Podnikání s sebou přináší řadu rizik a existují situace, kdy podnikatel za svou platební neschopnost nemůže. Nejedna společnost musela skončit svůj provoz, protože nedostala zaplaceno za služby nebo zboží od klienta, na kterém stálo plnění podnikové kasy. V případě, že se úpadek neodvratně blíží, je nutné hbitě reagovat, a to i kvůli délce soudního řízení.

Jak poznat okamžik, kdy je nutné vyhlásit úpadek a podat insolvenční návrh k příslušnému krajskému soudu? Ačkoliv je pochopitelná snaha úpadek už kvůli renomé hned nepřiznávat, často ani sám podnikatel netuší, že se firma do úpadku řítí. "Základním principem při eliminaci dopadů cizích úpadků na vlastní podnik je například pečlivé sledování pohledávek. Lze to svěřit specializované společnosti nebo vlastnímu odborníkovi," vysvětluje Jaroslav Schönfeld, člen vědecké rady Centra restrukturalizace a insolvence Harryho Pollaka při Vysoké škole ekonomické v Praze. U korporací je to statutární orgán, kdo má povinnost podat insolvenční návrh.

Jak se s úpadkem poprat

V případě úpadku mluvíme buď o předlužení, nebo o platební neschopnosti. Obě dvě varianty znamenají větší množství věřitelů. "Úpadek ve formě platební neschopnosti nastává, pokud má dlužník peněžité dluhy více než 30 dní po lhůtě splatnosti," vysvětluje advokát Martin Sprinz z advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners. Při předlužení je hodnota majetku s ohledem na budoucí vývoj podnikání nižší než dluhy podnikatele.

Jak úpadku předejít?

◼ Pečlivě sledovat případné úpadky jiných společností, se kterými podnikatel spolupracuje.
◼ Rozložit podnikatelskou činnost nejlépe mezi několik firem.
◼ Pokud kontrola není v silách podnikatele, investovat do kontroly odborníkem.
◼ Řádné vedení účetnictví a vyhodnocování příjmů a nákladů.

Co má tedy udělat podnikatel, který zjistí, že není schopný splácet pohledávky věřitelů? "Podnikatel, který se nachází v platební neschopnosti, musí podat insolvenční návrh. Musí řešit svou situaci v insolvenčním řízení," zdůrazňuje insolvenční správce Michal Žižlavský. Majetek dlužníka je pak pod dohledem přiděleného insolvenčního správce.

Jedním z druhů řešení úpadku je konkurz. Jeho podstata spočívá v rozprodání majetku, splacení alespoň některých pohledávek věřitelů, což znamená likvidaci společnosti. Existuje i takzvaný sanační konkurz. "Při sanačním konkurzu se provoz podniku zachová, ale jen s cílem prodat podnik jako celek. Firma zaniká, ale podnik provozuje dál někdo jiný," upřesňuje Žižlavský.

Pro podnikatele s obratem pod dva miliony korun a s méně než padesáti věřiteli přichází v úvahu takzvaný nepatrný konkurz. Jak zmiňuje Karel Muzikář, vedoucí partner advokátní kanceláře Weil, Gotshal & Manges, je u této varianty akcentována rychlost řízení. Pro "nepatrný konkurz" insolvenční zákon umožňuje řadu především procesních odklonů od standardního průběhu konkurzu.

Placení dluhů z budoucích zisků

Způsobem řešení úpadku, který znamená možnost záchrany podniku, je reorganizace. Věřitelé jsou uspokojováni z budoucích výdělků společnosti a celý proces je pod kontrolou věřitelů. I přesto, že je reorganizace používaná hlavně při úpadku větších podniků, soudy ji povolují i v případě, že menší podnikatel v úpadku předloží předpřipravenou reorganizaci. Tedy že předloží k insolvenčnímu návrhu nebo před rozhodnutím o řešení úpadku reorganizační plán přijatý více než polovinou zajištěných a polovinou nezajištěných věřitelů (ti, kterým dlužník neručí žádným majetkem).

Regionální rozdíly v rozhodování soudů o insolvenci

Dalším řešením je oddlužení

Splacení pouze 30 procent pohledávek může využít právnická osoba jen v případě, že s tím souhlasí věřitelé či pokud dluhy nevznikly podnikáním. "Jde zejména o nadace, nadační fondy a o obecně prospěšné společnosti nebo také o společenství vlastníků," popisuje partner advokátní kanceláře Weil, Gotshal & Manges Karel Dřevínek.

Připravují se změny zákonů

Chystané novely příslušných zákonů mají zjednodušit zjišťování úpadku. Půjde i o takzvanou mezeru krytí. "Tu bude možno zjistit na základě nově zaváděných dokladů − výkazu stavu likvidity a výhledu vývoje likvidity," uvádí Oldřich Řeháček ze společnosti Administrace insolvencí City Tower. Díky tomu by měla být zmírněna povinnost podat insolvenční návrh.

Další změnou má být obrana proti šikanóznímu jednání ze strany věřitelů, kteří se pomocí insolvenčního návrhu snaží poškodit prosperující podnik. Podle advokáta Muzikáře soudy budou moci v případě důvodných pochybností o opodstatněném podání insolvenčního návrhu rozhodnout o jeho nezveřejnění v insolvenčním rejstříku až po dobu sedmi dnů, díky čemuž bude mít podnik možnost včas zareagovat.