Největší tuzemský výrobce elektřiny ČEZ zveřejnil své výsledky za posledních tři čtvrtě roku. Ačkoliv se oproti loňskému roku skokově zvýšily ceny elektřiny z 20 na 38 eur za megawatthodinu, zvýšil ČEZ zisk především díky jednorázovým transakcím. Konkrétně výnos vzrostl o 13 procent na 19 miliard korun.

Generální ředitel Skupiny ČEZ Daniel Beneš rozebírá v rozhovoru pro HN nejen zveřejněné výsledky, ale také své představy o budoucnosti společnosti. Chce přirozeně zvyšovat zisk a nedrží se zrovna při zdi, v jeho vizi má firma do roku 2025 vydělávat přes 40 miliard korun. 

HN: Jak hodnotíte výsledky ČEZ za první tři kvartály? Oznámili jste pokles provozního zisku...

Hodnotím je celkem pozitivně, myslím si, že nikoho nepřekvapujeme. Já sám za sebe se domnívám, že je důležitější se dívat na očekávku celého roku. Tam jsme našim investorům a akcionářům potvrdili, že předpokládáme čistý zisk očištěný, z něhož se počítá dividenda, na úrovni 19 miliard korun. To by pro investory nemělo být žádné překvapení. 

HN: Čistý zisk se vám ale nedaří držet díky lepším výkonům firmy, ale hlavně díky jednorázovým transakcím. Nyní prodeji bytů v Písnici a prodej akcií MOL. 

To ani nepopíráme. Roky 2017 a 2018 jsou z hlediska čísel pro ČEZ vůbec nejobtížnější. A tyhle dvě jednorázové transakce nám velmi pomohly. 

HN: Proč se výkony ČEZ zhoršují? 

Největší negativní dopad jsou nízké ceny elektřiny, i když se to už začíná zlepšovat. Cena elektřiny před pěti lety byla úplně někde jinde. 

HN: Ty ceny se ale skokově zlepšily, loni na jaře stála něco přes 20 eur, nyní se pohybuje okolo 38 eur za megawatthodinu. Čekáte nějaké výrazné zlepšení? 

Rok 2018 už je z velké části předprodaný, ale obecně předpokládám, že ceny elektřiny budou výhledově spíše stagnovat, nebude už moc růst. Výkyvy cen navíc dnes způsobují jednorázové události. Loni například vyskočily kvůli neplánovanému odstavení jaderných elektráren ve Francii.

Pokud se ale Čína například rozhodne, že se bude chovat více environmentálně a nebude spotřebovávat tolik uhlí ve svých elektrárnách, tak to rozhodí celou bilanci uhelného tradingu. A cena elektřiny poletí dolů.

HN: Takže po příštím roce bude ČEZ z nejhoršího venku? 

Z hlediska čísel určitě ano. 

HN: Kdy budete zase stabilně vykazovat zisky nad 20 miliard korun bez toho, abyste museli něco prodávat? 

Energetika je dlouhodobý byznys. Nebudou to razantní skoky, ale plánujeme postupné zlepšování z roku na rok. Chceme, abychom se do roku 2025 dostali na čísla, kde jsme byli před krizí. 

HN: To se bavíme o 40 miliardách zisku. Kde to chcete vzít? 

Na nové energetice. 

HN: Tam jste plánovali na provozním zisku tři miliardy ročně. Teď chcete dvacet... To nevychází. 

Ten náběh je postupný. Ale každý rok je zlepšení. Musíte si uvědomit, že to bude trvat ještě osm let. Jen nyní vzrostl provozní zisk před odpisy nové energetiky o více než 40 procent. A výroba z nové energetiky už tvoří 20 procent celkové výroby skupiny.

Je tu také akviziční růst. Vedle obnovitelných zdrojů se chceme zaměřit i na služby firmám a decentrální energetiku. Právě v této oblasti jsme letos koupili firmu Elevion. To je pro nás mimořádná firma a naše nejvýznamnější akvizice v letošním roce. Je to velká tradiční společnost a lídr na německém trhu v poskytování energetických služeb. Mezi její zákazníky patří automobilky, IT firmy, letecký průmysl... Má tržby osm miliard a přes 1800 zaměstnanců. Když vezmete Elevion a přidáte k tomu naši dceřinku ESCO, tak jsme v této oblasti ve střední Evropě již důležitý hráč. Vidíme tu velký potenciál. Ať už jde o energetické služby zákazníkům, energetické hospodářství podnikům, nebo bateriové systémy. A byznys ESCO je velká část nové energetiky.  

HN: Co budete nakupovat dál? 

Je to kontinuální růst a řada malých kroků. Zmiňoval jsem už Elevion, proběhla také akvizice společnosti KART, která se zabývá službami v technické údržbě budov, koupili jsme podíl ve Vulogu, který zajišťuje software pro sdílení aut. Náš fond Inven Capital si vede také dobře. Oceněním je třeba i vyjednávání s Evropskou investiční bankou, že nám svěří do správy svoje finanční zdroje. Bavíme se o částce asi 50 milionů eur. To je uznání profesionality našeho investičního týmu. 

HN: Plánujete koupi dalších větrných parků? 

Kolegové sledují francouzský a německý trh a mají několik rozpracovaných akvizic. Ale nebudu je zmiňovat, aby nám je někdo nevyfoukl. Nyní se také intenzivně věnujeme i Česku. 

HN: Vítr v Česku? Zde ale výstavba prakticky stojí. 

Z dlouhodobějšího pohledu, pokud se podíváte na státní energetickou koncepci, je pravděpodobné, že se tu větrné elektrárny ještě postaví. Může za to i posun technologie, kdy nové elektrárny jsou designované tak, že fungují i při menším větru.  

HN: Zvažovali jste i výstavbu větrných parků v Polsku, připravené projekty vám ale zablokovaly kroky tamní vlády. Některé zahraniční firmy zvažují arbitráž. Přidáte se také? 

Zatím bych nekomentoval, jestli půjdeme do arbitráže. Je to předčasné. 

HN: Jak vypadá prodej vašich aktiv v Bulharsku? 

Rádi bychom prodej zvládli do konce roku. To by potenciálně mohla být velká divestice. 

HN: Za kolik? Platí, že byste mohli dostat přes osm miliard? 

Řádově to sedí, ale jednání nejsou skončená. Uvidíme, jak vysoká bude finální suma. 

HN: Blíží se rozhodnutí o výstavbě nových jaderných bloků. Jak to vypadá? 

Zde žádné velké změny nejsou. Vládní výbor, který se sešel v létě v Dukovanech, rozhodl, ať rozpracujeme tři varianty. První počítá s tím, že by nový blok stavěla dceřiná firma ČEZ s nějakou formou zapojení či garance státu.

Druhá varianta, že by tuto dceřinku koupil stát, aby to nemusel brát jako investici obchodní, ale spíše jako k investici infrastrukturní, jako jsou dálnice.

Třetí varianta, která vyžaduje větší součinnost vedení ČEZ, ministerstva průmyslu a ministerstva financí, je případná transformace či rozdělení ČEZ. K tomu se dělají nyní analýzy, které bude moci nová vláda využít.

HN: Dokdy musí být rozhodnuto? 

Podle harmonogramu by se na jaře mělo spustit výběrové řízení na dodavatele na klíč. S tím ale nemůžeme začít, aniž by bylo jasné, kdo je ten investor, pro kterého se to soutěží. 

HN: Jakým způsobem si myslíte, že výsledek voleb a výhra hnutí ANO ovlivní finální řešení?

To neumím komentovat. Ale rozhodnutí padnout musí. Transformací navíc prochází i ostatní firmy v regionu. E.ON, RWE, těch příkladů je víc. Navíc – nejde u nich o nějaké rozhodnutí o tom, kdo postaví nové jaderné bloky. Ty firmy reagují na to, jak se obor energetiky vyvíjí.