Během minulého týdne bylo Česko blackoutu velmi blízko. Kvůli přívalu elektřiny, směřující většinou ze severu na jih, se v některých hodinách přes českou soustavu valilo více než 3500 megawattů elektřiny, tedy třiapůlnásobek obvyklého množství.

V této situaci může jediná nečekaná nehoda způsobit kolaps sítě. Aby k němu nedošlo, museli technici přesměrovat toky do méně vytížených částí sítě a sáhnout i k omezení výroby v některých českých a zahraničních elektrárnách. Omezilo se také obchodování s elektřinou.

ČR krok od blackoutu

Jak výpadek probíhá

Pokud dojde k přetížení sítě a následně k jedné či více poruchám, může dojít k místnímu blackoutu. Elektřina pak na základě fyzikálních zákonů "teče" v rámci sítě jinam a je na dispečerech přenosové soustavy v celé Evropě, aby ji "uřídili". Mohou vypínat nebo naopak zapínat jednotlivé elektrárny, proud směřovat do méně vytížených oblastí soustavy a podobně. Pokud se jim to nepodaří, blackout se může kaskádově šířit. Jeden lokální blackout tak může způsobit přetížení a výpadek sítě v jíné části soustavy nebo státu. Takto například v roce 2006 způsobil místní výpadek v Německu problémy ve Francii a Itálii.

Nebezpečí v Česku

Největší riziko blackoutu hrozí jihozápadu České republiky. Proudí tudy totiž elektřina ze severu Evropy na jih do Německa a dále do Rakouska či na Balkán. Většinou jsou závady opraveny během několika hodin, problém ale bývá spíše s opětovným nastartováním elektráren, které dispečeři nařídí vypnout. V nejhorších případech může nedostatek elektřiny trvat i několik dní.

Podle šéfa ČEPS Vladimíra Tošovského jsou řešením vyšší investice do zkvalitnění soustavy.

"Problematiku ale musíme řešit i na evropské úrovni,“ dodává Tošovský. Hlavní problém podle něj je, že se staví stále nové větrné elektrárny bez potřebných rozvodných sítí.

Jedním z hlavních faktorů, které vysoké přetoky elektřiny způsobují, je stále rostoucí výkon větrných elektráren na severu Německa. Ty měly ještě před deseti lety výkon kolem šesti tisíc megawattů, nyní se blíží 30 tisícům. Pro srovnání – jedná se o výkon 15 českých Temelínů.

Dopady případného blackoutu na Česko by byly katastrofální. A velmi drahé. Bez elektřiny nelétají letadla, nejezdí vlaky, nefungují banky, zásobování a bez semaforů se hroutí doprava i ve městech. Nefungují pevné linky ani mobilní telefony či internet. Potraviny se začnou kazit a přestane téct pitná voda.

Podle studie, kterou si nechalo vypracovat ministerstvo průmyslu a obchodu, by dvoutýdenní výpadek elektřiny ve třech krajích přišel státní kasu zhruba na 15 až 22 miliard korun.

Jak reálná je v Česku hrozba blackoutu? Může k němu někdy v budoucnu dojít? Poroste pravděpodobnost jeho možného vzniku? Bojují s podobným problémem kvůli Německu i další státy?

Na tyto a další otázky odpovídal Vladimír Tošovský, šéf představenstva ČEPS.