Viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl se připojil k hlasům centrálních bankéřů volajícím po zvyšování úrokových sazeb. Hampl nevyloučil, že by centrální banka mohla sazby zvýšit letos ještě dvakrát.  

Hampl řekl v rozhovoru pro HN, že pro měnové zasedání bankovní rady 2. listopadu dává přednost "normálnímu" zvyšování sazeb, což je čtvrtina procentního bodu.

"Zatím to vidím na zvýšení o čtvrt bodu, ale vůbec nevylučuji, že prognóza, kterou dostaneme, bude volat po nějakém rychlejším zvyšování sazeb," řekl viceguvernér při rozhovoru během konference o technologických inovacích v Praze, pořádané mediálním domem Economia. 

"Určitě vidím cestu ve zpřísňování měnové politiky, v růstu úrokových sazeb, o tom není pochyb. Jestli je to na rychlejší než standardní zvyšování, neumím říci. To bych si počkal na prognózu. Ale nevyloučil bych to." Hampl také řekl, že si umí představit i další zvýšení na zasedání 21. prosince.

Hampl se tak připojil k ostatním hlasům z ČNB volajícím po zvyšování sazeb. Podle předchozích vyjádření dvou členů bankovní rady Vojtěcha Bendy a Tomáše Nidetzkého mohou sazby příští měsíc vzrůst i o půl procentního bodu. 

Viceguvernér řekl, že je pro něj důležité, že se měnová politika dostává do normálního způsobu fungování po vystoupení z intervenčního režimu v dubnu. Důvody pro rychlé zvyšování sazeb vidí Hampl v tom, jak roste české hospodářství, mzdy i spotřeba domácností. V těchto indikátorech růst předčil prognózou, kterou banka vytvořila v srpnu. Nyní centrální bankéři čekají na novou prognózu, která bude k dispozici na listopadovém zasedání. Hampl také řekl, že růst mezd, který ve druhém čtvrtletí zaznamenal skok meziročně o 7,6 procenta, může pokračovat. 

Hampl se ještě vyjádřil k otázce technologických inovací ve finančním sektoru, o kterých se vede debata, zda přinesou klientům klasických bank větší pohodlí, nebo naopak budou pro banky hrozbou.  

"Neočekávám, že by tahounem technologické změny byly veřejné instituce. Ani centrální banka tím tahounem nebude," řekl viceguvernér. Podle něj má být rolí centrálních bank spíše "nevodit nikoho za ruku ani nikomu nestát v cestě". Centrální banky by měly být technologicky maximálně neutrální. 

Hampl také skepticky hovořil o významu kryptoměny bitcoin, protože podle něj zatím neplní funkci udržení hodnoty. Podle viceguvernéra prochází bitcoin většími výkyvy než nejvíce volatilní obchodovaná komodita - zemní plyn. Také na hodnotu bitcoinu mají paradoxně dopady rozhodnutí vlád, například v Číně, čímž měna neplní původní zadání nezávislosti, se kterým vznikla.

Růst úrokových sazeb je stále reálnější. jejich zvýšení na příštím zasedání připustil další člen

S varováním, že úrokové sazby v české ekonomice mohou růst rychleji, než se dosud předpokládalo, a přinést tak zdražení hypoték a úvěrů, přišel na začátku měsíce jako první člen vedení národní banky Vojtěch Benda. Benda řekl, že by hospodářství prospělo zvýšení klíčové úrokové sazby o 50 až 75 bazických bodů ještě letos. 

Takzvaná dvoutýdenní repo sazba je momentálně na úrovni 0,25 procenta, poté co ji centrální banka v srpnu zvýšila poprvé od dob finanční krize.

Česká měna v úterý vůči euru posílila na nejsilnější úrovně za poslední více než čtyři roky. K růstu až na 25,57 koruny za euro jí pomohlo právě sílící očekávání investorů, že centrální banka příští čtvrtek přistoupí letos podruhé ke zvýšení úrokových sazeb. 

ČNB bude o sazbě hlasovat na svém listopadovém zasedání.