Postavit se na úzkou dřevěnou plošinu s nízkým zábradlím, která stoupá jako výtah zvenčí mrakodrapu, je pro člověka se strachem z výšek velmi nepříjemná situace. Navíc, když nikde není tlačítko, které by umožnilo sjet zpátky dolů. Pocit, který vyvolá virtuální realita, je opravdový.

Člověk přitom ví, že to je jen jako, protože cítí, že stojí pevně na zemi v ordinaci, v rukou má dva ovladače, na očích velké brýle a vedle něj je psycholog.

Léčba fóbií prostřednictvím virtuální reality, která je nejčastěji spojována s herním průmyslem, se pomalu dostává i do Česka a na Slovensko.

V obou zemích chce přístup rozšířit start-up Mind Box, který se věnuje vzdělávání skrze tuto platformu. Jeho vývojáři a psychologové vytvořili v průběhu letošního roku software, který umožňuje lékařům využít při léčbě virtuální prostředí.

Nyní zahajují také výzkumy ve spolupráci se Slovenskou akademií věd a Univerzitou Komenského v Bratislavě, které by měly zjistit, zda pacienti reagují na terapii s virtuální realitou lépe než ti, kteří se léčí klasicky.

"Budeme porovnávat reakce lidí při léčbě strachu z výšek a strachu ze sociálního kontaktu, konkrétně se jedná o vystupování na veřejnosti. Zajímá nás také, zda virtuální realita a 3D prostředí dokáže vyvolat stejný stres jako realita," říká Peter Tomašovič, šéf Mind Box.

Při výzkumech plánují vědci sledovat nejen to, jak na respondenty virtuální realita působí psychicky, ale také budou měřit jejich tep či pocení.

Výzkumy začnou během listopadu, v obou budou vědci testovat 40 lidí. První výsledky by mohli mít už na konci roku, případně na začátku toho příštího. Díky výzkumům by se podle Tomašoviče mohla virtuální realita rozšířit mezi psychology a lékaře v Česku a na Slovensku plošněji.

Mind Box se nyní rozvíjí byznysově i produktově v pražském akcelerátoru StartupYard, který ho podpořil 30 tisíci eur (přes 767 tisíc korun).

Investora zatím start-up nemá, osvětu o virtuální realitě mu ale pomáhá šířit česká společnost Rebel&Glory, která dělá virtuální projekty pro firmy, jako například developery, strojírenské společnosti, restaurace či stavební odbory. "Je důležité vysvětlovat, k čemu může být virtuální realita prospěšná. Nejsou to jen videohry, ale má to další přínosy, například v medicíně, ve vzdělávání, představení nových produktů firem atd.," vyjmenovává Gabriela Teissing, zakladatelka a šéfka Rebel&Glory.

Léčba s pomocí virtuální reality je účinná

Mind Box už software poskytuje psychologům pro běžné terapie úzkostných poruch, jako jsou strach z výšek, uzavřených prostor nebo sociálního kontaktu. Nyní spolupracuje s 15 lékaři, z velké části ze Slovenska.

V Česku využívá virtuální realitu k léčbě fóbií u soukromých klientů asi pět ordinací nebo terapeutických center. Podle psychologa Jana Šmahaje z Univerzity Palackého, který rovněž ve vysokoškolské laboratoři využívá virtuální realitu, současné výzkumy dokazují, že je léčba s touto technologií při terapiích strachu z výšek, pavouků či klaustrofobie účinnější než klasická.

"Slibná je také při léčbě poruch příjmu potravy či posttraumatické stresové poruchy," říká Šmahaj s tím, že běžná terapie ale všechny tyto problémy řeší velmi dobře už mnoho let.

Ne všichni nemocní jsou ale pro tuto terapii vhodní a ne všichni ji chtějí podstoupit. Lepší přístup k této formě léčby mají mladí lidé, kteří s technologiemi v podstatě vyrůstali.

"Prostřednictvím různých úrovní se klient při terapii zaplavuje daným objektem. Například při léčbě strachu z pavouků mu nejdříve ukážeme, že je pavouk zavřený ve sklenici, která je na konci stolu, a nehýbe se. Potom se třeba hýbe ve sklenici, pak je na konci stolu bez sklenice, pak je tam více pavouků a tak dále," vysvětluje Šmahaj. S pomocí psychologa se pacienti musí vyrovnat s každou úrovní a čím déle v ní zůstávají, tím více zjišťují, že je pavouk neohrožuje.

Pokud nemocný řeší svůj strach brzy poté, co si jej uvědomí, a nemá žádné další onemocnění, může mu tato forma léčby pomoci už za deset hodinových terapií. Většina lidí ale podle Šmahaje vyhledá psychologa mnohem později a kvůli tomu se léčba prodlužuje.

Na druhou stranu, lékaři zatím nevědí, zda z dlouhodobého hlediska virtuální realita ohrožuje zdraví lidí. Stejně jako u počítačů či telefonů se nejčastěji hovoří o jejím působení na zrak. "Některé studie ze zahraničí poukazují na to, že přilba či brýle s virtuální realitou fungují jinak než monitor - díky tomu, že jsou dva monitory přímo před očima, tak se oči chovají stejně, jako při dívání se z okna," podotýká Šmahaj.

DRUHY SIMULACÍ

Virtuální realita - zobrazuje zcela simulované prostředí. Pomocí brýlí nebo helmy se sluchátky odřízne člověka od reálného světa.

Rozšířená realita - do reálného světa promítá virtuální data - skrze brýle člověk vidí skutečnost a zároveň se mu na displeji zobrazují různé digitální prvky. Propojuje opravdový svět s virtuálním.

Obě technologie jsou nejčastěji spojovány s herním průmyslem, rozšiřují se ale i do jiných odvětví.

Ve zdravotnictví se využívají například při nácviku operací nebo jako rozptýlení při ošetřování
popálených pacientů.

Virtuální realita zajímá developery i strojírny

Rozšíření virtuální reality je v byznysu snazší než v medicíně. Firmy mají podle Teissing z Rebel&Glory o tuto technologii zájem, i když si zpočátku nedokážou představit, k čemu jim bude.

"Například pro stavební odbory jsme vymodelovali developerský projekt ve virtuální realitě, odboráři si jej prohlédli, a když zjistili, že odnikud nebrání výhledu, byli s ním spokojení," popisuje.

Až výrazně zlevní hardware, tedy brýle či helmy a ovladače, mohla by se technologie rozšířit ještě více i mezi běžnými uživateli.

"Pro firmy je to zatím nové, takže to spíše zkoušejí," říká Teissing s tím, že nejsložitější na výrobu jsou detailní modely velkých strojů, které si potenciální zákazník může prohlédnout jako v realitě.

Teissing i Tomašovič se shodují na tom, že k masivnějšímu rozšíření virtuální a rozšířené reality dojde do pěti let.

"Pro firmy to bude znamenat zvýšení efektivity či bezpečnosti práce, protože ve virtuální realitě si mohou nacvičit práci se stroji a vyzkoušet si různé simulace reálných situací," dodává Teissing.

Virtuální realita