Jednoho dne před dvěma lety se v pražské galerii Arthouse Hejtmánek objevil charismatický starší pán v klobouku. Zrovna tam začala výstava pozapomenutého secesního umělce Jaroslava Horejce. "Chvíli jsme si povídali o Horejcově umění. Potom se mi ten pán představil jako Milan Beránek − sochař, a dodal, že by mi moc rád ukázal své dílo," vzpomíná sběratel Tomáš Hejtmánek na první setkání s umělcem, jehož do té doby neznal.
Zato nyní je patrně největším znalcem jeho tvorby. Ve své galerii nedávno otevřel Beránkovu první retrospektivu, k níž vydal i katalog, a plánuje i vydání jeho veršů. Výstava potrvá do 5. listopadu.
Sochař, básník a také chartista Milan Beránek se narodil v roce 1936 a na vlastní kůži poznal brutalitu nacistické i komunistické totality.
Vystavoval nejčastěji v druhé polovině 60. let, kdy dokonce založil skupinu Nezávislí. Po roce 1989 jej připomněly jen dvě pražské kolektivní výstavy. Velká, rozmanitá výstava v bubenečské vile proto působí jako zjevení.
Jsou tu drobné, bíle natřené plastiky ze sochařské plastelíny, odkazující ke stylu Henryho Moorea, hliníkové reliéfy a velké množství asambláží a objektů složených z věcí od popelnice. Povýšení na umění se pod Beránkovýma rukama dočkaly kuchyňské mlýnky, cínové vodovodní kohoutky, kliky, ozubená kolečka a třeba i gymnastická kuželka ze spartakiády.
Svým pracím, výhradně v kombinacích barev černé, žluté a červené, dával autor bizarní, často dlouhé a politicky zabarvené názvy: "Stroj na zveřejnění prvomájových hesel" vypadá jako malý pouliční transparent natažený mezi telegrafické přijímače; podivný mandl, z něhož vypadávají fotografie, je zase "Dohlížející samostatné zařízení k vizuálnímu sledování podezřelých osob" a objekt s obnaženými klapkami má název "Psací stroj pro disidenty".
Beránek v klobouku
K umění Milana Beránka, jehož otec byl popraven za heydrichiády, přivedla paradoxně vojenská služba v socialistické armádě.
Devatenáctiletý vojín měl za úkol hlídat muniční, avšak většinou prázdné sklady. Fasoval plastelínu na pečetění zámků a z dlouhé chvíle si s tvárnou hmotou pohrával. Vznikaly figurky z biblických příběhů i komplikované geometrické tvary. Objevil tak vášeň, která mu změnila život. Po vojně se přihlásil do večerní výtvarné školy sochařství v Brně. Přes den pracoval jako revizní technik, večer se učil modelovat.
Ve vzdělávání pokračoval i v Praze, kam se v roce 1964 přestěhoval. Do svých prací promítal svou víru, humor a také antikomunistické smýšlení, pro něž měl přemíru důvodů: jeho matku v roce 1971 napadli a surově zbili členové Veřejné bezpečnosti a útoky se opakovaly, když s ní šel o pár dní později do kostela.
Sochař se bránil a skončilo to jeho odsouzením za urážku státního zřízení. Jeho maminka velký psychický tlak nevydržela a vzala si život.
I proto se nemusel dlouho rozmýšlet, když měl podepsat Chartu 77. V 80. letech dokonce jezdil k Havlovým na Hrádeček, nějaký čas v jeho ateliéru vedl Jiří Gruntorád samizdatové nakladatelství, pozdější Libri prohibiti.
Milan Beránek
Galerie Arthouse Hejtmánek, Praha
Výstava potrvá do 5. listopadu.
Když ho sběratel Hejtmánek krátce po prvním setkání navštívil v jeho třípokojovém panelákovém bytě kousek od Černokostelecké ulice, byl prý ohromen "množstvím a rozmanitostí výtvarníkových prací". Sochařův byt sloužil také jako ateliér a galerie. Barevně natřené poličky byly posety desítkami plastik, na zdech visely asambláže a objekty v promyšlených kompozicích a mezi tím vším se vinula popínavá pokojová rostlina.
Jenomže pak se Milan Beránek musel ze zdravotních důvodů přestěhovat do pečovatelského domu a hrozilo, že s vyklízením bytu skončí všechna díla na skládce. "Neváhal jsem a domluvil jsem se s ním, že se jich ujmu," říká sběratel, který se zavázal, že Beránkovi připraví velkou výstavu.
Slib nyní plní, část výstavy dokonce zařídil jako věrnou kopii dvou pokojů sochařova bytu − včetně "popínavky". Jednaosmdesátiletý sochař na tom již není zdravotně nejlépe, ale výstavu, na niž se těšil, si nenechal ujít. Na vernisáž přijel na kolečkovém křesle a fotografům pózoval s typickým černým kloboukem na hlavě.