Facebook, Instagram, Twitter, Snapchat a další so­ciální sítě, kde převážně mladší generace prezentuje své názory či okamžiky ze soukromého života, mohou stát člověka i místo. Zveřejněný obsah totiž může zapříčinit nepřijetí do nového zaměstnání. Zaměstnavatelé však nemají neomezené pravomoci, ruce jim při hodnocení internetového obsahu svazuje zákon.

Viděli jsme Facebook, nashle

"Setkali jsme se s několika případy, kdy společnost těsně před podpisem smlouvy s kandidátem svou nabídku stáhla právě z důvodu nevhodného obsahu na sociálních sítích," říká Kristýna Králová, marketingová manažerka z personální agentury Hays. Sama přiznává, že Facebook či Instagram při vyhledávání vhodných kandidátů používá a upozorňuje uchazeče o pracovní pozici na obsah, který by mohl zaměstnavateli vadit.

Pokud zaměstnavatel odmítne uchazeče kvůli nevhodnému vyjadřování na internetu, poruší tím zákon.

Rovněž nezávislá personalistka Martina Koláčková uvádí příklad, kdy "digitální stopa" uchazečku málem připravila o účast ve výběrovém řízení na pozici asistentky ředitele. "Klient na internetu našel vyzývavé fotky kandidátky ve spodním prádle. Ty nafotila před několika lety, kdy se věnovala modelingu. Adeptka o fotkách věděla, ale bohužel se jí technicky nepodařilo fotky z internetu smazat," popisuje Koláčková. Nakonec zaměstnavatel přece jen zohlednil praxi uchazečky a díky ní dostala šanci v dalším kole výběrového řízení. Druhým dechem však personalistka dodává, že u jiných pozic by takové štěstí uchazečka mít nemusela. Sama totiž přiznává, že v případě, že narazí na profil kandidáta na sociální síti, který je plný nadávek a osočování, by ho klientovi nedoporučila.

Vyhledávání kandidátů pomocí sociálních sítí je pro personalisty běžnou praxí. Kristýna Králová říká, že zaměstnavatelé neradi vídají fotografie z barů, s alkoholem či lechtivého charakteru. Stejně tak vulgarismy a nevhodné vtipy, speciálně ty, které se týkají náboženských témat a témat spojených s drogami. Někteří zaměstnavatelé pak mohou být netolerantní i vůči vyjadřování politického názoru. Problémem se ale pro zaměstnavatele může stát situace, kdy kandidáta výslovně odmítnou z důvodu nevhodného obsahu na internetu. Pokud tak učiní i přes vhodnou kvalifikaci kandidáta, porušují tím zákon.

"Zaměstnavatel smí vyžadovat v souvislosti s jednáním před vznikem pracovního poměru jen údaje, které bezprostředně souvisejí s uzavřením pracovní smlouvy," říká advokát Tomáš Bělina, specialista na pracovní právo. Ze znění zákona tak vyplývá, že zaměstnavatel nesmí pro účely přijetí nového pracovníka používat obsah zveřejněný na sociálních sítích. Režim takových informací je stejně přísný jako dotazy týkající se těhotenství, náboženství a politických názorů. Ty rovněž nejsou během přijímacího řízení přípustné.

Zaměstnavatel smí vyžadovat před vznikem pracovního poměru jen údaje, které bezprostředně souvisejí s uzavřením pracovní smlouvy.

Bělina dodává, že zaměstnavatel se při výběru vhodného zaměstnance může mimo kvalifikace doptávat i na nezbytné požadavky pro výkon práce nebo zvláštní schopnosti pro výkon povolání, tedy například požadovat předložení jazykového certifikátu. Zákon však stanovuje i výjimku. U pohovoru může firma požadovat i informace, které jsou odůvodněné povahou obsazované pozice a náplní práce. V případě, že by byla obsazována pozice generálního ředitele společnosti, která má převážně reprezentativní charakter, se může zaměstnavatel zajímat o širší pole informací. Mohlo by jít například o dotazy týkající se kariéry v pornoprůmyslu či veřejné prezentace politických názorů. Důvod pro nepřijetí kandidáta se spornou minulostí by pak byl v souladu s právem. Stále se však jedná pouze o informace, které si zaměstnavatel vyžádá. Ty, které najde volně na sociální síti bez souvislosti s obsazovanou pozicí, použít nesmí.

Pokud se zaměstnavatel dopustí jasné diskriminace nepřijetím kandidáta čistě na základě obsahu sdíleného na sociální síti, může se dotyčný obrátit na soud s žalobou. Tou se může domoct omluvy či odškodnění.

Článek vyšel v týdeníku Ekonom

Související