Jak chutná rakouská kávička

Kam se hrabe zhruba třiatřicetiletý Kim Čong-un. Mezi premiéry a prezidenty na naší planetě bude prim nejmladšího od nynějška patřit jedenatřicetiletému šéfovi rakouských lidovců Sebastianu Kurzovi. Tedy pokud sestaví vládu, což ještě není jisté. Teoreticky je stále možné, že navzdory své řekněme manekýnské atraktivitě ostrouhá při námluvách a alpské zemi bude vládnout koalice těch druhých a třetích − levicových sociálních demokratů a ultrapravicových svobodných.

Možná ve vás teď hrklo. Na první pohled by se přece řeklo, že to je fantazmagorie, vždyť ty dvě strany mají k sobě asi tak blízko jako Balaton k Bodamskému jezeru. Leč nezapomínejme, že zásadní, až štítivý odpor ke svobodným, který svého času vtiskl rakouským středolevičákům jako pečeť na čelo jejich předseda Franz Vranitzky, už vzal za své. Jak dával před volbami najevo nynější šéf sociálních demokratů Christian Kern, jeho strana by se nebránila spolupráci s nimi, tedy s pokračovateli zapšklých, nenávistných haiderovských tradic. Navíc v Korutanech a v Burgenlandsku, tedy na zemské úrovni, už zkušenost se společnou koalicí mají, v tom druhém případě i dost úspěšnou.