Bylo to nejdůležitější zasedání Rady guvernérů Evropské centrální banky v letošním roce. ECB na něm včera rozhodovala o dalším směřování měnové politiky − čekalo se zejména na to, jak moc omezí program nákupů dluhopisů.

A podle ekonomů ECB zůstává nadále opatrná. Sice snížila sumu vyčleňovanou na nákupy o polovinu ze 60 miliard na 30 miliard eur měsíčně (od 1. ledna), ale současně řekla, že je bude nakupovat do konce září 2018. Tedy podle zásady "méně, ale déle".

Valná většina rady guvernérů zastává názor, že konec takzvaného kvantitativního uvolňování "musí zůstat otevřený". "O nějakém náhlém ukončení nákupů nebyla nikdy řeč," prohlásil na včerejší tiskové konferenci ve Frankfurtu prezident ECB Mario Draghi. Jak dodal, měnová politika se nenastavuje přes noc.

Klíčové sazby se nemění, a dokud ECB bude nakupovat vládní, firemní i regionální (měst, obcí) dluhopisy, ani se s nimi hýbat nebude. Sazba, za kterou si komerční ústavy u ECB ukládají "přes noc" peníze, zůstává na -0,4 procenta. Zápornou sazbou se centrální bankéři snaží motivovat komerční banky, aby volné peníze půjčovaly podnikatelům a domácnostem, a podpořily tak investice a spotřebu.

Program nákupu vládních a soukromých dluhopisů a vývoj inflace v eurozóně

"To, jakým způsobem ECB nyní nastavila svoji měnovou politiku, dokazuje, že je velice opatrná. Žádný obrat se nekoná," domnívá se Carsten Brzeski, hlavní ekonom ING pro Německo a Rakousko. "Nezapomeňme, že ECB bude kromě oněch 30 miliard eur měsíčně reinvestovat příjmy z dluhopisů, jimž vypršela lhůta splatnosti," dodává.

Důležitá bude inflace

Rychlejší tempo snižování nákupů by si dokázal představit Clemens Fuest, prezident mnichovského Ústavu pro hospodářský výzkum (IFO). Tento ekonom patří k největším kritikům měnové politiky ECB. "Je to krok správným směrem, ale v omezování nákupů by se mělo postupovat rychleji. Měnová politika ECB zůstává s ohledem na nízké sazby nadále expanzivní," uvedl.

Naposledy ECB prodloužila program loni v prosinci. Nákupy, jejichž cílem je tlačit na pokles úrokových sazeb, a podpořit tak ekonomický růst v eurozóně a povzbudit inflaci, původně měly skončit v březnu 2017, došlo však k prodloužení do prosince. A stejně jako nyní se snížila měsíční částka vynakládaná na nákupy aktiv − z 80 na 60 miliard.

I tentokrát si však Evropská centrální banka nechala prostor pro případné prodloužení pro případ, že by si to vývoj inflace či situace na finančních trzích vyžádaly.

A právě vývoj inflace zatím není podle prezidenta ECB Maria Draghiho povzbuzující. Růst spotřebitelských cen v eurozóně se nadále drží pod dvouprocentním cílem centrálních bankéřů a na dvě procenta se letos vyšplhal pouze v únoru.

Naopak členové rady guvernérů podle Draghiho na jednání ve Frankfurtu pozitivně ocenili sílící zotavování evropské ekonomiky, čilejší úvěrovou aktivitu bank a zlepšující se situaci na trhu práce. Dochází podle něj také ke zvyšování investiční aktivity a příjmů domácností, které tak mají více volných peněz na spotřebu.

Výsledek čtvrtečního jednání ECB sledovala i ČNB. Na zářijovém zasedání bankovní rady jen těsně neprošlo další zvýšení úrokových sazeb. Podle zveřejněného zápisu z jednání někteří bankéři upřednostňovali vyčkat s rozhodnutím mimo jiné s ohledem na další kroky centrální banky eurozóny.

Zvětšující se rozdíl mezi úrokovými sazbami v eurozóně a v Česku by mohl mít za následek rychlejší posilování české koruny, a tím pádem vést i k většímu utahování tuzemské měnové politiky prostřednictvím zpevňujícího kurzu.

Rozhodnutí ECB by tak hovořilo pro opatrnější zvyšování sazeb. Podle ekonomů ale význam kroků ECB pro rozhodování ČNB klesá, jelikož rychlejšímu posilování koruny brání její překoupenost kvůli velkému zájmu investorů.

Fed už nákupy aktiv ukončil

V úplně odlišné fázi měnové politiky v porovnání s ECB se nachází americká centrální banka (Fed). Ta již od konce hospodářské krize zvýšila svou klíčovou úrokovou sazbu celkem čtyřikrát. Naposledy v červnu o 25 bazických bodů na 1 až 1,25 procenta a k jednomu, již třetímu letošnímu růstu sazby se možná odhodlá v prosinci.

Navíc od tohoto října američtí centrální bankéři dokonce začali na rozdíl od ECB snižovat objem svého portfolia, a to tak, že budou postupně snižovat reinvestice příjmů ze splacených dluhopisů. Nákupy vládních a hypotečních cenných papírů se podobně jako centrální banka v Evropě snažili podpořit hospodářský růst.