Podnikatelé se pomalu stávají těmi, kdo táhnou domácí výzkum a vývoj. Za posledních sedm let vzrostly jejich výdaje na výzkum o sto procent. Nejvíc peněz šlo do strojírenství, digitální ekonomiky, elektroniky nebo léčiv. Údaje vyplývají z nového průzkumu, na kterém spolupracovala Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR s Českou spořitelnou a analýzou Rady pro výzkum, vývoj a inovace.

Na průzkumu se podílelo pět stovek malých a středních firem. Z dotazníků mimo jiné vyplynulo, že sedm procent z nich spolupracuje samostatně například s Akademií věd nebo vysokými školami a devět procent se na to chystá. Kvůli riziku neúspěchu a finanční nebo časové náročnosti až 79 procent podnikatelů nechce spolupracovat na výzkumu s nikým jiným. "Tyto podniky si mohou dělat vlastní výzkum," vysvětluje předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Karel Havlíček.

Přestože se většině podnikatelů do společného výzkumu nechce, jejich význam v rámci celkových investic do vědy roste. Studie ukazuje, že za rok 2016 došlo vůči předcházejícímu roku k celkovému poklesu výdajů na výzkum, a to z 88 miliard korun na 80,1 miliardy. Zatímco peníze od státu byly stejné (28,5 miliardy), ty evropské kvůli technickému výpadku klesly z 13,8 miliardy na 2,7 miliardy. Jediným rostoucím segmentem tak byl podnikatelský sektor, jehož výdaje na výzkum a vývoj se zvýšily z 45,6 miliardy korun na 48,2 miliardy. 

Sázka na dotace

"Nesmíme se nechat uspokojit tím, že výdaje na výzkum a vývoj jsou dnes na slušné úrovni," tvrdí předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Karel Havlíček. Poukazuje na fakt, že podnikatelé růst svých firem až příliš často opírají o dotace - až polovina podniků financuje inovace z evropských peněz.

Podnikatelé mají před sebou ještě tři roky, kdy jim bude Brusel posílat peníze na inovace. Po roce 2020 se vše změní a oni budou muset spoléhat hlavně na sebe. "Dostaneme se mezi významnější země a Evropa bude dávat méně i kvůli brexitu a dalším tématům. Strukturální fondy, které budou od roku 2020 zásadně redukovány, se tak stávají tikající bombou tuzemského výzkumu," dodává Havlíček.

Havlíček: Je potřeba změnit podmínky podpory

Většina západních evropských zemí dává podnikatelům na výzkum a vývoj daňové úlevy. Podobný systém funguje i v Česku. Před nedávnem však Hospodářské noviny upozornily na praktiky berních úředníků. Ti dostávají odměny v závislosti na tom, s jakým nasazením doměřují firmám daně. Navíc se ukázalo, že v každém regionu jsou úředníci jinak aktivní. Více o celém případu zde. "Firmy se dostávají do smyčky, a než aby využily možnosti daňového odpisu, raději od výzkumu ustupují," upozorňuje Havlíček.

Aby mohly české firmy nadále investovat i po roce 2020, respektive 2023, dokdy bude dobíhat staré programové období, musí se podle Havlíčka změnit podmínky podpory výzkumu i chování finanční správy. Zároveň se budou muset podnikatelé naučit brát úvěry a záruky od komerčních bank nebo Českomoravské záruční a rozvojové banky s podporou Evropské investiční banky.