Probuzení do noční můry zažil už podruhé během posledního půl roku majitel pražského vršovického obchůdku s českými teniskami. Ve dvě hodiny ráno mu s tichým zapípáním přišla textová zpráva: "Váš objekt byl narušen." Následoval rychlý telefonát na policii, ve kterém podnikatel ohlásil pravděpodobné vloupání. "Na takové případy si máte platit soukromou bezpečnostní agenturu," zaznělo od policejního příslušníka. Po chvíli, kdy se podnikatel roztrpčeně dožadoval svých práv, vyslal policista k prodejně hlídku. Než ta na místo dorazila, byl zloděj pryč a s ním i pokladna. "Reakční doba poplachů je tragicky dlouhá. V naprosté většině případů jde navíc o falešné poplachy, a to pak policejní nebo jiná záchranná složka vyjíždí zbytečně. Podnikatelé tento problém vnímají, mnohdy ale nevědí, že pro něj už existuje řešení v podobě videoverifikace," říká Petr Ocásek, jeden ze zakladatelů společnosti Angelcam se sídlem v kalifornském Silicon Valley.

Firma Angelcam vytvořila a celosvětově nabízí několik služeb umožňujících sledování živého přenosu i záznamu z bezpečnostních kamer. Jedna z nich pomáhá pomocí videa ověřit poplach a zalarmovat správnou zásahovou jednotku, ať už soukromou nebo policejní, zdravotní či hasičskou. "V Česku spolupracujeme s firmou Jablotron Security. Jakmile se v zabezpečeném objektu spustí alarm z požárních či pohybových čidel, bezpečnostní služba má během několika vteřin přístup k videím z daného místa. Pokud je poplach vyhodnocen jako pozitivní, vysílá na místo zásahovou jednotku a informuje policii," vysvětluje Ocásek.

HN: Podnikáte v oblasti takzvané con­nected security. Jak byste laikovi popsal, co se za tímto termínem skrývá?

Je tak nazývána oblast, která pomocí internetu propojuje tři věci − zařízení, senzory a lidi. Různá zařízení v sobě mají či mohou mít senzory, ať už pohybové, požární, detekující vlhkost nebo třeba zdravotní komplikace. Ty zaznamenají riziko vzniku nějaké události a informaci o hrozbě předají lidem, kteří mohou škody rychle eliminovat. Cílem je doručit informaci co nejrychleji k těm správným lidem. Svět connected security dnes začíná v oblasti ochrany majetku. Eliminuje počet výjezdů k falešným poplachům, ale postupně se přesouvá i do oblasti ochrany zdraví.

Petr Ocásek (35)

Založil a vlastnil řadu firem z oblasti vývoje softwaru, on-line aplikací a videa na internetu. Vedle vlastního podnikání se věnoval i propojování světa start-upů a investorů. Podílel se na založení inkubátoru StartupYard i akcelerátoru Node5. Nyní spoluvlastní firmu Angelcam, která je registrována v kalifornském Silicon Valley a která ročně utrží kolem 350 tisíc dolarů (zhruba 8,5 milionu korun). Vedle služby ukládání videozáznamů z bezpečnostních kamer do cloudu vyvíjí ve spolupráci s univerzitami on-line aplikace počítačového vidění, které umějí záznamy z kamer vyhodnotit místo lidí.

HN: Vzpomenete si na konkrétní projekt, kde videa z bezpečnostních kamer pomáhají zachraňovat životy lidí?

Třeba firma Luna už nyní vyrábí chytré matrace. Ty v sobě mají zabudované senzory, které nejenže kontrolují srdeční tep nebo dech pacienta, ale upozorní například i na zvýšenou teplotu. Ve spojení s videem může zdravotník či třeba vnuk pacienta okamžitě zkontrolovat, pokud jsou nějaké hodnoty mimo standard. Český start-up SwiftShield zase umisťuje senzory na běžně používané předměty v domácnostech seniorů a v pečovatelských domech. Systém se učí stereotypnímu chování starších lidí, a pokud v průběhu dne senzory nezaznamenají nějakou obvyklou aktivitu, třeba manipulaci s lékovkou nebo navštívení toalety, zalarmuje rodinu či zaměstnance domova důchodců. Jen v testovací verzi se díky tomu podařilo zachránit už pár lidských životů. Osobně se mi takové projekty velmi líbí, rád bych je v budoucnu pospojoval dohromady a ve spolupráci s většími firmami uvedl jejich služby v život, aby je lidé v široké míře používali a chytrá řešení jen nezaplňovala stránky novin.

HN: Jak moc utopická je myšlenka, že počítače naučíme porozumět záznamu z videa tak, že budou samy vyhodnocovat bezpečnostní rizika?

To už se děje a nejen ve filmech. Například bezpečnostní kamera v metru může mít v sobě naprogramován algoritmus, který rozezná, když člověk upadne do kolejiště, a automaticky zastaví vlakovou soupravu. Dnes však ještě stále spoléháme na ten lidský faktor, někoho, kdo tlačítkem provoz metra zastaví, i když technologie na to už existují. Podobně již existují, i přímo u nás, technologie pro rozpoznání automobilu jedoucího v protisměru. Původní myšlenka Angelcamu totiž staví na počítačovém vidění a automatickém rozpoznání toho, co se na videu děje. Věřím, že je to budoucnost. Zatím se ale soustřeďujeme na ty nejběžnější potřeby našich zákazníků.

HN: Které to jsou?

Zákazníci chtějí mít přístup k živému obrazu i záznamu z kamer, který se jim ukládá v cloudu (na vzdálené servery, pozn. red.). Chtějí mít možnost si videa stáhnout a v případě potřeby je nasdílet třetí straně, ať už policii nebo třeba pojišťovně. Aplikacím umožňujícím počítačové vidění se budeme ve velkém věnovat později. Jejich testovací verze nyní poskytujeme jen těm nejzajímavějším klientům.

HN: V jakých oblastech se nejvíce vyplatí vaše aplikace používat?

Aplikace dávají smysl hlavně tam, kde utíkají nějaké peníze, i ty z neuskutečněných prodejů. Hodně je proto využí­vají obchodní řetězce. Aplikace pomohou třeba odhalit, jak dlouho musí zákazník čekat ve frontě na pokladnu. V momentě, kdy mu dojde trpělivost a nákup neuskuteční, manažer prodeje to z obratu prodejny neidentifikuje. Oblíbená je i aplikace, která analyzuje, kudy se zákazníci po prodejně pohybují, respektive kde se zastavují. Teď třeba řešíme aplikaci pro americkou síť fitness center, která má dva tisíce poboček s nonstop provozem. V noci v nich není zajištěna obsluha, členové vstupují na svoji kartu. Stává se ale, že s sebou vezmou i partu přátel, kteří si zacvičí zdarma. Aplikace umí poznat vstup více lidí najednou a v reálném čase informovat manažera. Ten si pak podle videa ověří, že se tak skutečně stalo, a na dálku může naúčtovat extra poplatky či zablokovat vstupní kartu.

HN: Je lehčí o přínosu vaší služby přesvědčit americké, nebo české klienty?

Zajímavější je pro nás rozhodně americký trh, kde generujeme přes polovinu všech příjmů. V USA máme i větší oporu v legislativě. Ochrana majetku a zdraví je tam v žebříčku priorit výše než ochrana osobnosti. V Česku je to naopak, u nás se naši zákazníci musí vypořádat s činností Úřadu pro ochranu osobních údajů. Dále, ve Spojených státech nemohou k poplachům vyjíždět soukromé bezpečnostní agentury, a tak vyjíždí policejní hlídka. Protože příčinou většiny poplachů je špatná instalace či manipulace s alarmem, požadují v mnoha okrscích před výjezdem nejdříve ověřit záznam z bezpečnostních kamer. Stát pálí výjezdy k falešným poplachům, proto tlačí na modernější zabezpečení majetku. Firmy i domácnosti, které si pořídí službu videoverifikace poplachu, tam dokonce získávají slevy na pojištění majetku. Vyhodnocení poplachu v řádu vteřin samozřejmě silně snižuje riziko škod.

HN: Vybavuji si případ prodejce elektrokol, který na firemním webu zveřejnil fotku člověka, jenž mu odcizil kolo. Dostal za to od Úřadu pro ochranu osobních údajů pokutu…

Znám ten případ. Úřad prodejce, pokud vím, nepokutoval za zveřejnění fotografie, ale za to, že člověka na ní označil za zloděje dříve, než policie začala vyšetřovat trestný čin. Rozporuplných, až nekonzistentních rozhodnutí však znám víc. Například jednomu nábytkářskému řetězci dovolil stejný úřad pořizovat a ukládat záznamy z kamer umístěných na parkovišti prodejny pouze v případě, že anonymita osob na videu bude zajištěna rozmazáním jejich obličejů. SPZ vozů ale směly zůstat čitelné. Ovšem poté úředníci téhož úřadu, ale v jiném městě, kde měl řetězec další prodejnu, rozhodli opačně.

HN: A vaše podnikání naráží na problémy s českou legislativou?

Naše zákazníky vzděláváme, co je a co už nemusí být v souladu se zákony. Čím jednodušší je sdílení videí z kamer, tím více případů "na hraně zákona" bude muset úřad řešit. Nevědomě nebo možná i vědomě porušují zákon například také bytové domy, které si do společných prostor instalují bezpečnostní kamery a nemají k tomu stoprocentní souhlas všech nájemníků. Větší ochrana jejich majetku jim však stojí za to obcházet zákon a při případné kontrole třeba tvrdit, že kamerový systém nefunguje.


HN: Může se k vaší službě v cloudu, tedy na vzdálený server, připojit jakákoliv bezpečnostní kamera?

V zásadě ano, pokud jde o IP kameru, a ne její analogovou verzi. Nenutíme klienty investovat do nového hardwaru, ale maximálně efektivně využít to, co už mají. Volitelně, pokud chce někdo kameru připojit do cloudu co nejrychleji a zároveň bezpečně, tak to jde díky krabičce, které říkáme Angelbox.


HN: Přemýšleli jste o výrobě kamer vlastní značky?

Ano, ale preferujeme partnerství s výrobci kamer. Máme třeba podepsané partnerství s firmou, která je v počtu vyrobených kamer dvojkou na trhu. Její kamery jdou do cloudu připojit na pár kliků i bez Angelboxu. Od léta tyto kamery budou dostupné i v Česku.

HN: Nyní utržíte kolem 350 tisíc dolarů ročně. Tvrdíte, že za čtyři roky už to bude 100 milionů dolarů ročně. Je to reálné? Jak toho chcete docílit?

Právě díky takovým partnerstvím, jako jsou ta s výrobci kamer. Spolupracujeme ale i se soukromými bezpečnostními agenturami, pojišťovnami, výrobci alarmů a routerů, poskytovateli internetu… Obratově nyní rosteme zhruba o osm procent měsíčně, na některých nových produktech i 100 procent měsíčně. Pokud náš celkový růst bude další čtyři roky v průměru 20 procent měsíčně, podaří se plán naplnit.

HN: Kolik máte celosvětově kamer připojených ke cloudu?

Zhruba 14 tisíc kamer z více než 170 ze­mí. Polovina je z USA. Druhým nejsilnějším trhem je teď pro nás Anglie s deseti procenty. Na konci letošního roku bychom měli mít připojených minimálně 35 tisíc kamer v cloudu.



HN: Jak si v této statistice stojí Česko?

Dlouho jsme měli web jen v angličtině. Českou verzi jsme spustili teprve před pár měsíci, přesto už máme přes tisíc kamer z Česka. Pracujeme na dalších jazykových mutacích. Hodně nám teď vyskočili zákazníci z Mexika, Argentiny a Španělska jen proto, že jsme zapracovali na španělské lokalizaci.


HN: Kdo v Česku nejvíce využívá vaše služby?

Například výrobní podniky, obchodní řetězce, majitelé kancelářských prostor. Připojeny jsou třeba i lyžařské areály, golfová hřiště či hotely, které vysílají živé záběry ze svého okolí.

HN: Který trh je pro vás vedle toho severoamerického nejzajímavější?

Hodně věříme v Japonsko, kde je dobrá penetrace technologií a zároveň výborná konektivita. Rychlost internetu je pro nás klíčová. Myslím si, že do dvou let si můžeme v Japonsku vést lépe než nyní v Severní Americe.

HN: Na čem stavíte svou konkurenční výhodu?

Na trhu je spousta bezpečnostních systémů, které se snaží řešit dílčí problémy, fungují ale moc autonomně, jsou složité, uzavřené pro jednu značku hardwaru a nejsou "connected". My se snažíme nabídnout nejjednodušší systém, jak pracovat s bezpečnostní kamerou bez ohledu na její značku. A následně vzdělávat zákazníky, že k videu si mohou navíc připojit řadu alarmů, senzorů a chytrých zařízení a poplachy pak sdílet třeba s vnukem, se sousedem nebo s bezpečnostními složkami.


HN: Je před vámi "svatba z rozumu", nějaký kapitálový vstup investora?

Letos nás čeká další investiční kolo. V prvním jsme od investorů získali 1,4 milionu dolarů a nyní se s nimi bavíme o podobné částce. Peníze nám umožňují do budoucnosti investovat rychleji, než bychom si mohli dovolit z našich současných příjmů, což je klíčové pro rychlý růst a obsazení trhu. Rozšiřujeme tým a zařazujeme vyšší rychlost. Vylepšujeme aplikace, které máme zatím v testovací verzi. V našem e-shopu s aplikacemi už zájemci stojí frontu. Máme asi tisíc objednávek na něco, z čeho zákazníci viděli jen pár fotek.

HN: Už v minulosti jste řekl, že nejlépe vydělané peníze spojené s dobrým pocitem jsou z řešení reálných problémů v oblasti zdravotnictví, bydlení a životního prostředí. Tyto oblasti vás byznysově lákají?

Rozhodně. Raději bych do médií prezentoval, kolik naše řešení zachránilo lidských životů, než kolik se díky němu podařilo chytit zlodějů. Těším se, až se Angelcam posune i do této oblasti. Ideální by bylo, kdyby se nám podařilo založit vlastní investiční fond, který by podporoval projekty z oblasti telemedicíny, vzdálené péče a ochrany zdraví. Bydlení i životní prostředí mě taky velmi zajímají. Jsem odpůrce hypoték a sympatizant s trvale udržitelným bydlením.

jarvis_5763b5cc498e89cb18605cb8.jpeg
Petr Ocásek umí z téměř každé bezpečnostní kamery udělat její chytrou verzi.
HN – Jiří Koťátko