Aby mohly členské státy Evropské unie využívat společného trhu, musí se při udělování veřejné podpory řídit evropskou legislativou. Ta obecně veřejnou podporu nepřipouští, dotace či investiční pobídky totiž narušují hospodářskou soutěž. Jak je ovšem pravidlem, existují právní normy, zjednodušeně označované jako blokové výjimky, které veřejnou podporu umožňují. Členské země díky nim získávají ve věci pobídek a dotací jistou nezávislost a Evropská komise nemusí každý investiční záměr posuzovat individuálně.

Současný stav investičních pobídek

Pro pochopení provedených a chystaných změn investičních pobídek se tedy nelze omezovat jen na činnost českých úřadů, je naopak potřebné nahlédnout do Generálního ředitelství pro hospodářskou činnost (DG-COMP) Evropské komise. Právě zde od roku 2012 probíhala jednání o dvou klíčových dokumentech upravujících veřejnou podporu v EU - Obecné nařízení o blokových výjimkách (GBER) a Pokyny k regionální státní podpoře (RAG).

Po zvážení souladu veřejné podpory se strategiemi růstu se Evropská komise rozhodla od letošního roku intenzitu podpory zmírnit. Evropská legislativa nově umožňuje investiční pobídky a dotace pouze v oblastech, které nedosahují 75 procent HDP evropského průměru. Výše podpory je pak dále odstupňována podle vyspělosti regionu. 

Z českých regionů mohou podporu čerpat všechny kraje s výjimkou hlavního města Prahy. Konkrétně je výše podpory pro jednotlivé regiony rozpracována v Regionální mapě intenzity veřejné podpory pro období 2014 – 2020. Vyplývá z ní již zmíněné snížení stropu veřejné podpory, jež je důsledkem vyšší hospodářské vyspělosti českých regionů. Dle nových pravidel se snížila podpora velkých podniků ze 40 na 25 procent, střední podniky mohou získat podporu o 10 procent vyšší, malé podniky pak o 20 procent.

Podle současné úpravy patří mezi podporované oblasti technologická centra, centra strategických služeb a zpracovatelský průmysl. Při splnění přesně definovaných kritérií mohou investoři získat pobídku. Nejčastěji má formu slevy na dani z příjmu právnických osob, kterou lze čerpat deset let. Je možné získat i převod území za zvýhodněnou cenu a v okresech s vysokou nezaměstnaností i přímou dotaci na pracovní místa.

Nasměrování podpory

Kvůli zajištění souladu české legislativy s novými předpisy EU vznikla v kancelářích ministerstva průmyslu novela zákona o investičních pobídkách. Jejím cílem je kompenzovat investorům snížení podpory dodatečnými stimuly. Úředníci usilují o celkové zjednodušení systému pobídek, zrychlení návratnosti investic a ulehčení byrokratické zátěže. Úpravy by měly zajistit atraktivitu Česka z pohledu zahraničních investorů a investiční pobídky se mají stát jedním z nástrojů vládou v listopadu schváleného Akčního plánu na podporu hospodářského růstu a zaměstnanosti ČR.

Kromě procesních zjednodušení je vítanou změnou zjemnění povinnosti prokazovat vlastní zdroje pro financování investice. Zvýší se taktéž počet regionů, kde je možné žádat o příspěvek až 200 tisíc korun na každou nově vytvořenou pracovní pozici. Nyní se tato podpora vztahuje pouze na oblasti s nezaměstnaností o 50 procent vyšší než celorepublikový průměr. Nově by na investiční pobídky mohly dosáhnout i firmy z regionů, kde nezaměstnanost překračuje celorepublikový průměr jen o 25 procent.

Za významné považují investoři také zavedení speciálních ekonomických zón, ve kterých bude dostupná vyšší hmotná podpora na každé nově vytvořené pracovní místo – až 300 tisíc korun. Na pozemky a stavby v těchto zónách bude také možné uplatnit osvobození od daně z nemovitostí. Počet speciálních ekonomických zón by neměl přesáhnout číslo deset, určí je vláda, která bude moci seznam zón aktualizovat podle hospodářské situace.

Vedle podpory projektů v oblasti zpracovatelského průmyslu by se investiční pobídky měly intenzivněji zaměřovat na rozvoj technologických a strategických center včetně těch datových. Důvodová zpráva k zákonu uvádí, že by se podpora měla vztahovat hlavně na projekty center, které slibují dlouhodobý pozitivní efekt na konkurenceschopnost české ekonomiky.

Právě u technologických center a center strategických služeb dojde ke snížení požadavku na minimální počet nově vytvořených pracovních míst (u technologických center ze 40 na 20, u opravárenských center ze 100 na 70). Investiční pobídky by také měly být nově poskytovány na zakládání datových center, které se zabývají ukládáním, tříděním a správou dat prostřednictvím počítačových systémů.

Obnoví se i podpora call-center, za podmínky vytvoření více než 500 pracovních míst. Rozšířením o nově podporované oblasti by se pobídky mohly do jisté míry překrývat se čtvrtou prioritní osou Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK), který však míří spíše na malé a střední podniky.

Výhled do budoucna

Některá plánovaná opatření se v připravované novele zřejmě neobjeví. Velmi pravděpodobně nebude možné získat slevu na dani ze mzdových nákladů. Pro řadu společností by přitom tato forma pobídky měla největší význam. Jedná se totiž o jakousi garantovanou podporu. Ekonomický výhled stále není příliš optimistický, a pokud jsou finanční výsledky negativní, není z čeho slevu na dani z příjmů uplatnit. Mzdy jsou naopak vypláceny stále, bez ohledu na výsledky firmy.

Jisté není ani zavedení kvalitních a jednotných výkladových pravidel pro příjemce. Konečná podoba právní úpravy může ještě doznat dílčích změn, přičemž ministerstvu určitě nelze odepřít snahu o vylepšení současného stavu. Novela zákona by měla vstoupit v platnost na jaře příštího roku.