Nedlouho po sametové revoluci začal Šimon Janča z Nivnice na Uherskobrodsku vyrábět v dílně rodinného domu plastové nádrže, zásobníky, jímky a další komponenty pro vodohospodářský průmysl. Ze živnostníka, který v začátcích podnikání otáčel každou korunu, je dnes majitel největší bazénářské firmy ve Zlínském kraji. Jeho společnost Niveko vyrobí kolem 500 bazénů ročně, jen zhruba desetinu ale prodá na českém trhu. Většina míří do západní Evropy. Bazény od Niveka jsou součástí zahrad rodinných domů například ve Stockholmu, Berlíně, Bruselu nebo švýcarském Bernu. V jednom takovém relaxuje třeba i český šéfkuchař a moderátor gastronomických pořadů Zdeněk Pohlreich.

O první bazén se Janča pokusil před dvaceti lety. Vyrobil ho z polypropylenu, technologií svařování termoplastů, což bylo v době největší slávy sklolaminátu revoluční. "Když se na ty první pokusy podívám dnešní optikou, byly to spíš takové větší vany. Vůbec první bazének bylo vlastně zahradní jezírko pro rybičky. Když jsme ho dodělali, řekli jsme si, že to zkusíme i ve větším rozměru," vzpomíná Janča, který se už deset let na řízení firmy nepodílí. Vedení svěřil svému synovi a jmenovci. Udělal to v době, kdy se Niveko začalo více angažovat na zahraničních trzích.

"Mladší generace lépe zvládá jazyky, je agilnější a průbojnější. Syn měl vizi, kam firmu posunout, tak jsem mu dal prostor," zdůvodňuje své rozhodnutí Janča starší. "Chtěl mít spíš klid od věčných názorových sporů," říká s úsměvem ve tváři Janča mladší a dodává: "Chtěl jsem všechno rychle měnit. V jednu chvíli jsme stavěli novou výrobní halu, utvářeli novou obchodní politiku a expandovali na nové trhy. Měl jsem pocit, že pokud vše neuděláme hned, tak už nikdy. Zastavili jsme všechny majetky a vzali si úvěr na 16 milionů korun. Táta domýšlel možná rizika, já ale neměl zábrany. S odstupem času jeho obavy, že by to nemuselo vyjít, chápu a vážím si toho, že se mi tehdy rozhodl věřit. Bez toho bychom se mezi evropskou špičku výrobců bazénů nezařadili."

Šimon Janča (60) a Šimon Janča ml. (38)

◼ Otec a syn, kteří v Nivnici na Uherskobrodsku vyrábějí bazény pro 16 evropských zemí (včetně Česka). Základy rodinné firmy položil starší z dvojice už v roce 1991, kdy si založil živnost na zpracování plastů.
◼ První bazén vyrobil v roce 1995 a ve stejném roce vznikla i firma Niveko, kterou už desátým rokem řídí jeho syn. Ze své role majitele otec se synem konzultuje už jen větší investiční záměry, do běžného chodu nezasahuje.
◼ Jejich společným zájmem vyjma prosperující firmy je i jízda na motorce. Naposledy se na silných strojích spolu vydali až do Rumunska. Starší z dvojice ve volných chvílích ještě rád jezdí na kole. Mladší zase běhá.

Češi chtějí hlavně slevy

Češi milují bazény. Nějaká ta "nádrž na vodu" se najde na každé třetí zahradě. Jen málo z nich ale vyrobili v Niveku. U českého zákazníka podle Janči mladšího totiž stále vítězí cena nad kvalitou. "Když něco není se slevou, nebo dokonce zadarmo, je to pro české zákazníky a priori špatně. Ti se hned v úvodu obchodní schůzky ptají na cenu a možnou slevu. Na Západě se více zajímají o kvalitu, technické řešení a použité materiály. Na cenu přijde řeč až nakonec, a slevy u nich dokonce vzbuzují nedůvěru v produkt. Z toho důvodu je naše obchodní politika nedovoluje," rozvádí osmatřicetiletý podnikatel.

I přes minimální investice do marketingu ale Niveko na domácím trhu prodá 12 procent své roční produkce. "Na rozdíl od firem, které se na českém trhu podbízejí slevami, nám prodeje rostou z doporučení. Konkurence šla do cenového boje velmi tvrdě, my si podobné akce typu 'kol štěstí' a posezonních slev nemůžeme ekonomicky dovolit," doplňuje syna Janča starší s tím, že politikou firmy je prodávat kvalitní výrobek za přiměřenou cenu. "Nejsme v pozici luxusních značek. Raději vyrobíme 500 bazénů s přiměřenou marží než 100 s přemrštěnou," říká k tomu mladší z dvojice.

Niveko

◼ Český výrobce bazénů na míru. Za sezonu jich vyrobí a prodá kolem pěti set. Jen zhruba desetina z nich končí na českém trhu.
◼ Firma sídlí v Nivnici u Uherského Brodu a zaměstnává na 70 lidí. Její loňský obrat byl téměř 150 milionů korun. Letos by to mělo být o pět až osm procent více.
◼ Niveko právě realizuje stavbu svého nového sídla. Čeká ho stěhování do areálu za 70 milionů korun.
◼ V nejbližších letech chce firma hlavně posilovat svoji pozici na stávajících trzích. Nové se obsazovat nechystá.

Bazény Niveko si z Čechů pořizuje spíše bonitní klientela, většinou jsou to podnikatelé, kteří mají nějakou zkušenost se zahraničím, buď jsou přímo majiteli nebo podílníky v zahraničních firmách, nebo s nimi ve větší míře obchodují. Neznamená to však, že by byly tyto bazény cenově nedostupné střední třídě. Pořídit se dají od 20 do 40 tisíc eur (zhruba 500 tisíc až milion korun), což je cena za kompletní realizaci včetně stavebních prací.

Co kus, to originál

Firma začínala s typovými bazény za 12 tisíc korun, které sice mohly oslovit domácí trh, ale už ne Němce nebo Rakušany. "Zejména Rakušané nám při prvních pokusech navázat obchodní partnerství dávali hodně najevo, že jsme 'jenom' Češi, kteří začínají úplně od nuly. Ze schůzek jsme pak odjížděli se zažívacími obtížemi a psychicky vyčerpaní," vzpomíná Janča mladší. Západ nechtěl tuctové a levné produkty, proto přešli k výrobě na míru. "Dnes jsou už jiné technologie i materiály, které nám umožňují vyrobit bazén prakticky jakéhokoliv tvaru i rozměru. Používáme materiál Polystone, který nám dodává ve formě extrudovaných desek německá firma Röchling. S ní také úzce spolupracujeme na vývoji a modifikaci materiálu speciálně pro nás," vysvětluje mladší z dvojice a dodává, že bazény zažily podobný vývoj jako třeba auta. Funkčnost a kvalita jsou samozřejmostí a velkou roli přebírá design. "Dokázali bychom vyrobit i levné bazény, ale nechceme. Nejsou to už jen nádrže s vodou, ale kusy architektury, které s domem i jeho okolím musí tvořit jeden celek," uvádí Janča starší.

Současným celoevropským designovým trendem jsou podle něj přímé linie, kulaté nebo oválné bazény se dnes už moc nevidí, alespoň ne ty pro privátní účely. Ačkoliv je Niveko specialista na privátní bazény, čas od času se dostane i k větším zakázkám bazénů pro veřejný provoz. Do akvaparků, lázní nebo wellness center potom dodává bazény třeba i ve tvaru ledviny, obláčku, nebo dokonce čtyřlístku.

Rozdíly ve vnímání designu oba vidí napříč všemi patnácti zeměmi, kam bazény vyvážejí. Ve Švédsku si například zákazníci s oblibou stavějí bazény vzdálené zástavbám. Bazén si tak vybudují klidně u lesa, jezera nebo skal, hlavně aby z něj měli výhled do krajiny. Britové mají rádi rozměrově velké bazény, na rozdíl třeba od Němců, kteří si ale zase potrpí na perfektní soulad s architekturou domu a okolím zahrady. "Odlišné vnímání toho, co se líbí, jsme museli promítnout i do tvorby katalogů. Chvíli trvalo, než nám došlo, že na výstavě v Belgii nebo Anglii nemůžeme ukazovat fotky realizací bazénů s klasickou německou usedlostí nebo s výhledem na švýcarské Alpy. Takový přístup vůbec nefungoval. Naučili jsme se, že zákazníci musí vidět bazén v pro ně známém prostředí," rozebírá Janča mladší.

Na jihu Evropy, počínaje Francií přes Itálii, Španělsko nebo Řecko se zákazníci, podobně jako Češi orientují hodně na cenu. Je to jeden z důvodů, proč Niveko na těchto trzích nepůsobí. "Největším evropským trhem s bazény je třeba Francie, ale my se tam aktivně nesnažíme prosadit. Vedle ceny nás limituje i vzdálenost a neznalost jazyka. Sehnat v našem regionu člověka s odbornou francouzštinou je velký problém," přibližuje syn zakladatele společnosti, která v 15 zahraničních evropských zemích prodává a instaluje bazény prostřednictvím více než padesáti nasmlouvaných partnerů. "Vždy říkám, že neprodáváme rohlíky nebo telefony, což můžete i bez dealera. Bazény potřebují servis a pravidelnou údržbu, kterou zajišťují námi vyškolení partneři. V příštích letech se proto budeme raději než na nové trhy soustřeďovat na posílení pozice na těch stávajících," dodává.

Nepotrestaná krádež know-how

Nejvíce bazénů Niveko prodá do Německa. Největší nárůsty prodejů ale zaznamenává ve Švédsku. Důvod je nasnadě, tamní trh s bazény je relativně mladý. "Když jsme před osmi lety jeli do Švédska poprvé, bylo to spíše z důvodu, že jsme se tam sami chtěli podívat, než že bychom věřili, že tam něco prodáme. Švédi jsou ale taková příjemná mentalita, lidem věří, jsou bezprostřední a lehce se s nimi navazují obchodní vztahy, které jsou trvalé. Nenajdete tam takové to politikaření a podnikatelskou špínu, kdy musíte být stále ve střehu a krýt si záda," vypráví Janča mladší a přidává i opačnou zkušenost s Belgičany. Opakovaně se v Belgii pokoušel založit joint venture, ale jeho snahy o takovou novou společnou firmu vždy ztroskotaly na výběru nesprávných lidí.

"Několikrát jsme přišli o peníze, protože jsme narazili jen na obchodníky, kterým šlo pouze o naše výrobní know-how. O dlouhodobou spolupráci neměli vůbec zájem. V této poměrně malé zemi je v evropském měřítku největší koncentrace bazénářů. Mezi nimi probíhají boje i intriky. Něco jsme si třeba domluvili na západě Belgie, a než jsme stihli přejet na druhý konec, což zabralo asi dvě a půl hodiny, všichni bazénáři z východu už věděli, co jsme na západě dojednali, a vše bylo najednou jinak," popisuje.

Dnes má Niveko v Belgii silného dealera, a přestože v roce 2013 získalo od tamního prestižního časopisu o bazénech zlatou medaili za jednu ze svých realizací, prodeje mu tam rok od roku klesají. "Vznikají tam další firmy, které čerpají z našeho know-how. K výkresům s technickými detaily a postupy přišly velmi lacino při rozprodání majetku našeho bývalého partnera, který skončil v konkurzu. Vše našly na disku jeho laptopu. Dva roky nato začaly obcházet naše dealery a rovnou s tím, co mají jinak a lépe než my," stěžuje si Janča mladší.

Situaci odlehčuje s úsměvnější historkou jeho otec: "Pracoval pro nás i jeden Rakušan, který bydlí nedaleko Nivnice. Je to starší pán, který umí udělat dobrý dojem. Na obchodních cestách se ale představoval jako majitel Niveka. Vybájil si historku, že vlastní i vinice v okolí, které tu navíc vůbec nejsou. Dealerům jsme potom museli vysvětlovat, že domnělý majitel je vlastně člověk, který bydlí v pronajatém bytě a jezdí ve starém autě."

Otec i syn se shodují na tom, že kvalitní pracovníci jsou v podnikání tím nejdůležitějším kapitálem, ale řada majitelů českých firem si to stále ještě neuvědomuje. "U nás zaměstnance učíme odpovědnosti za odvedenou práci. Nezabýváme se tím, kolik hodin si tu odsedí, neřešíme každou korunu na služebních cestách. Ne proto, že bychom si to mohli ekonomicky dovolit, ale proto, aby u nás chtěli pracovat. Myslím, že se nám to daří. V průměru u nás zůstávají devět let," chlubí se Janča mladší. A doplňuje: "Musím se vždy smát, když nás podnikatele někteří státní činitelé přirovnávají k vykořisťovatelům. Průměrně zdatný člověk, který přijde nově do výroby, nás první rok, než se zvládne zaškolit, stojí jen peníze."

Miliony najetých kilometrů

Týdně v Niveku naloží a odešlou na průměrně tisícikilometrovou cestu osm až deset hotových bazénů. Jejich kompletní příprava včetně instalace osvětlení probíhá v nevelké hale, kde je využit každý metr čtvereční prostoru. V úzkých uličkách mezi různě velkými rozpracovanými bazény se pohybuje několik desítek zaměstnanců. "Je nám tu hodně těsno. Plánování výroby je s rostoucím objemem zakázek stále těžší," komentuje Janča mladší. To by se ale brzy mělo změnit. Niveko čeká stěhování do nového objektu, vzdáleného tři kilometry od současného sídla. Vlastní areál, který právě staví, vyjde na 70 milionů korun a bude třikrát větší než ten nynější. Půjde už o druhý přesun za poslední desetiletí. Do současných prostor se firma stěhovala v roce 2007. Na jejich výstavbu si tehdy vzala šestnáctimilionový úvěr.

"I nyní jsme si museli půjčit, ale když to srovnám s tou předchozí investicí, kdy naše firma byla v úplně jiné kondici, dnes ji vystavujeme mnohem menšímu riziku," říká jednatel společnosti se 150milionovým ročním obratem a 70 zaměstnanci, kterému předal jeho otec řízení už před více než deseti lety. Než se tak ale stalo, probíhaly mezi nimi mnohdy i hlasité výměny názorů. Mladší z dvojice chtěl rychle měnit zavedené pořádky. "Jedna z věcí, které mi vadily, bylo třeba to, že jsme fungovali jen jako výrobní firma. Neměli jsme vlastní obchodní aktivity, jen spřátelené odběratele. Těch změn jsem dělal více a hlavně všechny najednou. S odstupem času už se na to dívám taky trochu jinak, tehdy jsem si rizika nepřipouštěl," přiznává Janča, který do firmy nastoupil hned po studiu vysoké školy.

I když se jeho otec na řízení firmy už nějakou dobu nepodílí, důležitá rozhodnutí s ním syn stále konzultuje. "S provozními věcmi tátovi těžkou hlavu nedělám, ale investiční a jiné důležité záměry spolu probíráme," vypráví Janča mladší. Mezi diskutovaná témata patří třeba i možný prodej firmy. Ostatně lákavou nabídku ze zahraničí už dostali. "Nějaké nabídky se nám už sešly. Rodiče by byli za prodej rádi, že by měli klid, ale já se domnívám, že je na to ještě čas. Nemyslím to tak, že bychom v budoucnu mohli dostat lepší nabídku, ale neumím si představit, co bych sám dělal. Táta mi v řízení nechává volnou ruku. Tu záruku bych ale s novým majitelem neměl, pokud bych vůbec zůstal v roli jednatele. Nejsem zrovna typ, který umí plnit představu druhých, o jejímž smyslu není přesvědčen," uzavírá Janča mladší.

jarvis_57c8193f498e0b058d804e89.jpeg
Výroba bazénu ve společnosti Niveko.
Foto: HN – Tomáš Škoda