Česká ekonomika zaznamenává největší růst spotřebitelských cen od roku 2012, způsobený tím, že lidé mají v době hospodářské prosperity vyšší platy a více utrácejí. Nárůst inflace, který potvrdila data za říjen, může podle analytiků vést k tomu, že Česká národní banka (ČNB) bude pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb aby cenový trend udržela pod kontrolou.

Ceny zboží, potravin a služeb se v říjnu zvýšily meziročně o 2,9 procenta, což je nejvyšší hodnota za více než pět let. Údaj je vyšší, než očekávalo všech 13 analytiků oslovených HN ještě před zveřejněním dat. Meziměsíčně ceny vzrostly o 0,5. Uvedl to ve čtvrtek Český statitický úřad na svých webových stránkách.

Koruna v reakci na statistiky posílila na nejsilnější hodnotu za euro od roku 2013. Česká měna posílila až na úroveň 25,51 za euro, z 25,60 před publikací dat.

"Centrální banka bude muset v utahování měnové politiky pokračovat. Úvěry, včetně těch hypotečních, tak budou postupně zdražovat," reagovala na data Jana Steckerová, ekonomka z investičního bankovnictví Komerční banky.

Podle statistiků se na říjnovém meziročním růstu podílel hlavně růst potravin, zejména zeleniny. ovoce, vajec i másla. Rostly také ceny pečiva.

 
ČNB po zveřejnění dat uvedla, že říjnová inflace je v souladu s aktuální prognózou banky. "To přitom platí nejen o celkovém údaji, ale rovněž o jednotlivých složkách cenového vývoje," sdělila banka v prohlášení na svém webu.

 

"Inflace setrvá ve zbytku letošního roku i po většinu roku příštího nad dvouprocentním cílem, nicméně v rámci jeho tolerančního pásma. Celkové inflační tlaky v současnosti kulminují, přičemž odrážejí zrychlující mzdovou dynamiku v podmínkách robustního růstu domácí ekonomiky," oznámila ČNB. Centrální banka také řekla, že vyšší úrokové sazby výhledově inflace zmírní, ačkoli tlak na vyšší ceny bude nadále převažovat nad protiinflačním působením levnějšího dováženého zboží, způsobených silnější korunou. Zároveň odezní jednorázové vlivy. Podle ČNB se meziroční míra inflace na přelomu let 2018 a 201 vrátí shora k dvouprocentnímu cíli.

Vývoj cen je vodítkem pro Českou národní banku při rozhodování zda opět zvýšit úrokové sazby. Podle některých analytiků by ČNB mohla ke zvýšení přistoupit už na svém dalším měnovém zasedání 21. prosince. Zvýšení sazeb pak postupně dopadá na ceny úvěrů a hypoték. Když minulý týden ČNB zdvojnásobila svoji hlavní úrokovou sazbu na 0,5 procenta, zdůvodnila opatření obavami, že inflace se vzdaluje od dvouprocentního tempa, který je podle banky pro ekonomiku optimální.

Česko a Velká Británie jsou v Evropě jedinými zeměmi, kde se zvedají úrokové sazby. Tuzemská ekonomika je spolu s Lotyšskem, Polskem a Rumunskem mezi nejrychleji rostoucími zeměmi v Evropské unii. Čeští spotřebitelé mají vyšší platy, víc utrácejí a to se přelévá do hospodaření firem a do historicky nejnižší nezaměstnanosti. Více peněz v peněženkách lidí se rychle projevilo i růstem cen zboží a služeb - inflací. Vyšší sazby – a tím pádem dražší úvěry na investice nebo hypotéky – mají postupně omezit spotřebu a přibrzdit ekonomiku, která podle centrálních bankéřů již vykazuje známky přehřívání.

Ekonomka Steckerová si sice nemyslí, že dojde k dalšímu zvýšení klíčové sazby už v prosinci, čekává ale, že ČNB ji bude zvyšovat každé čtvrtletí o čtvrt procentního bodu až do prvního kvartálu 2019. Klíčová sazba centrální banky by tak na začátku roku 2019 mohla být na úrovni 1,5 procenta.

Říjnový růst míry inflace na úroveň 2,9 procenta nečekal nikdo ze třinácti analytiků, oslovených před zveřejněním v anketě HN. Osm analytiků předpovědělo růst 2,8 procenta a pět si myslelo, že inflace zůstane na stejné úrovni jako v září, tedy 2,7 procenta.

Většina analytiků teď očekává, že v posledních dvou měsících roku inflace zpomalí, ale zůstane nad dvěma procenty. Ke zpomalení také dojde v důsledku statistického efektu - růst cen se bude měřit vůči vyšší základně z konce loňska, kdy inflace poskočila kvůli zavedení elektronické evidence tržeb.

Podle statistiků ovlivnil meziroční nárůst cen nejvíce vývoj v oblasti ovoce a zeleniny. Ceny zeleniny přešly z cenového poklesu v předchozím měsíci k růstu 10,4 procenta, ceny ovoce byly vyšší o 8,2 procenta. Cena vajec poskočila dokonce o 36,4 procenta.

Do meziročního srovnání se také promítl vliv pekárenských a mléčných výrobků a masa. Ceny sýrů šly nahoru o 12,7 procenta a másla o 50,7 procenta. Druhé v pořadí vlivu byly ceny v oddíle bydlení, kde se zvýšily ceny čistého nájemného o 2,9 procenta.

Pozn.: Cenový index spočtený jako podíl z průměrných cen uvedených v tomto grafu nemusí odpovídat oficiálně publikovaným indexům.