Je to k nevíře, že když stát sem tam nabídne podnikům nějakou tu daňovou úlevu, tak se o možnostech jejího širokého využití zase až tak moc neví. V České republice jsou pravděpodobně tisíce společností, které si mohou nárokovat daňový odpočet výdajů souvisejících s výzkumem a experimentálním vývojem.

Podstatné pro tyto společnosti je, že takové výdaje si odečtou dvakrát od základu daně. Poprvé se objeví výdaje v účetnictví a podruhé je o ně možné snížit daňový základ finančního roku.  Daňová úspora se pak může pohybovat v řádech statisíců nebo milionů. 

Daňové zvýhodnění inovací s využitím v mnoha oborech

Odvětví a uplatnění VaV

Mezi nejčastěji zastoupená odvětví z pohledu výskytu uplatnitelných daňových nákladů na VaV patří: informační technologie (IT), automobilový, chemický a farmaceutický průmysl, strojírenství, finanční služby nebo technickoinženýrské a projekční činnosti. Projekty výzkumu a vývoje lze stejně tak objevit v telekomunikacích, potravinářství, elektrotechnice, stavebnictví, zdravotnictví nebo například ve zpracování plastů. Samozřejmě nesmíme zapomenout na odvětví, ze kterých lze výzkum a vývoj vytušit i z prvního laického pohledu. Patří mezi ně například nanotechnologie, letecký průmysl, experimentální výzkum či aktivity klinických laboratoří.

Na první pohled to nemusí být zcela zřejmé, ale projekty, které si kladou za cíl zdokonalení dosud využívaných výrobních nebo procesních postupů ve společnostech, případně vývoj nových nebo podstatně zlepšených produktů či technologií, jsou přítomny v mnoha odvětvích.

Často jsou schovány za aktivity, které jsou považovány za rutinní, protože se ve firmách vyskytují odnepaměti.  „Nás se tato problematika netýká, my žádný výzkum a vývoj neděláme“, zní pravidelně od managementu těchto firem. Opak je pak často pravdou. Při bližším seznámení s těmito rutinními aktivitami se zjistí, že přece jen některé lze považovat za pro firmu natolik rozvojové, že na ně lze využít daňově odčitatelnou položku na výzkum a vývoj (VaV).

Ať už se jedná o nové či vylepšené produkty, technologie nebo procesy, případně různé formy zefektivňování současné výkonnosti firem (snižování zmetkovitosti, snižování spotřebovaného materiálu, energie a času), nebo například projekty související se snižováním dopadů na životní prostředí, je možné o těchto aktivitách uvažovat jako o příhodných k využití daňového odpočtu na VaV. Tyto VaV činnosti jsou přítomny jak v mnoha výrobních sektorech, tak i ve službách.

Co říká legislativa?

V legislativě se říká, že výdaje spojené s projekty výzkumu a vývoje lze odečíst v plné výši 100 %. Mezi uvedené výdaje spadají především ty osobní, tedy mzdy a zákonné odvody zaměstnavatele (v praxi to bývá většina uplatnitelných výdajů). Dále lze uplatnit výdaje provozní (materiál, energie) nebo odpisy hmotného i nehmotného majetku. Jedinou větší nevýhodou této daňové pobídky je nemožnost uplatnění externích nákladů nakoupených od třetí strany jako služba. To se ovšem od 1.1. 2014 částečně změnilo a právě od letošního roku je již také povolené uplatnit nakoupenou službu, ale pouze z veřejných zdrojů. Za veřejný zdroj je možné v této souvislosti považovat vysokou školu nebo veřejnou výzkumnou instituci. U některých společností tvoří takové externí náklady (např. na otestování prototypu nebo subdodávku IT řešení) nemalou část celkových nákladů na vývojový projekt. Z pohledu daňového odpočtu na VaV je tedy vždy vhodné zvážit spolupráci s veřejnými institucemi. 

Možnost této daňové optimalizace je ukotvena v paragrafu 34 odst. 4 a 5 zákona č.  586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, který definuje projekty výzkumu a vývoje pro potřeby zmiňované problematiky.

Jak poznáme vhodné projekty výzkumu a vývoje

Velmi zjednodušeně lze říci, že nárok na dvojitý odpočet mají projekty, u kterých řešení projektu není dopředu známo nebo veřejně dostupné pro člověka s odborným vzděláním v daném oboru. U takových projektů nemáme dopředu zcela jasno o tom, jaký bude výsledek, nebo v jakém čase ho dosáhneme, nebo jaká k němu povede cesta. Případy řešení, při kterých postupujeme metodou „pokus-omyl“ jsou vodítkem k uplatnění této možnosti daňové úspory.

Zákon vymezuje identifikaci vhodných projektů především na základě nalezení VaV aspektů, kterými jsou zejména přítomnost prvku novosti a současně i vyjasnění technické nebo technologické nejistoty. Jak si tyto poměrně abstraktní parametry jednoduše představit? V praxi to není vždy snadné a jednoznačné, ale samozřejmě existují určité návody.

  1. Pod prvkem novosti si můžeme představit činnost, během které si daná společnost rozšiřuje svoje zkušenosti o nové, v konkrétní situaci doposud nevyzkoušené, řešení. Někdy je prvek novosti přítomen díky změnám v zadávacích parametrech, jindy se jedná o úplně nový postup z pohledu firmy. Vhodný projekt s prvkem novosti může být zakázka pro externího klienta, ale i interní zlepšování procesů. Vždy je nutné posoudit a dát do souvislostí, jestli je projekt pro danou firmu spíše rutina nebo se díky němu rozšířilo interní know-how.
  2. Spojenou nádobou s parametrem novosti je i druhý požadavek, vyjasnění technické nebo technologické nejistoty. Je totiž nutné, aby u projektu existovalo riziko, že se projekt nepodaří zpracovat a dokončit přesně podle původního plánu. V tomto okamžiku je ke správnému posouzení stěžejní, nakolik byly pro firmu jednotlivé fáze projektu od začátku zřejmé a naplánovatelné a nakolik se u projektu projevuje nejistota v některých fázích realizace. Ta může být zejména technická nebo i v některých příkladech časová, kdy nelze dopředu stanovit termín dokončení.

Obecně lze zákonné požadované parametry shrnout tak, že vyvíjí tlak na precizní výběr vhodných projektů především z pohledu technického posouzení. Bez porozumění technických souvislostí a rozdílů mezi rutinní a atypickou realizací projektů v každé jednotlivé firmě je složité správně projekty vybrat.

190 tisíc korun úspory z každého milionu korun výdajů na výzkum a vývoj

Obecně lze říci, že již ve firmách o počtu několika desítek zaměstnanců je doporučeno se o problematiku daňového odpočtu na výzkum a vývoj zajímat. Spíše než celkový počet zaměstnanců je vhodným kritériem počet těch, kteří se alespoň částečně podílí na inovativních nestandardních projektech. Většinou se jedná o technické, konstrukční, procesní nebo výpočtové specialisty. V oblasti IT jsou to programátoři, v energetice a telekomunikacích elektroinženýři. Tito lidé s vysokou přidanou hodnotou pro každou firmu zpravidla bývají s VaV projekty spojeni.

Každý hospodárně uvažující manager se pak sám může zamyslet nad tím, do jaké míry se jemu a jeho společnosti vyplatí této problematice věnovat čas. Vzhledem k tomu, že sazba daně z příjmu právnických osob je 19 procent, tak si lze jednoduše spočítat, že z každého milionu korun výdajů evidovaných na výzkum a vývoj může společnost uspořit 190 tisíc korun. Většinou se do VaV projektů zapojují specializovaní zaměstnanci s nadprůměrným příjmem, takže již součtem nákladů na několik z nich za rok se dostaneme na zajímavou výši možné daňové úspory. 

Jak lze odpočet na výzkum a vývoj provést

Nárok na daňový odpočet je především potřeba uvést do daňového přiznání za daný finanční rok. Jako vždy má i tento typ odpočtu svá omezení. Mezi nejvýznamnější patří následující tři. V první řadě nelze uplatnit výdaje spojené s náklady třetích stran s výjimkou veřejných institucí.

Dále nelze uplatnit výdaje, na které byly poskytnuty granty nebo dotace. Avšak když granty kryjí jenom konkrétní a přesně vymezené náklady, na ostatní grantem nepodpořené náklady odpočet uplatnit lze.

Třetí bariérou je situace, kdy firma v daném daňovém období vykáže ztrátu a tím pádem také nemá v daném roce daňovou povinnost. V této situaci je ke zvážení, jestli přece jen daňový odpočet na VaV na některé projekty nevyužít a nepřenést si možnost snížení daňové povinnosti do následujících tří let. To možné je, ovšem pouze za předpokladu, že se odpočet objeví v daňovém přiznání období, ve kterém VaV projekt probíhal. Zpětné uplatnění není standardně možné.

Samotnou realizaci odčitatelné položky na VaV si buď společnosti zastřešují sami, s pomocí svých daňových poradců nebo využijí možnosti spolupráce s některou ze specializovaných poradenských firem.

Ať už se inovativně orientovaná společnost rozhodne pro jakoukoli formu uplatnění této možnosti dlouhodobého financování inovací, určitě udělá správné strategické rozhodnutí.