Tlak na ceny ze strany obchodníků i zákazníků, rostoucí náklady na energie, silná konkurence a mnoho dalších faktorů nutí podnikatele k úsporám. Na čem se však podle odborníků i podnikatelů šetřit nevyplatí?

1. Péče o stálé zákazníky

"Jedním z nejhorších kroků je přestat věnovat pozornost stálým zákazníkům," říká Radek Hrachovec, specialista na věrnostní programy. "Všichni máme větší či menší tendenci považovat dlouhodobé partnery za jisté a zapomínáme, že bitva o důvěru se odehrává každý den. Vaši stálí zákazníci si vás vybrali, protože jste je kdysi dávno nějakým zázrakem přesvědčili pro první nákup, byli spokojení a začali se vracet. Cítili váš upřímný zájem. Pak se něco zlomilo… Komu dnes chybí Nokia?" zmiňuje varovný příklad Hrachovec.

2. Zavedené věrnostní programy

"Zapomenout na skutečnost, že zákazníci považují nastřádané věrnostní body za své vlastní, může být smrtelnou chybou," upozorňuje Hrachovec. Finanční manažeři se podle něj někdy mylně domnívají, že malého zdražení odměn ve věrnostním programu si nikdo nevšimne, a firma ušetří. Případně rovnou změní pravidla programu tak, aby nebylo úplně snadné na vysněnou odměnu dosáhnout. "Velmi oblíbenou taktikou je nečekané zavedení expirace bodů. To už můžeme směle zařadit do kategorie 'měnová reforma'," glosuje poradce.

jak na úspory

◼ Při plánování úspor se může snadno stát, že opatření, jež na jednom místě ušetřilo peníze, se v jiné účetní kolonce naopak prodraží. "Například oddělení nákupu má ušetřit pět procent z ceny odlitků. Vymění dodavatele, ale ten není kvalitní a dodává pozdě, což způsobí problémy v harmonogramu výroby a vyvolá dodatečné náklady na změnu plánování výroby, přestavění linky a sankce u zákazníků za posun termínu dodání," přibližuje modelovou situaci Karel Otýs, konzultant v oblasti firemního nákupu.
◼ Podobně může firma (ne)ušetřit i dalšími způsoby. Například tlak na úsporu v oblasti údržby zapříčiní zrušení plánované opravy. Pokud je však pro tento zásah již zajištěn speciální díl či materiál, který se tak stává zbytečným a je později zlikvidován, pak sice ušetří údržba, ale firma opět vydala peníze zbytečně.
◼ Vlivem neprovázanosti jednotlivých úsporných kroků potom firmě nakonec vznikají mnohem vyšší náklady, než jaká byla původně ušetřená částka. "Říkám tomu 'úsekismus'. Jako by firma nebyla jeden celek, ale skládala se z více malých jednotek, které sledují své zájmy bez ohledu na ostatní. Je to tak častý případ, že je skoro pravidlem," dodává Otýs.

3. Motivace zaměstnanců

"Rozhodně se vyplatí nešetřit na lidech, a nemusí jít v první řadě o finanční ohodnocení. Od svých zaměstnanců vím, že mnohem důležitější je pro ně motivace, přátelská atmosféra na pracovišti, vědomí, že nejsou pouhým pracovním prostředkem pro generování zisku. Proto jsme vsadili na investici do teambuildingových akcí, soutěží pro obchodníky, sportovních aktivit," říká Miroslav Krištof, managing director společnosti Lorika CZ, která podniká v oboru personální a průmyslové hygieny.

Také digitální reklamní agentura Brainz sází na schopné zaměstnance a přátelskou atmosféru. "Nejhorší, co bychom mohli udělat, je začít šetřit na kvalitě našeho výstupu, za nímž stojí především zaměstnanci. U výběru nových kolegů a kolegyň dbáme stejnou měrou jak na jejich profesní kvality, tak i na 'chemii', která musí v rámci týmu fungovat," doplňuje Bob Tětiva, managing partner agentury.

4. Firemní vzdělávání

Ani ve firemním vzdělávání se radikální škrty nevyplatí, zvláště pokud je podnikání postaveno na erudici a schopnostech pracovníků.

"Osmdesát procent našich celkových nákladů tvoří mzdy. Hodnotu naší společnosti vytvářejí především lidé, kteří jejím jménem vystupují a jednají. Proto se snažíme maximálně podporovat rozvoj jejich znalostí. Ročně investujeme do vzdělávání a souvisejících aktivit více než tři miliony korun," podotýká Tomáš Fikar ze společnosti Acom­ware, která se věnuje konzultační činnosti pro oblast e-commerce.

5. Zdravotní prevence

Prodražit se mohou rovněž úspory v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Zátěží jsou i drobné pracovní úrazy, které průměrně znamenají 30 až 50 dní pracovní neschopnosti. "Náklady a odškodnění jsou sice refundovány z pojištění zaměstnavatele, ale je nutné započíst náklady na práci náhradníků, ztrátu klíčového zaměstnance či vliv na produktivitu," upozorňuje Petr Kaňka, specialista v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti při práci.

Firmy podle něj často zanedbávají zdravotní prevenci a podporu zdravého životního stylu, což vede ke ztrátám zdravotní způsobilosti pracovníků například pro práce ve výškách či v noci, pro řízení nebo práci s jeřábem. "Nábor a výcvik zaměstnanců, kteří pak opouštějí firmu z těchto důvodů, stojí statisíce, zatímco podpora zdravého životního stylu desetitisíce," porovnává Kaňka.

6. Pracovní podmínky

Výsledkem šetření na vybavení pracoviště a pracovních pomůckách může být nižší pracovní výkon, fluktuace, demotivace a nespokojenost. "Práci ztěžují například zdroje oslnění, notebook bez externí klávesnice, myši a monitoru, který uživatele nutí pracovat ve vynucené poloze. Ale samozřejmě i nevyhovující židle, teplota či hluk," uvádí možné dopady nevhodných úspor Petr Kaňka.

"Spokojený zaměstnanec je schopen vytvořit lepší produkt a zajistit kvalitní zákaznický servis. Za klíčové aktuálně považuji dvě věci, a to prostředí a vzdělávání. My jsme například investovali do nových prostor, postavili zcela novou dílnu, prostorné kanceláře a reprezentativní showroom," dodává Alois Holiš, generální ředitel oděvní společnosti Janek.

Negativně se může projevit i šetření na softwarovém vybavení. "Pokud jsou naši poradci v terénu po této stránce adekvátně vybaveni, usnadňuje jim to práci, klesají administrativní náklady a roste i jejich profesionalita," říká Zbyšek Kawulok, statutární ředitel akciové společnosti SMS finanční poradenství.

7. Technologie a inovace

Zavádění nových technologií a inovací stojí čas a peníze, ale zcela se jim vyhýbat jen kvůli úsporám znamená zaspat dobu. "Myslím, že i díky tomu, že naše technologie a vybavení jsou o pár kroků před konkurencí, jsme v Česku jedničkou v oboru. Ať to jsou elektronické cenovky, které jsme měli mezi e-shopy jako první v republice (v kamenné prodejně, pozn. red.), nebo například technologická vybavenost našeho logistického skladu," přibližuje aktivity své firmy Soňa Fialková, majitelka e-shopu SpokojenýPes.cz.

Šetřit se nevyplatí také na výrobních technologiích. "Jestliže v průběhu rea­lizace zjistíte, že jsou stroje nedostačující, narůstají nejen náklady, ale i případné sankce za zpoždění ze strany objednavatele. Pokud firma nemá dostatek financí na špičkové vybavení, může být vhodným řešením jeho pronájem či přizvání specializovaného subdodavatele," radí Roman Kavečka, obchodní ředitel stavební společnosti Manag.

8. Kvalita a vzdělávání nákupčích

Buďte v obraze

Staňte se naším fanouškem na Facebooku a neunikne Vám žádná novinka na portále ProByznys.info

Podle Karla Otýse, konzultanta v oblasti firemního nákupu, firmy často nesmyslně šetří na vzdělávání nákupčích. "Někde prostě mají pocit, že nakupovat umí každý a není na to třeba žádné školení. Jenomže špatná rozhodnutí nákupčího s nedostatečnými znalostmi a dovednostmi mohou stát firmu i miliony korun, přičemž ta ušetří jenom pár tisíc na jeho vzdělávání. Vždyť nákup zajišťuje klíčovou část výdajů, někde až 80 procent," říká poradce.

Firmy podle něj často šetří i na mzdách nákupčích, čímž riskují, že nekompetentní pracovníci zapříčiní i řádově vyšší výdaje za služby, materiál a další nákupy. "Bohužel jde o takzvané neviditelné peníze, kdy ani firma mnohdy neví, že mohla nakoupit výrazně levněji," vysvětluje Otýs.

Význam nákupu podtrhuje i Karolína Čápová ze společnosti Brit, českého výrobce krmiv pro psy a kočky. "U nás nešetříme na tom, co dělá naše výrobky kvalitními. Od vstupní suroviny přes výrobní technologie a know-how po obal a design produktu. Na nákup a provoz proto klademe zvláště náročné požadavky," říká.

9. Zabezpečení kurzového rizika

"Proexportně orientované firmy by určitě neměly šetřit na 'hedgingu' neboli zabezpečení se proti kurzovým rizikům a ztrátám," myslí si Edgar Fusko, marketingový ředitel společnosti Valuto.com. Firmy podle něj při podpisu smlouvy či kontraktu často neřeší, že plnění bude v budoucnu v cizí měně, a mohou tak utrpět významné ztráty.

"Stačí jakýkoliv nečekaný hospodářský výkyv, který má na danou měnu vliv. Například v případě švýcarského franku se v minulosti měna pohnula tak prudce a výkyv byl tak velký, že to mohlo být pro některé společnosti téměř likvidační," dodává.

10. Marketing a reklama

Oblasti marketingu se v horších časech úspory často nevyhnou, ovšem mnohé firmy radí nešetřit na propagaci příliš. "Naše zkušenost z doby finanční krize ukázala, že se to nevyplácí," potvrzuje Daniel Černý, předseda představenstva akciové společnosti Halla, výrobce interiérových svítidel.

"V průběhu roku 2011 jsme začali intenzivně pracovat na kompletní změně naší marketingové komunikace. Změnili jsme vizuál firmy, web i katalog, nezanevřeli jsme ani na propagaci v médiích či na veletrzích. Nejenom že jsme byli vidět, ale měli jsme také jasno, koho chceme oslovit, a to se podařilo," doplňuje.

Také Arben Topalli, majitel klenotnictví Beny, nechápe reklamu jen jako nezbytný základ, ale spatřuje v ní investici, která se vyplatí i v časech krize. "S tím souvisí i nutnost pravidelné obměny nabízeného sortimentu, protože nároky zákazníků se stále zvyšují," dodává.