Společenská odpovědnost firem (CSR) je v tuzemsku stále spíše okrajovým tématem. Část veřejnosti a podnikatelů ji považuje ze jakousi formu filantropie či charity. Osvětu o CSR by mohla přinést největší iniciativa společenské odpovědnosti na světě Global Compact, která funguje pod záštitou OSN a jež vstoupila 2. dubna i do Česka. Slavnostní akt vzniku národní sítě Global Compact ČR se uskutečnil na ministerstvu průmyslu a obchodu. 

UN Global Compact

Jde o síť firem a organizací, které se rozhodly sladit své poslání i každodenní činnosti s deseti obecně přijímanými principy společenské odpovědnosti v oblasti lidských práv, pracovních podmínek, životního prostředí a korupce.

V současné době sdružuje téměř 13 000 organizací (z toho přes 8000 firem) ze 165 zemí světa a je největší platformou společenské odpovědnosti na světě pod záštitou OSN.

"Společenská odpovědnost zatím v České republice zdaleka není tak silným tématem, jako je tomu v mnoha zemích na západ od našich hranic. Nejen široká veřejnost, ale mnohdy i představitelé firem v manažerských liniích zjednodušují téma na charitu. Správně pojaté CSR v žádném případě není pro firmu jen nějakou povinnou finanční zátěží, jak ji někteří vnímají," uvedl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek, pod jehož patronací se oficiální vznik národní sítě odehrál.

Podle něj CSR představuje především nástroj, který zjednodušuje podnikání, zlepšuje obraz organizace u veřejnosti, zástupců státní správy a samospráv i u obchodních partnerů. Představuje významnou konkurenční a marketingovou výhodu.

CSR se musí brát vážně

Hostitelskou organizací národní sítě Global Compact ČR se stala Asociace společenské odpovědnosti, kterou vede Lucie Mádlová. Byla to tedy právě ona, kdo podepsal memorandum s Georgem Kellem, ředitelem a zakladatelem United Nations Global Compact. 

"Lokální sítě jsou ideálním zprostředkovatelem globálního myšlení. Založením nové sítě vysílá Česká republika jasný signál, že jsou její firmy připraveny zvýšit své odhodlání integrovat principy společenské odpovědnosti a firemní udržitelnosti do svých strategií a inspirovat ostatní společnosti, aby je následovaly," vysvětlil Kell.

Desatero

Princip 1: Podniky by měly podporovat a respektovat ochranu mezinárodně uznávaných lidských práv (v rámci svého působení).

Princip 2: Podniky by měly zajistit, že neporušují lidská práva.

Princip 3: Podniky by měly dodržovat svobodu sdružování se a skutečné uznání práva na společné vyjednávání.

Princip 4: Podniky by měly podporovat odstranění všech forem násilné a nucené práce.

Princip 5: Podniky by měly podporovat účinné odstranění dětské práce.

Princip 6: Podniky by měly podporovat odstranění diskriminace týkající se zaměstnání a povolání.

Princip 7: Podniky by měly podporovat preventivní postoj ke změnám životního prostředí.

Princip 8: Podniky by měly převzít iniciativu k tomu, aby podporovaly větší odpovědnost vůči životnímu prostředí.

Princip 9: Podniky by měly podpořit rozvoj a šíření ekologicky nezávadných technologií.

Princip 10: Podniky by měly bojovat proti všem formám korupce, včetně vydírání a podplácení.

Zakladatel sítě prý vnímá posun v přístupu firem ke společenské odpovědnosti a má z něj radost. "Ještě před několika lety byla myšlenka společenské odpovědnosti považována za filantropii nebo za určitý druh charity.

Dnes si firmy uvědomují, že pro svůj dlouhodobý úspěch a dlouhodobé finanční výsledky do svého strategického uvažování musí zapojit všechny tři základní pilíře, kterých se společenská odpovědnost dotýká - péči o životní prostředí, sociální otázky a odpovědný způsob řízení," popisuje Kell.

Zároveň varuje zájemce o zapojení, že očekává od vedoucích pracovníků, že budou brát CSR vážně a každý rok budou veřejně sdílet pokroky, kterých dosáhli. Pokud nebudou dodržovat tuto zásadu, budou požádáni, aby síť zase opustili. "Snaha o společenskou odpovědnost se vám vrátí v podobě spokojenosti vašich zákazníků, zaměstnanců i dodavatelů, kteří poznají, že etické zásady mohou mít i reálný dopad," dodává Kell. 

Plusy a minusy

Česká republika se stala 86. národní sítí. Ty jsou rozprostřeny po celém světe, včetně Afriky. Do platformy United Nations Global Compact je zapojeno téměř 13 000 organizací z více než 160 zemí. Celkový počet zaměstnanců, kteří se k platformě hlásí, činí téměř 60 milionů. Nejvíce signatářů pochází ze Španělska.

Česká republika až do dnešního dne v síti chyběla. Je proto symbolické, že se slavnostní akt konal u příležitosti prvního výročí přijetí strategického dokumentu "Národní akční plán společenské odpovědnosti organizací v České republice".

"Národní síť tuzemským firmám přináší šanci na sdílení a přenos mezinárodního know-how, výměnu zkušeností se světovými lídry, cenné kontakty a zisk celosvětové prestiže. Nefinanční reporting podle UN Global Compact je navíc kompatibilní s připravovanými direktivami EU a firmám tak výhledově ušetří velké množství práce," nastínila výhody Mádlová. Česká národní síť bude podporovat domácí firmy i pobočky zahraničních společností v implementaci deseti základních principů v oblasti lidských práv, pracovních podmínek, životního prostředí a korupce. 

Mezi prvními sedmnácti českými signatáři základních principů United Nations Global Compact je společnost T-Mobile Czech Republic, Rossmann či Ikea Czech Republic. Zapojily se i firmy ze segmentu SME, třeba KOH-I-NOOR Ponas, Josef Skrkon – Techplast, Rosni a Technické služby Opava, stejně tak Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.

"Důvodů, proč se připojujeme k UN Global Compact, je více. Jde o celosvětovou síť, jejíž principy odpovídají našemu vnímání udržitelného rozvoje," vysvětlil Milan Vašina, generální ředitel T-Mobile Czech Republic, a dodal: "Velkým přínosem je propojení s dalšími partnery nejen v České republice a možnost vzájemného sdílení zkušeností." 

Global Compact není ale vnímán pouze pozitivně, na jeho hlavu se snáší i četná kritika. Její obsah se točí primárně kolem neschopnosti organizace vynutit principy a cíle od zapojených korporací, což by mělo být jejím hlavním úkolem. Kontroverzi vzbuzují i některé společnosti, které do sítě patří a u nichž jsou pochybnosti o jejich etických principech, například Shell či Barrick Gold.