Kateřina Hadravová chtěla maringotku už odmala. "Má v sobě nostalgii, kouzlo minulosti a připomíná dětství," říká třicetiletá divadelnice a scénografka. Před dvěma roky si splnila svůj sen. Postavila první maringotku a začala s ní cestovat po Česku a okolních státech.

"Původně jsem si myslela, že někde koupím starou a trochu ji opravím. Žádnou jsem však nesehnala, a proto jsem začala stavět novou," vysvětluje, jak se ke stavění dostala. S těžkou prací jí pomohli bratr a kamarád.

Vytvořila příbytek na kolečkách, který estetikou připomíná první republiku. A díky tomu, že Hadravová vystudovala i výtvarnou školu, je maringotka plná vlastnoručně vyráběných loutek z drátků.

Se svou Maringotkou snů, jak ji pojmenovala, objíždí tuzemské a zahraniční festivaly a hraje v ní divadlo. "Lidé tady musí strávit nějaký čas, s věcmi hýbat, dotýkat se loutek, starých objektů. Za tu dobu se člověk zklidní a třeba si vzpomene na dobu, kdy jako malý jezdil na venkov za babičkou," popisuje Kateřina Hadravová.

Ona sama pochází z jižních Čech, kde má divadlo v maringotkách tradici. "Žila tady rodina Kopeckých, která byla fenoménem. Divadlo v maringotkách však v průběhu první a druhé světové války zmizelo a s ním i typický způsob života," vypráví Hadravová a dodává, že ona sama pochází z vesnice, kde bylo kočování běžné. "Muzikanti vyjížděli do Francie na turné do cirkusu a poté se vraceli k ženám na pole. Dřív lidi tenhle styl života vábil a láká je asi pořád, ale jsme víc zatížení systémem." A protože lidi vedle představení zaujalo i to, co Hadravová symbolizuje − svobodný život bez čtyř kamenných stěn, začali se jí vyptávat na prodej maringotky. Té své se vzdát nechtěla.

V zimě, kdy se vrací do rodných Strakonic, začala proto stavět další na zakázku. Společně s kamarády, kteří jí pomohli s první maringotkou, i novými kolegy vyrábí další. Oni pomáhají s těžkou prací, ona má v hlavě to, jak bude maringotka vypadat. "Dělám drobnější práce, třeba interiér nebo restaurátorství starých věcí," přibližuje.

Byznys s maringotkami spustila před rokem, kdy se také umístila v regionálním kole soutěže T-Mobile Rozjezdy. Od té doby postavila tři pojízdné domky a na další má objednávky. "Nestavíme maringotky do zásoby a ani nemáme například dva typy, které bychom dokola vyráběli, každá z nich je originál," říká.

Vyrobit maringotku trvá v rozmezí od tří do pěti týdnů. Další čas však zabere shánění různých designových kousků. Cena 3,5 metru dlouhého příbytku vyjde přibližně na 90 tisíc korun. Dvojnásobná maringotka stojí okolo 160 tisíc. "Maringotky si u mě objednávají většinou ženy, které si chtějí vytvořit vlastní koutek podle sebe, a také mladé rodiny s dětmi," upřesňuje.

Dřevěné maringotky dnes už spíš stojí jako dekorace na zahradách, protože bez speciálních povolení na silnice nesmí. Inspirací pro stavbu maringotek bylo pro Hadraravovou také cestování. Hlavně na Novém Zélandu, ve Francii nebo v Anglii viděla, jakým způsobem se dají obytné vozy a maringotky restaurovat a používat pro soukromé i profesionální účely. "Například v Anglii jsou hrozně drahé a patří mezi luxusní záležitosti," uvádí scénografka.

Nejraději by renovovala staré "kousky", ale narazit na ně není snadné. "Náhodou jsem jednu z 20. let objevila, jak stojí ladem na zahradě, tak jsem ji hned koupila," uvádí Hadravová. Právě čeká první dítě, zvolnila a ve Strakonicích tráví více času než dříve. Ale ještě do konce léta by rekonstrukce historické maringotky měla být hotova.