Výrobce známých českých hodinek Prim má takovou nouzi o hodináře, že je musí vychovávat vlastními silami z absolventů jiných oborů. "Úřad práce nám poslal 20 uchazečů. Zbyli dva, kteří po roce školení u zkušených hodinářů zvládli montáž hodinkového strojku. Taková výchova je ale velmi časově i finančně náročná," popisuje dnes už obvyklý problém Martin Pabiška, generální ředitel ELTON hodinářská, která "primky" vyrábí.

Poptávka po řemeslnících roste v Česku i v zahraničí, ale počty odborných absolventů dlouhodobě klesají. Třeba kameníků vystudovalo v Česku před deseti lety 11, loni to bylo dokonce pouze pět. Firmy zaměřené na tradiční řemesla lákají studenty už na školách, ani to ale nestačí. Podle znalců z oblasti pracovního trhu je možné, že časem řemeslné firmy zaniknou, protože lidí s odborným vzděláním rok od roku ubývá.

Podle analýzy absolventů řemeslných oborů je největší zájem na trhu o umělecké štukatéry, pozlacovače, sklenáře, rytce, ale i kominíky či kováře. U těchto profesí se nezaměstnanost blíží nule. "Volní řemeslníci se na trhu objevují jen zřídka. Ze škol nevychází dostatek absolventů a zaměstnavatelé je oslovují už v posledním ročníku," potvrzuje Martin Ježek, ředitel personální agentury Grafton. Agentury proto přetahují lepšími nabídkami lidi od konkurence.

0,0 %

je nezaměstnanost mezi absolventy oboru restaurátor.

19,1 %

činí nezaměstnanost mezi absolventy oblíbeného oboru kuchař-číšník.

2675 %

tvoří nárůst počtu absolventů v oboru kominík za posledních deset let.

-80 %

O tolik poklesl počet absolventů v oboru čalouník za posledních 10 roků.

Vývoj lze zvrátit, pokud tradiční obory získají větší finanční podporu na středoškolské i vysokoškolské úrovni. "V Česku se dávají dotace za určitým účelem − kraj se dohodne s firmou a školou, ale ucelený koncept to nemá. V zahraničí je to propracovanější. Vzdělávání funguje na dohodě regionu, zaměstnavatelů a konkrétní školy," vysvětluje Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podnikatelů. Na český systém financování, kdy školy dostávají peníze "na hlavu", řemesla doplácejí. Nejvíce dotací pak směřuje pouze na nejrozšířenější obory, jako jsou kuchař, číšník a kadeřník.

"Hodinářství přežívá spíše z nadšení vyučujících než z finanční podpory shora," komentuje situaci Jaromír Ondráček z jihlavské hodinářské školy, která je jediná svého druhu v Česku i na Slovensku.

"Zásadním problémem je státní i evropská politika. Šíří dojem, že řemesla jsou méně než maturitní vzdělání," popisuje Ondráček. Protože se většina jihlavských absolventů vrací hned po studiu do rodinných firem nebo pokračují jako živnostníci, větší výrobci nemohou zaplnit místa ve svých podnicích.

Důkazem toho jsou i čeští houslaři. Kvalitní ručně dělané nástroje poptávají hudebníci po celém světě, jejich díla se prodávají za statisíce korun. Potvrzuje to i houslařský mistr Petr Skála, absolvent chebské školy, která je jednou z pěti v Evropě. Housle vyrábí sám na sebe, řemeslo převzal od svého zetě. Houslařská škola má asi deset absolventů ročně. Práci mají předem zajištěnou u známých výrobců hudebních nástrojů.

Protože rukodělná výroba není u nastupující generace populární, závisí budoucnost řemesel na tom, jak české podniky podpoří vzdělání svých zaměstnanců. Podle Havlíčka se zájem o řemesla možná znovu vzkřísí díky tomu, že se na školy vrací praktická výuka.