Ztráty způsobené softwarovým pirátstvím rostou. Jaká je situace v jednotlivých částech světa

Podle studie Business Software Alliance (BSA) za rok 2010 činila míra softwarového pirátství v České republice 36 %, což ji řadí na 12. místo nejnižší míry na světě. Česko je tak blízko průměru Evropské unie.

Hodnota zisků ušlých tuzemským výrobcům softwaru dle odhadů činila zhruba 3,7 miliardy Kč.

Míra pirátství v tuzemských společnostech loni klesla přibližně o 3 procenta, ovšem zároveň stoupla o 2-3 procenta míra pirátství v domácnostech.

Analytická společnost IDC v roce 2008 došla k závěru, že snížení míry pirátství o deset procent by pro českou ekonomiku znamenalo během čtyř let vytvoření tisíců nových pracovních míst, vzrůst HDP o 8,9 miliardy korun a zvýšení výnosů z daní o téměř 2 miliardy korun.

foto: Thinkstock

Průměrná hodnota softwarového pirátství už čtvrtým rokem stagnuje na hodnotě 35 %.

Hodnota však není příliš vypovídající, v rámci EU se najdou státy s mnohem nižší mírou pirátství (Lucembursko 20 %), tak i mnohem vyšší (Bulharsko 65 %, Lotyšsko 56 %).

Ztráta související se softwarovým pirátstvím v Evropské unii za rok 2010 vyčíslila BSA na 10 miliard USD.

Průzkum ukázal, že Evropané většinou oceňují výhody legálního softwaru a podporují omezení pirátství.

foto: Thinkstock

Spojené státy se (spolu s Japonskem a Lucemburskem) podle studie BSA mohou pyšnit nejnižší mírou softwarového pirátství na světě (20 %).

Přesto způsobená ztráta činí přes 9,5 miliardy USD ročně.

Za nízkou mírou stojí efektivní uplatňování nejen trestněprávních sankcí, ale i široké možnosti domáhat se civilní žalobou náhrady škody.

Americká Software & Information Industry Association (SIIA) začátkem letošního roku "vyhrála" svůj první protipirátský případ v Evropě a uzavřela narovnání v řádu desítek tisíc dolarů s německým prodejcem nelegálních produktů Adobe na aukčním portálu eBay.

foto: Thinkstock

Míra softwarového pirátství v Rusku činila minulý rok podle BSA 65 %.

Rusku se daří snižovat míru softwarového pirátství již šestým rokem po sobě. To značí růst vymahatelnosti práva.

Pro Rusko je typické nízké povědomí uživatelů, co je a co není legální užití softwaru.

Výrobci softwaru doporučují Rusku zaměřit se i na legalitu softwaru užívaného státními orgány a podporovat vzdělávací iniciativy v oblasti duševního vlastnictví.

foto: Thinkstock

Ačkoliv Čína už zhruba 10 let díky mezinárodnímu tlaku, zejména USA, trestá výrobce a distributory nelegálních kopií softwaru, filmů a hudby, teprve díky nové legislativě a vládním kampaním se jí, alespoň dle průzkumu společnosti Chinalabs zveřejněného začátkem května, podařilo snížit meziročně (2009-2010) podíl pirátství o 2 procenta (BSA uvádí míru softwarového pirátství 78 %).

Na trzích, jako je Čína nebo Indie, hraje stále větší roli tlak soukromých výrobců softwaru, kteří se dožadují stejné úrovně ochrany, jakou mají na svých trzích jejich západní konkurenti.

foto: Thinkstock

Celosvětové ztráty způsobené softwarovým pirátstvím vyčísluje studie BSA za rok 2010 na rekordních 59 miliard USD při míře softwarového pirátství 42 %.

Paradoxem je, že podíl nelegálního softwaru ve vyspělých regionech mírně klesá, avšak způsobované ztráty globálně stále rostou. Velký vliv na to mají rychle se rozvíjející ekonomiky asijských, afrických a latinskoamerických zemí. V některých dosahuje podle BSA podíl pirátských produktů i více než 90 % (Gruzie, Zimbabwe).

Za vysokým podílem nelegálního užívání softwaru stojí i nedostatečné vzdělání uživatelů, kteří si často nejsou vědomi, že způsob, jak software získali, či jak jej užívají, je nelegální.

foto: Thinkstock