Už jen něco málo přes týden zbývá poplatníkům na podání přiznání k dani z nemovitých věcí. Čas mají do pondělí 1. února. Povinnost se týká všech, kteří si pořídili novou stavbu, jednotku či pozemek nebo zásadně měnili parametry starší nemovitosti. Přiznání ale musí podat i někteří poplatníci, kteří žádnou nemovitost nenabyli ani nijak nepřestavovali stávající. Důvodem jsou mimo jiné změny, které přinesla novela zákona o dani z nemovitých věcí.

Pokud poplatník přiznání do 1. února nepodá, má ještě pět dní hájení, kdy nanabíhají žádné sankce. Po uplynutí této lhůty zaplatí penále minimálně 500 korun a úroky z prodlení ve výši 0,05 procenta stanovené daně za každý následující den. Pokuta může dosáhnout nejvýše pěti procent daně, respektive 300 tisíc korun. Pokud nepřekročí 200 korun, nepředepíše se.

Přiznání je možné odevzdat v papírové i elektronické formě. Majitelé zpřístupněných datových schránek nicméně musí přiznání podat elektronicky datovou zprávou. Jinak dostanou pokutu ve výši 2000 korun. V případě, že nesplněním povinnosti učinit podání elektronicky závažně ztěžují správu daní, mohou dostat penále až 50 tisíc korun.

Prozradíme, kdo všechno musí letos přiznání podávat i na jaké další novinky se letos poplatníci musí připravit.

1. Změny ovlivňující výši daně, u kterých má poplatník povinnost podat daňové přiznání na rok 2016

I nadále platí, že přiznání podávají jen poplatníci, u kterých došlo ke změně okolností rozhodných pro vyměření daně. Obvykle tuto změnu představuje nákup či významnější stavební úprava nemovitosti. Existují ale i další důvody, kvůli nimž musí poplatníci přiznání podat.

Patří mezi ně i změny, ke kterým u některých poplatníků došlo ve srovnání s předchozím zdaňovacím obdobím na základě novely zákona o dani z nemovitých věcí, která nabyla účinnost 1. ledna 2016.

Na rozdíl od předchozí právní úpravy, kdy předmětem daně ze staveb a jednotek byla pouze celá budova, byla-li dokončena či užívána, se nově daň vztahuje i na část budovy (nebo inženýrské stavby uvedené v příloze k zákonu) nebo součást jednotky, je-li dokončená nebo užívaná. To má vliv i na zdanění stavebního pozemku jako předmětu daně z pozemků. Blíže tuto změnu popisuje Finanční správa ZDE.

U stavebních pozemků dochází také ke změnám ve vztahu ke zdanitelným jednotkám v bytových a ostatních domech. Podrobněji se této novince věnuje Finanční správa ZDE.

Od 1. ledna také dani z nemovitých věcí nepodléhají stavební pozemky, které jsou určené k zastavění stavbami osvobozenými podle paragrafu 9 odstavce 1 písmene i) nebo j) zákona o dani z nemovitých věcí, tedy například stavby vodáren, úpraven vody, kanalizačních zařízení, rozvodných zařízení nebo stavby pro veřejnou dopravu.

Daňové přiznání musí nově podat majitelé nemovitých věcí v katastrech, kde se loni uskutečnila takzvaná digitalizace. Odezvdat přiznání v roce 2016 musí také vlastníci pozemků v 71 katastrálních územích ve zrušeném vojenském újezdu Brdy. Do konce roku 2015 tyto pozemky totiž nebyly předmětem daně z pozemků.

2. Změny, kdy v některých případech může vzniknout poplatníkovi povinnost podat daňové přiznání na rok 2016

Novela rovněž upřesňuje použití základní sazby daně u takzvaných podnikatelských staveb a jednotek, ve vazbě na jejich zařazení do obchodního majetku. Podnikatel, který má v obchodním majetku zařazenou zdanitelnou stavbu nebo zdanitelnou jednotku podle zákona o dani z příjmů, u nich použije sazbu daně stanovenou podle příslušného druhu podnikání.

Dané ustanovení se ale nevztahuje na budovy obytného domu a ostatní budovy, které tvoří příslušenství k budově obytného domu, zdanitelné jednotky, jejichž převažující část podlahové plochy je užívána jako garáž, a na ostatní zdanitelné jednotky (byty a nebytové prostory), které nezahrnují jiný nebytový prostor než sklep nebo komoru.

3. Změny ovlivňující výši daně, u nichž nemá poplatník povinnost podat daňové přiznání za rok 2016

Pozemek, respektive spoluvlastnický podíl na pozemku, který je součástí jednotky v budově bytového domu, již není zdaňován daní z pozemků, ale zohledněn v koeficientu, kterým se upravuje podlahová plocha jednotky pro stanovení základu daně ze staveb a jednotek.

Pokud k jednotce v bytovém domě nenáleží žádný podíl na pozemku, upravuje se podlahová plocha jednotky koeficientem 1,20. Pokud k ní náleží podíl na pozemku či více pozemcích, upravuje se podlahová plocha jednotky koeficientem 1,22.

Pro jednotky, které jsou v nebytových domech, toto zjednodušení pro výpočet daně neplatí a podíl na pozemku, který je součástí jednotky, je předmětem daně z pozemků.

U některých poplatníků tak může dojít k nepatrnému zvýšení či snížení daně ze staveb a jednotek. Přepočet daně provede správce daně automaticky. Obdobně je tomu i v případě daně z pozemků, kterou správce daně vyměří ve výši spoluvlastnického podílu na pozemku.

Novou výši daně sdělí správce daně poplatníkovi rozhodnutím, zpravidla hromadným předpisovým seznamem, případně platebním výměrem. Pokud tedy nedojde u poplatníka k jiným změnám, nevzniká mu povinnost podat daňové přiznání. Postup ke zjištění koeficientu pro výpočet upravené plochy zdanitelné jednotky naleznete ZDE.

4. Změny formální bez dopadu na výši daně

Zároveň dochází k formálním změnám jako je upřesnění názvů předmětů daně ze staveb a jednotek. Nově také byla stanovena speciální lhůta pro podání daňového přiznání v případě nabytí nemovité věci v dražbě.

Pokud nepřešlo do 31. prosince zdaňovacího období vlastnické právo k nemovité věci prodané v dražbě, je poplatník za nemovitou věc povinen podat daňové přiznání nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byly splněny podmínky pro nabytí vlastnického práva k nemovité věci vydražené v dražbě, s výjimkou veřejné dražby, vydražitelem nebo předražitelem, nebo bylo vydáno vydražiteli potvrzení o nabytí vlastnického práva k nemovité věci vydražené ve veřejné dražbě.

5. Změny v placení daně

Přiznání nemusí odevzdávat poplatníci, kteří jej podávali v uplynulých letech a nezměnily se u nich skutečnosti rozhodné pro stanovení daně. Kdo nemovitou věc daroval, prodal nebo jinak pozbyl, nemusí vyplňovat přiznání, musí však tuto skutečnost finančnímu úřadu oznámit.

Tito poplatníci mají pouze povinnost uhradit daň. Většina poplatníků tak musí učinit do úterý 31. května. V případě, že její výše překročí hranici 5000 korun, je možné ji rozložit do dvou stejně vysokých splátek. Druhou z nich je třeba zaplatit do středy 30. listopadu.

Od letošního roku lze nově daň zaplatit i prostřednictvím SIPO (soustředěné inkasní platby obyvatelstva). Poplatník si k tomu musí nechat od České pošty přidělit spojovací číslo a na dané zdaňovací období stanovit a předepsat daň na svůj osobní daňový účet. 

Kromě toho musí vyplnit Oznámení o placení daně z nemovitých věcí prostřednictvím SIPO a doručit jej na příslušný finanční úřad nejpozději do 31. ledna zdaňovacího období, od kterého má být daň prostřednictvím SIPO placena.

Zaplatit tímto způsobem daň je možné v aktuální výši celkové roční daně stanovené na zdaňovací období. Pokud celková roční daň přesáhne 5000 korun, bude prostřednictvím SIPO placena pouze ve splátkách a nelze ji uhradit najednou.