V listopadu 2015 poslanci schválili zákon, podle kterého by veřejnost měla dohlédnout zhruba na 690 miliard korun ročně, jež se v eráru utratí. Mnohým firmám ovládaným státem, kraji či obcemi se ale do takového informačního striptýzu v registru smluv nechce a vymyslely nejrůznější způsoby, jak se nepříjemné povinnosti vyhnout.

ČEPS potřebuje dluhopisy

Státní firma ČEPS, zajišťující provoz přenosové soustavy, vydala loni v září dluhopisy. Díky tomu mohla přestat zveřejňovat smlouvy v registru smluv. Firma využila výjimku v zákoně, kterou původně poslanci prosadili jen pro ČEZ − tedy že státní akciovka, která má obchodovatelné cenné papíry, se může registru vyhnout.

Tím se ovšem razantně zvýšil zájem dalších státních podniků o vydávání dluhopisů. "Pokud jde o zveřejňování smluv v registru smluv, ČEPS postupuje striktně podle předmětného zákona," říká mluvčí ČEPS Barbora Peterová a dodává, že dluhopisy firma potřebuje na své investiční záměry.

ČEPS vydal dluhopisy a zmizel z registru smluv. Pražská plynárenská také najednou našla zalíbení v dluhopisech.

A podobně mluví i bývalý ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek, za jehož úřadování jemu podřízený ČEPS dluhopisy vydal. Říká, že o emisi věděl: "Byl jsem ubezpečen panem generálním ředitelem, že vše je lege artis."

Podle autora zákona o registru smluv Jana Farského (STAN) se ale ČEPS jen vyhýbá plnění povinností: "Při schvalování zákona se enormně snažili, aby se na ně nevztahoval. Konkurenci ve svém oboru nemají, argumenty tak neměli, vyhověno jim tedy nebylo. Když se ze zákona nevyňali pomocí argumentů, vyřešili to takto," říká.