Maďarská petrochemická skupina provozuje čtyři rafinerie a dva petrochemické závody v Maďarsku, na Slovensku a v Chorvatsku. Kromě toho vlastní síť téměř dvou tisíc čerpacích stanic ve 12 zemích střední a jihovýchodní Evropy. Na českém trhu je dvojkou a provozuje přes 300 benzinek. Celá skupina letos předpokládá provozní zisk 2,3 miliardy dolarů (50,7 miliardy korun). Viceprezident MOL Ferenc Horváth hovořil s HN o plánech skupiny pro příštích několik let.

Jak vidíte budoucnost fosilních paliv?

Můj odhad je, že tu budou ještě nejméně čtyřicet let. Žádný větší nárůst jejich spotřeby však dlouhodobě nečekám. Určitě ale mají před sebou ještě pár dobrých let. Poptávka v regionu střední a východní Evropy navíc roste. V delším časovém horizontu se ovšem jejich využití určitě sníží. Naopak zcela jistě během příštích 10 až 15 let poroste na benzinkách význam doplňkových služeb, které přímo nesouvisí s prodejem paliv.

Maďarskému ropnému podniku MOL klesly zisky. Mohou za to mimo jiné rostoucí náklady na suroviny

Pokud jste skeptik ohledně budoucnosti fosilních paliv, tak jak chce MOL jako petrochemická skupina tenhle výpadek nahradit?

Příležitostí je pro nás rostoucí trend ve spotřebě speciálních chemikálií, které v tržbách nahradí motorová paliva. Věnujeme jim stále větší pozornost a chceme, aby se MOL díky nim stal hlavní chemickou společností v regionu střední a východní Evropy. Jen do roku 2021 firma investuje asi dvě miliardy dolarů. A do roku 2030 plánujeme investovat až 4,5 miliardy dolarů (přibližně 130 miliard korun - pozn. red.).

Kolik z toho půjde do speciálních chemikálií?

Přibližně polovinu investujeme do nových petrochemických kapacit. Ty budou výhledově mnohem důležitější než rafinerie, které loni vytvořily 40 procent našeho provozního zisku. Chceme v budoucnu dělat polotovary a speciální petrochemické produkty, kde můžeme získat větší marže. Aktuálně firma nejvíce investuje do výroby polyolů. Podepsali jsme smlouvu s německými firmami Evonik a Thyssenkrupp, a získáme tak potřebné technologie. Do tří let vytvoříme výrobní linku. Staneme se předním hráčem v Evropě a největším ve střední a východní Evropě. Už teď MOL patří mezi desítku největších evropských producentů polyolu.

Proč je tahle část chemické výroby pro MOL tak zajímavá?

Polyoly se používají jako surovina pro polyuretanové pěny. A ty odebírá automobilový průmysl, výrobci obalů nebo nábytku, jsou důležité i pro stavebnictví.

Jedním z nových trendů, který jako provozovatel benzinových stanic musíte brát v úvahu, je nastupující elektromobilita. Jaké tady máte plány?

Je pravda, že elektromobilita už začíná být vedle fosilních paliv konkurenceschopná. I když jsme petrochemická firma, tak akceptujeme, že její doba přichází. Může to být kolem roku 2030 nebo o něco později. Ale stane se to. Proto připravujeme vlastní dobíjecí stanice v pěti zemích, kde působíme.

Kolik dobíječek pro elektroauta chcete mít?

Instalujeme je na přibližně 200 našich čerpacích stanicích. Někde jsme ale jen partneři a nebudou nám přímo patřit. Rozvoj sítě také hodně závisí na budoucích regulacích. Zajímají nás i evropské dotace, které jsou s rozvojem elektromobility propojené.

A kolik dobíječek budete mít v Česku?

Mezi třiceti až čtyřiceti.

Považujete za alternativu k fosilním palivům i další typy paliv?

V tuto chvíli je podle mě elektromobilita jedinou větší konkurencí pro benzin a naftu. Ostatní alternativy, jako jsou CNG nebo LPG,už tak zajímavé nejsou. U vodíku je zase těžké odhadnout, kam se tahle technologie vyvine. MOL to navíc jako společnost moc ovlivnit nemůže. Teď reagujeme hlavně na vývoj v elektromobilitě.

Jak velkou část tržeb vlastně retail pro MOL představuje?

Máme přes dva tisíce benzinek, které se letos vyčlenily do samostatné divize. Ta se na provozním zisku firmy podílí mezi 12 až 14 procenty.

V Česku se stal MOL pomocí nákupů v posledních letech dvojkou v počtu čerpacích stanic. Stačí vám tenhle podíl na trhu, nebo máte zájem sesadit Benzinu z pozice lídra trhu?

Máte pravdu, že v posledních třech letech jsme získali významný podíl na trhu. Naším cílem je být ve všech zemích, kde působíme, mezi třemi největšími. V Česku jsme toho dosáhli.

Komárek chtěl ovládnout chorvatskou ropnou společnost INA. O rozhodující podíl má ale zájem tamní vláda

Nové akvizice tedy nechystáte…

Počet příležitostí pro smysluplný nákup se v celé střední Evropě snížil. To je realita.

MOL působí i v Chorvatsku, kde vůči vám místní vláda vytváří dost velký tlak kvůli privatizaci rafinerií, kde máte 49 procent a manažersky je kontrolujete. Byli byste ochotni podíl v chorvatské petrochemii prodat?

Chorvatská vláda loni rozhodla, že chce podíl MOL odkoupit. Pozice skupiny je, že jsme otevřeni jednáním, protože INA není z hlediska výše tržeb celé skupiny nijak zásadní. Chci ale zdůraznit, že jsme tuhle firmu převzali v době, kdy byla téměř v bankrotu. Teď už INA není ve ztrátě, což se stalo pod naším manažerským vedením. Navíc i arbitráž, kterou chorvatská vláda vůči MOL vedla, skončila v náš prospěch.

Dostal MOL v minulosti nabídku od české skupiny KKCG Karla Komárka na koupi chorvatské petrochemie?

O tom nic nevím.