme o tom, že bychom vytvářeli firmy. Projekt bychom sami uchopili, dali mu podnikatelský plán, video, rozjeli ho a už jsme ho dávali v rozběhlé fázi. Je to směr, který nám jde, a máme na to lidi. Pracujeme s výborným grafikem, specialisty na IT, s právníkem a dalšími. Říká se, že jeden z deseti start-upů vyjde, a my bychom chtěli, aby to bylo alespoň 50 procent.