Máte nápad, jak budete svým podnikáním zároveň pomáhat společnosti kolem sebe, ale chybí vám peníze na jeho rea­lizaci? Potřebujete prostředky na expanzi své firmy, kde zaměstnáváte handicapované? Řešením může být účast v programu Sociální bankovnictví České spořitelny.

Ta tento program pilotně testovala dva roky a nedávno ho začala standardně nabízet klientům z řad neziskových organizací a sociálních podniků. "Zájem o služby tohoto bankovnictví stále stoupá. Ukázalo se, že má perspektivu. Oproti loňskému roku jsme poskytli téměř dvojnásobný objem prostředků. Od ledna do poloviny října to bylo 330 milionů korun," říká Otto Mach, manažer Sociálního bankovnictví v České spořitelně.

HN: V rámci Sociálního bankovnictví poskytujete úvěry a poradenství organizacím, které ve svém podnikání mají nějaký společensky odpovědný přesah. Pro koho konkrétně jsou služby určeny?

Přijít může kdokoliv, kdo zaměstnává nebo nabízí služby lidem se zdravotním postižením, sociál­ně znevýhodněným (například samoživitelky, bývalí vězni, osamělí senioři) či jinak obtížně zaměstnatelným lidem. Nehraje roli, o jak velkou firmu nebo neziskovku jde. Důležitá pro nás není ani výše úvěru. Jediné omezení je v tom, že úvěry nejsou určené fyzickým osobám.

Poslechneme si podnikatelský nápad či příběh a prozkoumáme, jak velký má podnikání sociální přesah. V Česku zatím neexistuje zákon o tomto druhu podnikání, který by nějak stanovoval, kdy už je firma "sociální". Řídíme se tím, zda jde o smysluplný projekt, který opravdu někomu reálně pomáhá.

HN: Jak na vás musí projekt působit, abyste mu dali zelenou a rozhodli se ho financovat?

Potřebujeme vidět potenciál. Jsme schopni pomoci sociálnímu podniku postavit se na nohy, ve finální fázi se ale musí uživit sám. Když vidíme, že se jedná jen o snílkovský projekt bez reálného počítání, nejdeme do toho. Stává se také, že klient má skvělý nápad, ale poskytnutí úvěru by bylo z naší strany příliš rizikové. V takovém případě zájemcům nabízíme vzdělávání, díky kterému je připravíme na to, aby si už mohli o úvěr standardně požádat. Potom ho dostanou. Poskytnutím úvěru ale naše péče často nekončí. Když naši poradci cítí, že by firma nemusela začátek podnikání či expanzi zvládnout, vzděláváme ji i během doby, kdy úvěr splácí. Bankovní poradci se podnikům věnují zdarma, ale také disponujeme neustále se zvětšující sítí mentorů, jejichž služby jsou placené. Cena za mentoring je individuální, ale vzhledem k tomu, že jde zpravidla o lidi s chutí pomoci dobrým myšlenkám, jsou jejich služby dostupné.

Nejde tedy jen o úvěry − důležitou roli hrají dobré rady a odborné vedení. Klientům například radíme s podnikatelským plánem, kde se zaměřujeme na profitabilitu a návratnost celého projektu.

HN: Jaké věci nepodporujete?

Nemáme stanovené žádné kategorie firem či projektů, na které peníze nepůjčujeme. Pro nás je důležité vidět, že projekt je míněný vážně, jeho cílem je kultivace společnosti, a ne pouhý zisk. Nepodpoříme ale například nově založenou organizaci zaměřující se na sociální bydlení, když vyhodnotíme, že by za určitých okolností mohla své podnikání zneužít k tomu, aby vydělávala na poskytování bydlení chudým a sociálně ohroženým lidem.

Otto Mach (57)
Od dubna 2017 působí jako manažer organizačního útvaru Sociálního bankovnictví v České spořitelně. Jeho kariéra v bance začala v roce 1995, od roku 2000 působil jako ředitel odboru státní a komunální sféry. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze.

HN: Tomuto odvětví se banka věnuje od konce roku 2015. Jaké změny jste v průběhu doby v programu udělali? Co se osvědčilo a co nikoliv?

Původně jsme chtěli nabízet tyto služby jednotlivým klientům, komukoliv, kdo měl zájem něco udělat pro společnost. Časem jsme pochopili, že bude mít větší efekt, když na trh budeme působit přes subjekty, které se nezisku věnují, a propojíme bankovní službu i s těmi ostatními, které poskytujeme veřejnému sektoru. V rámci banky tedy nyní spolupracujeme s kolegy z veřejného a neziskového sektoru. Tito lidé mají na starosti nejen neziskovky, ale i menší města či obce. Povědomí o škále našich služeb se tak může šířit rychleji.

HN: O jaké úvěry mají sociální podnikatelé největší zájem?

O předfinancování dotací. Z celkového letošního počtu 156 poskytnutých úvěrů bylo schváleno 40 právě na předfinancování dotací. Investičních úvěrů jsme poskytli 35, o něco méně kontokorentů. Menší zájem byl o revolvingové a provozní úvěry. Vůbec nejméně jsme schválili podnikatelských hypoték.

Zaujal vás tento příklad? Příběh sdružení Neratov naleznete zde

HN: Sociální bankovnictví máte v České spořitelně na starosti od letošního dubna. Co nového chystáte na příští rok?

Pracujeme na rozšíření sítě našich mentorů. Máme k dispozici odborníky, kteří mají všeobecný přehled o podnikání, a zároveň specialisty na konkrétní oblasti jako marketing, HR, IT, finance, právo, daně či logistika. Nabízíme osobní setkávání, ale i komunikaci po telefonu či po Skypu. První setkání s mentorem je zdarma.

HN: Mají společensky odpovědní podnikatelé možnost si své úvěry také zajistit? Jaké možnosti v tomto ohledu nabízíte?

Spolupracujeme s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou, jež těmto podnikatelům poskytuje takzvanou S-záruku. Ta je určena pro malé a střední podnikatele, kteří mají méně než 250 zaměstnanců. Ručení může být poskytnuto až do 80 procent jistiny úvěru a výše záruky do 20 milionů korun. Aby žadatelé splnili kritéria na zařazení do skupiny sociálních podnikatelů, musí mít v posledním roce před podáním žádosti podíl počtu zaměstnanců ze skupin osob sociálně vyloučených nebo ohrožených tímto vyloučením vyšší než třicet procent.

Nyní připravujeme záruku ve spolupráci s Evropským investičním fondem a Erste Group, která se bude vztahovat na neziskové organizace a sociální podniky a zač­neme ji nabízet od začátku roku 2018. Záruku bude možné poskytnout do 80procentní výše úvěru, budeme ji nabízet bez poplatku a výše úvěru bude moci být až 500 milionů eur (asi 13,5 milionu korun). Maximální délka splatnosti úvěru pak bude deset let.

HN: Jak se podle vás vyvíjí fungování těchto podniků v Česku?

Vidíme, že se sektor posouvá dopředu. Stále více sociálních podnikatelů buduje svou společnost tak, aby dokázala stát na vlastních nohou. Podnikatelé si uvědomují nutnost udržitelnosti. Nemůže jít o krátkodobé rozdávání peněz, sociální firmy musí fungovat na principech podnikové ekonomiky. Velice dobrým příkladem je sdružení Neratov, které dokázalo vybudovat nejen bezpečný domov pro postižené a chráněné dílny, ale také směřovat k ekonomické samostatnosti.

Poskytli jsme jim poradenství, granty i úvěry na potřebné projekty, naši zaměstnanci pomáhají jako dobrovolníci. Dokonce jsme financovali projekt neratovského pivovaru, který by měl letos v prosinci začít vařit pivo pod značkou Prorok. Na příkladu Neratova je vidět, jak může fungovat komplexnost sociálního podnikání.