Podnikatelé ve slunečním byznysu: „Lidé na nás koukají jako na příživníky“

Pětatřicetiletý Michal Budina se loni vrhl na do té doby perspektivní obor – spoluzaložil společnost SolarCo, jež připravuje projekty malých solárních elektráren. Klienty jsou především lidé, kteří by rádi osadili zahrady a střechy svých rodinných domků fotovoltaickými panely a z nich pokrývali vlastní spotřebu elektřiny.

„To, čím teď hrozí ČEPS, poškodí hlavně drobné investory a malé firmy, jako jsme my,“ říká.

Velcí distributoři elektřiny, společnosti ČEZ a E.ON, totiž vyslyšeli monopolního správce rozvodné sítě, státní firmu ČEPS, a v úterý přestali vydávat kladná stanoviska k nově plánovaným solárním elektrárnám. A to bez ohledu na jejich výkon. Z těch se v tu chvíli stanou drahé, nevratné ozdoby pro ekologické nadšence.

„Když jste napojen do sítě, distributor od vás elektřinu vykupuje za pevně stanovenou cenu. Investice do zařízení se pak vrátí zhruba za osm až devět let,“ vysvětluje Budina princip malých soukromých solárních elektráren.

Když ale investor nezíská od distributora kladné stanovisko k připojení, nemůže získat licenci na výrobu elektřiny, nedomůže se připojit do sítě a nedostane se k dotovaným výkupním cenám elektřiny. Takže investice vynaložené na relativně drahé fotovoltaické panely s dalším příslušenstvím se mu nikdy nemohou vrátit. A firmy jako SolarCo přijdou o práci.

Pověst fotovoltaiky se zhoršila

Že se atmosféra kolem fotovoltaiky změnila, potvrzuje také Jiří Žemlička z pražské společnosti Green Sun Partners. Za poslední půlrok prý jejich výdělečný byznys získal velmi špatnou pověst.

„To, co se objevuje v médiích, má za následek, že se zpomalilo a zkomplikovalo jednání s úředníky nebo vlastníky pozemků. Lidé na vás automaticky koukají, jako byste byl nějaký příživník, který parazituje na státu,“ říká spolumajitel firmy, která se zaměřuje především na vlastní solární projekty.

Podnikatelé se shodují v tom, že změny systému jsou nutné. A prý by k nim mohlo dojít i na základě nynější vypjaté diskuse. „Věřím ve zdravý rozum,“ tvrdí Budina. Nemalou roli v současné situaci totiž podle obou byznysmenů hrají nadsazené projekty.

Giganti jako ČEZ či E.ON dosud vydávali kladná stanoviska, aniž by detailněji zkoumali jejich kvalitu a proveditelnost. Snadno se pak mohlo stávat, že investor mohl požádat o výkon, který nebylo možné instalovat na danou plochu.

Příkladem může být žádost o střešní elektrárnu, která by měla výkon jako hektarová solární pláň. „Nikdo nezkoumal podnikatelský záměr, to by se mělo změnit,“ říká Žemlička. „Do byznysu vtrhla řada spekulantů, hovoří se o tom, že stojí až za 70 procenty všech žádostí,“ dodává.

Spíše než ukončit povolování elektráren by se prý měly změnit podmínky získávání rezervací. Dalším z důvodů, proč se solární byznys nyní zadrhává, je údajně nepřipravenost distribuční sítě. O podpoře fotovoltaiky se rozhodovalo v roce 2004 a dal se očekávat její rozmach. Podnikatelé tvrdí, že stát teď svádí vinu na jiné, ačkoli by měl začít u sebe. Tento názor má vlivného zastánce.

„Namísto investic do chytrých sítí, které umějí velice dobře pojmout mnoho malých, nestabilně vyrábějících obnovitelných zdrojů, stavíme staré sítě pro jaderný proud,“ říká ministr životního prostředí Jan Dusík.

Tématu solárních elektráren se věnují středeční Hospodářské noviny

• Diskuse
• Celkem 477 příspěvků