Česká měna v úterý vůči euru posílila na nejsilnější úroveň za poslední více než čtyři roky. K růstu až na 25,57 koruny za euro jí pomohlo především sílící očekávání investorů, že centrální banka příští čtvrtek přistoupí letos podruhé ke zvýšení úrokových sazeb. Že by ČNB mohla sazby na svém listopadovém zasedání zvýšit, naznačilo v posledních týdnech hned několik členů bankovní rady. Zdůvodnili to mimo jiné tím, že současná výše úroků ČNB neodpovídá sílící ekonomice a zrychlujícímu růstu mezd.

Naposledy se pro zvýšení sazeb vyjádřil v úterý v rozhovoru pro agenturu Reuters člen bankovní rady Tomáš Nidetzký. Navíc dodal, že by podle něj mohly sazby vzrůst až o 0,5 procentního bodu, tedy dvakrát více, než analytici očekávají. “Nemyslím si, že by ekonomika zvýšení sazeb o 0,5 procentního bodu najednou nevstřebala, protože klíčová úroková sazba je dnes nastavena na 0,25 procenta, což je pořád blíže nule než čemukoliv jinému," řekl Nidetzký. Podobně jako Nidetzký se v polovině října v rozhovoru pro HN vyjádřil další člen vedení centrální banky Vojtěch Benda. Řekl, že si letos dovede představit zvýšení sazeb až o tři čtvrtě procentního bodu, což by znamenalo růst základní úrokové sazby až na jedno procento.

Nidetzký byl přitom na zářijovém jednání jedním ze čtyř členů sedmičlenné bankovní rady, kteří hlasovali proti zvýšení sazeb. Hlavní repo sazba tak setrvala nejtěsnějším možným poměrem hlasů na 0,25 procenta, kam ji ČNB poprvé po deseti letech zvedla na předešlém zasedání v srpnu.

O možnosti, že se ČNB přikloní ke zvýšení úroků, mluvil v uplynulých dnech také další člen bankovní rady Oldřich Dědek. Podle agentury Reuters vidí prostor pro další růst sazeb také Dědkův kolega Marek Mora.

Zatímco od listopadu 2013 až do letošního 6. dubna se centrální banka snažila umělým oslabováním koruny bojovat proti nízké inflaci a na nákup eur v rámci devizových intervencí vydala zhruba dva biliony korun, nyní se snaží naopak růst cenové hladiny mírnit.

Rostoucí ekonomika nyní tlačí ceny nemovitostí vzhůru a inflace se v září dále vzdálila dvouprocentnímu inflačnímu cíli ČNB, když dosáhla 2,7 procenta. Řada ekonomů již mluví o přehřívání ekonomiky a právě vyšší úrokové sazby jsou jedním z nástrojů, jak proti němu zakročit. Vyšší úroky by vedly ke zdražení úvěrů, a přiměly by tak domácnosti i firmy víc spořit a méně utrácet.

Podle Nidetzkého by zvýšení sazeb o 50 bazických bodů naráz mohlo být signálem, že centrální banka může napříště zvedat sazby v méně častých krocích, a nemusí být vnímáno jako "zatažení za brzdu".

Pokud by ČNB příští týden nakonec sazby opravdu zvýšila o půl procentního bodu, mohlo by to podle ekonomky Komerční banky Jany Steckerové vést k posílení české měny až na úrovně kolem 25,30 koruny za euro. Listopadové zvýšení úrokových sazeb však nebude poslední. V příštím roce podle ní centrální banka k tomuto kroku sáhne celkem čtyřikrát.

OPRAVA 25. 10. 2017 10:30: V textu jsme nesprávně uvedli, že ČNB vydala na nákup eur během intervencí celkem částku ve výši dvou milionů eur. Správně má být dva biliony korun. Za chybu se omlouváme.