Hon na piráty: Soudní obsílku může v Česku čekat 12 tisíc firem

V průběhu dubna obdrží 12 tisíc tuzemských firem poštovní obsílku kvůli podezření z možného užívání nelegálního softwaru. Protipirátská organizace BSA (Business Software Alliance) se v těchto dnech na firmy obrací s výzvou, aby provedly kontrolu legálnosti softwaru užívaného při podnikání.

„U části obeslaných firem máme podezření z pirátství na základě různých oznámení, která jsme obdrželi většinou z anonymních zdrojů. Další patří do kategorie společností, které jsou podle naší analýzy vystaveny velkému riziku softwarového pirátství,“ uvedl Jan Hlaváč, tiskový mluvčí protipirátské organizace BSA.

V Česku se podle poslední analýzy BSA užívá 37 procent softwaru nelegálně. Kvůli pirátství tuzemské softwarové firmy přicházejí ročně o tržby v hodnotě 3,6 miliardy korun.

Magnet pro menší firmy

Nejvíce pirátského softwaru je ve společnostech do sta zaměstnanců. Zejména specializované společnosti, například konstruktéři, architekti, designéři či grafici, mohou instalací pirátského softwaru snížit náklady na podnikání až o statisíce korun.

"Další kategorií firem s vysokým výskytem nelegálního softwaru jsou specializované společnosti z kreativních oborů, například architekti, reklamní agentury, designéři, inženýrské společnosti,“ vyjmenovává závěry analýzy Hlaváč.

Co do prevence pirátství jsou naopak nejlépe hodnoceny firmy s více než 250 počítači, kde jsou zpravidla zavedeny dobře fungující kontrolní mechanismy. "Mezi ně patří důsledná správa užívaného softwaru, přehled o nákupu počítačového vybavení, existence interních pravidel pro práci se softwarem a proškolování zaměstnanců,“ dodává Hlaváč.

Značné procento případů v registru BSA vyšetřovaných policií vzniklo na základě udání či vyostřeného konkurenčního boje. Ten je tradičně patrný zejména mezi designéry, grafiky, architekty, projektanty či návrháři průmyslových konstrukcí a strojů.

Čtvrtmilionové odškodné

Za užívání nelegálního softwaru ve firmě je zodpovědný každý, kdo se na jeho šíření podílel, ať už aktivně, například jeho instalací, či pasivně – třeba tím, že jeho šíření toleroval nebo například i schválil. O míře odpovědnosti a výši trestu rozhoduje soud.

"Ten může uložit vysoké peněžité tresty, nařídit propadnutí věci, či dokonce uložit trest odnětí svobody až do výše osmi let,“ vyjmenovává Jan Hlaváč.

Tyto tresty navíc nemají vliv na výši odškodnění poškozených výrobců softwaru, kteří se mohou domáhat vysokých finančních kompenzací: až dvojnásobku ceny nelegálně užívaného softwaru.

"Průměrná výše odškodného se letos vyšplhala na 260 tisíc korun. Chce-li dotyčná firma příslušný software nadále užívat, musí jej samozřejmě ještě řádně zakoupit. Uváděné částky navíc neobsahují náklady na právní zastoupení obviněných a další náklady vyplývající z trestního či občanského soudního řízení,“ uzavírá Hlaváč.

• Diskuse
• Celkem 67 příspěvků