reklama
reklama
1. 1. 2013 | poslední aktualizace: 18. 2. 2013  15:59

Leteckou výrobu v Česku čeká v roce 2013 růst. Pomůže modernizace L-410

Letecká výroba v Česku, to je 15 miliard korun obratu ročně a tisíce pracovníků ve výrobě i výzkumu. Jaký vývoj se dá v tomto odvětví očekávat v příštím roce? Na dotazy IHNED.cz odpovídal Zbyněk Hruška, šéf Asociace leteckých výrobců ČR.
Karel Tinl
Karel Tinl
šéfeditor IHNED.cz
Letoun L-410
Letoun L-410
foto: www.let.cz

V situaci, v jaké se letecký průmysl momentálně nachází, by si podle svých slov vzal na předpověď budoucnosti letecké výroby v Česku křišťálovou kouli a černého kocoura.

"Nicméně, v příštím nečekám výrazné výkyvy ani v jednom směru. Firmy by potřebovaly přijmout další zaměstnance, ale jsou omezeny množstvím dostupných kvalifikovaných lidí a těch přibývat nebude, spíše naopak – o technické obory zájem prostě není a tudíž nejsou ani absolventi," říká šéf Asociace leteckých výrobců ČR Zbyněk Hruška.

Pokud jde o obrat, očekává mírný nárůst, který můžou ohrozit jen výrazné otřesy na světových finančních trzích. "Řada firem pracuje na různých vývojových projektech a pomalu začne využívat jejich výsledky. Mimo to je ve světě stále zájem o malé dopravní letadlo L-410, vyráběné společností Aircraft Industries," doplňuje Hruška pro IHNED.cz.

reklama

Co konkrétně je třeba udělat, aby byla česká letecká výroba konkurenceschopnější, resp. aby se dále rozvíjela?

V současných ekonomických podmínkách můžeme ve světě hrát takovou úlohu, jaká přísluší průmyslu naší velikosti – podle počtu zaměstnanců jsme někde mezi Nizozemskem a Švédskem. Naše firmy jsou ale málo zapojeny do mezinárodních kooperací, a když už ano, pak jen velmi zřídka také do vývoje. Měli bychom tedy pracovat na větším propojení našich firem do mezinárodních leteckých programů včetně programů vývojových.

Další podmínkou rozvoje našeho leteckého průmyslu je existence jedné, maximálně dvou kapitálově silných společností, které na sebe navážou úzce specializované menší firmy a to především z kategorie SME. A tyto silné společnosti by měly mít buď svůj finální výrobek, anebo by měly být jedním z partnerů velkého mezinárodního (či evropského, chcete-li) programu.

Nesmím zapomenout ale ani na výrobce sportovních letadel kategorie ULL nebo VLA. V této oblasti jsme zatím na dobré úrovni – podívejte se třeba na produkci společností Czech Sport Aircraft, Evektor či Jihlavan Airplanes –, ale nesmíme usnout na vavřínech a musíme zajistit přiměřenou podporu i těmto výrobcům. V případě náznaků jakékoliv krize jsou totiž oni první, kdo je ohrožen.

Často se v obecné rovině hovoří o nedostatečné podpoře leteckého výzkumu a letecké výroby. O jakých částkách tu mluvíme?

Finanční podpora je u nás součástí celkové podpory z různých výzkumných, vývojových či inovačních programů a firmy, které se této podpoře těší, ji vysoutěžily v grantech ministerstev či jiných agentur nebo v rámci dotační politiky EU. Podpora jako taková, určená a priori pro letecký průmysl, totiž neexistuje; přesto si ale na nedostatek financí stěžovat nemůžeme. Je ale pravda, že omezená podpora či úplné vyloučení některých regionů znamená, že některé firmy finance nedostanou a také není zcela doceněn technologický aplikační výzkum.

Ještě větším problémem je nedostatek celkové koncepce rozvoje průmyslu s jasně definovanými prioritami ze strany státu. Zatímco v EU se leteckému průmyslu přikládá mimořádná důležitost, v České republice tomu tak není. Podpora totiž nespočívá jen ve financích určených na konkrétní projekty, ale obecně ve vytváření příznivé atmosféry pro průmyslovou činnost, to znamená např. snížení byrokratické zátěže, politickou podporu obchodních aktivit a pronikání na nové trhy, ochranu vlastních výrobců a v neposlední řadě třeba zadávání státních zakázek domácím firmám.

Jakým způsobem se podle vás bude vyvíjet kauza CASA? Udělali jsme dobře, že jsme pořídili právě tyto letouny? 

Nemohu hodnotit, zda výběr právě tohoto letounu byl správný; to je otázka na armádu a její zástupce – ti musejí vědět, zda CASA C-295M splňuje jejich požadavky například na dolet nebo nosnost a jiné. Ovšem z našeho, a musím předeslat, velmi úzce zaměřeného pohledu, by samozřejmě bylo lepší zvolit konkurenční letoun firmy Alenia Aeronautica, C-27J Spartan.

Důvod je jednoduchý, ostatně z odpovědi na předchozí otázku si jej lze domyslet: kompletní centroplán (tedy střední část křídla) tohoto stroje vyrábí společnost Aero Vodochody, takže armáda by takto dala najevo, že podporuje naše letecké továrny.

Kde hledat klíčové body české letecké výroby v roce 2013?

Například o letoun L-410 je ve světě stále zájem a modernizovaná verze nabídne ještě lepší užitné vlastnosti, takže je možné očekávat, že se bude dobře prodávat. A protože kromě finálního výrobce se na produkci podílí další zhruba dvě desítky firem z ČR, bude to přínos pro letecký průmysl celkově, nejen pro jednu společnost.

Ale mezi důležité body našeho průmyslu si dovolím zařadit i kooperační programy. Víte například, že i u nás se vyrábějí díly pro taková letadla, jako je Airbus A380, nebo vojenský transportní A400M, či dokonce kompozitní díly pro Boeing B787? Je to zásluha především firmy Letov letecká výroba, ale opět – nejen jejich.

V jaké oblasti letecké výroby je obecně budoucnost Česka? Na které trhy by se čeští výrobci měli orientovat případně přeorientovat?

Po rozpadu někdejších evropských struktur se český letecký průmysl více orientoval na civilní letectví a vojenské programy byly poněkud utlumeny. Tak by to mělo zůstat i do budoucna. Na vojenských programech se naše firmy budou podílet formou kooperací či zapojení do mezinárodních konsorcií, zatímco výroba civilních letadel, ať již malých dopravních letadel anebo letadel sportovních (pro všeobecné letectví) by měla pokračovat a rozvíjet se dál.

Stejně tak tu máme několik firem s velkým kooperačním potenciálem, neměli bychom proto vynechat ani tuto oblast. A pokud jde o trhy – neřeknu nic, co by již nezaznělo a naši výrobci se o to ostatně již po nějakou dobu pokoušejí. Pro naše letadla se jeví perspektivní Jižní Amerika a Asie, zvláště pak jihovýchodní, a také Afrika. Ale tam některá naše letadla již dávno létají.

Potěšující je, že se pomalu vracíme i na trhy, které jsme neuváženě vyklidili po rozpadu východního bloku, tedy především do Ruska. Budeme-li mluvit o letadlech sportovních, pak ta se prodávají především do Evropy a Spojených států; zájem o ně je ale úzce svázán s ekonomickou situací konkrétní země. Jak se postupně zvyšuje kupní síla obyvatelstva, a uvolňují se některá omezení, podaří se možná proniknout i na čínský trh.

Autoři: Karel Tinl
reklama
Zobrazit náhled
Zbývá 1000 znaků
sergserg (swrgsrg)
židovský otřepů krysa naplnění vaší zemi afrického lidoopy a moru...
saegsweg (wegweg)
rozdrtit zid krysy zid krysa bude vaše země, rozdrtit zid krysy
zdehrtseht (esathesh)
židovský otřepů krysa naplnění vaší zemi afrického lidoopy a moru...
tři poznámky (liberal shark)
1) Autor se nám tak nějak zapomněl zmínit o firmě Evektor. 2)...
Neříkejte prosím v okolí, že L410 je jeden z mnoha komunistických residuí, (sensor)
co tady zůstaly z doby socialismu určených dost výlučně pro sovětský...
Zobrazit diskusi
Nejčtenější
reklama
VIDEO
Zaměstnavatelé nechtějí až 35 procent uchazečů o místa kvůli nevhodnému obsahu na sociálních sítích.
Průzkum
Pracujte na svém profilu na sociálních sítích, radí odborníci na...
VIDEO
Baidu představuje své "chytré" hůlky.
reklama
reklama
reklama